Ash | 12.02.2018 18:33

Jaká je sedmá řadovka tohoto unikátního projektu?

IAMX - Alive In New Light
Vydal: Caroline / Universal (40 min.)

Chris Corner se zase pustil do práce. Neutuchající kreativní mozek tohoto rodilého Brita vydává poslední čtyři léta desku ročně, a tak nás po vydařeném šestém studiovém počinu „Metanoia“ oblažil jeho dodatkem ve formě epka „Everything Is Burning“, vloni experimentálním kouskem „Unfall“ a letošní únor se dočkala sedmá řadovka. „Alive In New Light“ už podle názvu zní vesele a barevně, je však různorodý i obsah?

Jsem fanouškem projektu IAMX nějakých 12 let, kdy jsem poprvé slyšel tehdy novinku „The Alternative“. Proto ke každé další nahrávce přistupuju s notnou dávkou těšení, ale taky hodně kriticky. Párkrát jsem dokonce nad Chrisem zlomil hůl, abych s odstupem času uznal, že jsem se mýlil a některé věci prostě jen potřebovaly čas (viz třeba titulní singl pátého alba „The Unified Field“, tuhle zradu nedokážu zkousnout ale ani teď). I proto jsem se do recenze nechtěl pouštět dřív, než celému dílu dám alespoň dvě desítky poslechů. Což se ale (překvapivě?) povedlo asi za dva dny, takže jdeme na to.

IAMX - Alive In New Light

Červená obálka se zářivým okamínkovaným kladívkem dává trochu tušit, že se to všelijakým blejskátkem bude hemžit i uvnitř (a tím nutně nemyslím jen blýskavý cd kotouč). U Chrise jsme zvyklí na různé hudební pomůcky, echa či vokální eskapády, navíc vždy nacházel zalíbení v oflitrovaných kusech oblečení, vizuál u něj zkrátka hraje prim, tak je takový čistý artwork víc než příhodný.

Abych se ale nerozepisoval jen o obalu a zaměřil se na obsah. Hudební složka skutečně předkládá nablýskanou zábavu, která působí prvotřídně a luxusně, ale nedokážu se zbavit dojmu, že se jedná jen o zástěrku. Jako by se Růžena z prasečáku navlékla do Prady, navenek sice bude působit luxusním dojmem, ale pořád to bude jen zajímavý obal bez pěstěného vnitřku. Pořád tam bude víc cítit (doslova?) ten vepřín…

Omluvte možná až příliš vulgární metaforu, ale lepší způsob vyjádření mi momentálně nejde na jazyk. Samotné skladby na albu „Alive in New Light“ působí zajímavě, se silnými texty a procítěnými refrény, ale něco tomu zkrátka chybí. Není to sexy a chic jako v podstatě celé album „The Alternative“, Chris Corner zkrátka vyměnil uvěřitelnost za nablýskanou pózu.

Celá kolekce na mě působí dojmem, že se autor zpětně podíval na ty nejlepší jednotlivé kousky své hudební minulosti, ty zrestauroval, někde něco přidal, jinde ubral, a šup s tím na desku. Asi nejveselejší skladba, titulní kousek, na mě působí jako onen nenáviděný singl „The Unified Field“, sexuálním nábojem nabitá „Body Politics“ zase svým EBM drajvem připomíná „Aphrodisiac“ z alba předchozího, cirkusácky rozverná „Big Man“ zase evokuje povedenější bratříčky „President“ nebo „Bernadette“. A samozřejmě nesmí chybět klasický oplodňovák na závěr, jež ale třeba takové „Avalanches“ nebo „Wildest Wind“ nesahá ani po kotníky. V novém blyštivém kabátku, ale něco tomu zkrátka chybí…

IAMX - Mile Deep Hollow

Když se podíváme na zbytek, není to o nic lepší. Důležitým hostem na desce se stala kalifornská tatérka, modelka a zpěvačka Kat Von D., která, ač se měla původně objevit ve většině písní, výrazně zasáhla jen do otvíráku „Stardust“ a romantické „Stalker“. Nic proti ní, kdybych byl v její situaci a můj oblíbený umělec mě požádal, abych se podílel na jeho právě vznikající nahrávce, taky bych neváhal ani vteřinu, ale ta holka prostě neumí zpívat, ať se na mě nikdo nezlobí. Její ukvílené party se dají přežít opravdu jen se sebezapřením. (V den vydání alba se na youtube objevila „Stalker“ zpívaná jen Chrisem. A i když se zřejmě jednalo o omyl a za pár hodin byla pryč, jeden poslech stačil k tomu, abych uznal, že je z ní rázem tajuplná a výrazná píseň. Snad se někdy někde objeví i v této verzi.)

