Industrial

Není to tak dávno, co se na Sanctuary CZ objevil první článek o historii jednoho ze základních hudebních žánru spojených s gotickou subkulturou. V prvním díle jste měli možnost dozvědět se více o, velmi obecně a neomaleně řečeno, "kytarové" odnoži gotiky. Po jisté době, během které jste mohli veškerá fakta vstřebat, přicházíme s pokračováním série. Tentokrát se však spíše než temných prostor s poletujícími netopýry týká špinavých, gigantických, rezavým kovem skřípajících monster a minimalistického zvuku dopadajících vyplivnutých šroubů.

 

 



Zdroj: wikipedia.org

Překlad a poznámky : Paesant

Prvky tohoto žánru, který má své kořeny již v dávné minulosti, můžeme dnes objevit u velkého počtu současných hudebních těles. Díky své historii patří bezpochyb neodlučitelně k hudbě dnes tak populární mezi "goths". Termín "industriální hudba" byl poprvé použit v polovině 70. let pro umělce spadající pod nahrávací společnost Industrial records pro označení hudebního směru adresovaného nové generaci lidí. Generaci, která je produktem industriálního věku a lidé užívající tohoto termínu to činili právě z toho důvodu, že veškerá předchozí hudba pro ně působila příliš "agrikulturně".

Historie

Zatímco žánry jako například gothic rock mají své kořeny v 70. letech, industriální hudba ve své první podobě vznikala už za dob příchodu avantgardy a futuristů, nadšených dravým technickým pokrokem, vzkvétající industriální civilizací a drtivou válečnou mašinerií.
Prvním z nich byl italský malíř a skladatel Luigi Russolo, jehož manifest The Art of Noises je považován za předchůdce industrialu a elektroniky. Prostřednictvím všemožných perkusí, "intonovačů" a noisových nástrojů tvořil originální změť šumu a ruchu, v čemž posléze pokračoval i jeho bratr Antonio Russolo. Po něm následuje Pierre Schaeffer a jeho metoda střihání audio pásku v pravidelnosti připomínající současnou elektronickou hudbu, nebo kupříkladu Eric Satie a jeho "Furniture music".
Tyto umělce a jejich práce, stejně tak jako kořeny industriální hudby, však pohltila 2. světová válka a vývoj tohoto žánru zmrazila zhruba na následujících 40 let.
V 80. letech nastal zvrat v podobě příchodu provokativní britské skupiny hudebníků Throbbing Gristle, kteří stáli za zrodem již zmíněné nahrávací společnosti s příznačným názvem Industrial records. Ve spojitosti s Throbbing Gristle se také rodí revoluční myšlenka uplatňování morbidních výjevů na obaly desek jako byly fotografie koncentračních táborů, zmrzačených lidí, pornografie nebo používání totalitních symbolik, tak typických i pro současné industriální skupiny - například u slovinských Laibach.

Throbbing Gristle


V té samé době začíná v Americe teprve dvacetiletý Boyd Rice experimentovat se střiháním kazetových pásek a trhanými záznamy z gramodesek. Dává tak za vznik novému žánru, který se poté začal nazývat "noise" a ovlivnil jak hudbu industriální, tak později i "ambient" a s ním související.


Boyd Rice

Tento zlom v historii spustil řetězec skupin uplatňující prvky industrialu jakými byly například Cabaret Voltaire, Clock DVA, Factrix, Autopsia, Nocturnal Emissions, Esplendor Geometrico nebo SPK. Díky kombinaci syntetizátorů, zkreslených kytar a ranných samplů vytvořili agresivní, syrovou hudbu, ve které se prolínaly prvky rocku 80.let s první elektronikou.
Na přelomu let 1979/80 začíná v Itálii působit další, tentokrát nehudebně založený umělec Maurizio Bianchi, který pod pseudonymem Sacher-Pelz mixuje projevy některých předních nacistických fanatiků s prvky elektroniky a nahrává řadu LP s tituly jako"Mectpyo Blut" nebo "Symphony For A Genocide" Je vidět, že fascinace totalitními ideologiemi skutečně není jen výsadou některých současných industriálních kapel, ale byla zde v podstatě od počátku a neodlučitelně k tomuto stylu patří.
Následuje vlna novozélandských kapel The Skeptics, Hieronymus Bosch, Fetus Productions, Ministry of Compulsory Joy či The Kiwi Animal a v Německu nastává úplný zlom, když se parta hudebníků Einstürzende Neubauten chopí netradičních nástrojů (sbíječka, kovové trubky, pláty železa) a v prostorách továren začnou mísit hrubou punkovou hudbu s živým experimentálním industrialem.


Einstürzende Neubauten

Od té doby se tento žánr začal více a více prosazovat i v jiných hudebních stylech a jeho vývoj se nadále vydal několika směry. Nejlépe asi posoudit ze stručné tabulky chronologického vývoje celého žánru od jeho počátků:
Předchůdci:
Futuristé jako Luigi Russolo nebo Pierre Schaeffer

1.vlna
1)Avantgarda/Experimentální hudba (Throbbing Gristle, Cabaret Voltaire, Einstürzende Neubauten)
2)Noise/shock (Boyd Rice, Monte Cazazza)
3)Power elektronic (Whitehouse, The New Blockaders, Sutcliffe Jugend)
4)Electronic/dance (Cabaret Voltaire, Severed Heads, SPK, Psychic TV)


2.vlna
1) EBM - "industrial-dance" (Front 242, Bigod 20, Nitzer Ebb, A Split-Second)
2) Electro-industrial (Wumpscut, Front Line Assembly, Haujobb, Aghast View)
3) Aggro-industrial (Ministry, Rammstein, Pigface, Cubanate, KMFDM)
4) Coldwave (Chemlab, 16 Volt, Hate Dept., Out Out)
5)Death industrial (The Grey Wolves, Brighter Death Now, Atrax Morgue)
6)Dark industrial (Gruntsplatter, Innana (artist), Keimverbreitung)

3.vlna
1) Aggrotech (Sucide Comando, Aghast View, Wumpscut, Hocico)
2) Industrial techno ( Punch Inc., Mimetic, Ultraviolence)
3) Power noise (Winterkälte, Imminent Starvation, Axiome, Converter)
4) Technoid (Gridlock, Black Lung, Somatic Responses, Xingu Hill)
5) Drum 'n' noise (Enduser, Hecate, Tuareg Geeks, Aphex Twin)


(Rozřazením na jednotlivé konkrétní odnože se stejně jako u jiných hudebních žánrů nemůžeme striktně řídit. Za poslední roky prvky industriální hudby začaly prosakovat do řady jiných stylů a vše se navzájem samozřejmě navíc prolíná. Nemůžeme tedy v podstatě nikdy mluvit o tom, že ta a ta skupina se zaměřuje pouze na jeden