Všechno tohle jde ale stranou, jakmile v tracklistu dojde na položku „Break The Chain“, kterou považuju za jednu z vůbec nejlepších věcí, které pod značkou IAMX kdy vyšly. Opravdu je z naléhavosti v hlase cítit nastupující šílenství, zapříčiněné depresivními stavy, a volání o pomoc. Tady je Corner nejsilnější, umí svůj smutek podat tím nejpřesvědčivějším způsobem. A v „Mile Deep Hollow“ zase předkládá svou vděčnost za pomoc, za záchranu a vytažení z té míli hluboké jámy. Takže ano, najdou se tady opravdové klenoty. Jen je jich zoufale málo.

„Alive in New Light“ bude pro fanouška, který sleduje cestu projektu IAMX téměř od začátku, zřejmě zklamání. Má to sílu, má to náboj, ale nelze tomu moc věřit. Dřív stačilo vyzobnout kteroukoliv píseň, a za každou se skrývalo tajemství, sexuální napětí, perverzní metafora a dechberoucí zážitek. V roce 2018 se jedná jen o tu navlečenou Růženu, která po bližším prozkoumání nedokáže nabídnout nic víc, než jen pozlátko bez hlubšího duševního zážitku. A je to škoda.

HODNOCENÍ: 60%

Pohled Demi:

Když tak poslouchám novou desku IAMX, říkám si, že jsem možná pochopil předchozí nahrávku "Unfall". Úplně vidím Chrise uprostřed jedné z jeho bezesných nocí, jak se mele v posteli, koupá se v potu a ze sna vykřikuje "néé, nenadávejte mi už, že jsem zase nahrál popinu". A tak vyletěl z pelechu a vyrobil složitěji kousnutelné, elektronické album. Možná tak v klidu ulevil svědomí, ihned vesele zavolal Kat Von D a nahráli "Alive on New Light". Pravdou je, že mě Chris dokázal naposledy nadchnout před pěti lety některými songy z "The Unified Field", takže ta očekávání jsem neměl čert ví jak přemrštěná. Proto jsem si při pohledu na Ashovo hodnocení řekl, že tentokrát budu za hodného policajta.

Třeba mně osobně příspěvek Kat vůbec nevadí. Nepřu se o to, zda umí nebo neumí zpívat. Je mi prostě příjemný její hlas a v otvíráku "Stardust" i v závěrečné "The Power and the Glory" je zkrátka milá. Mám spíš takový nepříjemný pocit, že Chris rád poslouchá sám sebe a oněch vyšších poloh, které mám u něj obyčejně rád, je tu nějak víc, než kdy jindy. Viz titulní track, který by rád byl hitem, ale moc se mu to nedaří. "Break the Chain" pak sice tlakuje, ale chybí mi nějaké silnější vyvrcholení, "Body Politics" se snaží zachraňovat taneční mizérii, ale chybí jí chytlavost a spíš mě rozčiluje a "Exit" má snahu o intimní výpověď, ale nějak nezasahuje bolavá místa. "Stalker" má alespoň snahu o jakýs takýs děj, ale vše pohřbí padesátý šestý prezidentský klon "Big Man", který prostě nefunguje.

A já zjišťuju, že se vlastně těším až na úplný konec desky. "Mile Deep Hollow" má totiž to, co od IAMX chci. Ať už je to třeba patetické či průhledné jako Katčiny tangáče (no tak jsem se zasnil, no!). Ale má to pěkný filmový feel, vnitřní napětí, Chrisův hlas je strhující a ono kvílení není konečně samoúčelné. "The Power and the Glory" na úplný závěr je sice klasický couráček, ale když to někdo umí... Pří "I'm waiting for your guiding light to bring me back" si znovu uvědomím, jak málo takhle silných momentů na nové desce je. Není úplně špatná, takže hodnější z policajtů opravdu budu, ale toho nezapomenutelného je tentokrát prostě málo. Na druhou stranu je dobré myslet na to, kolik desek nemá podobný moment ani jeden. Inu, rozmlsal sis nás, Chrisi!

HODNOCENÍ: 75%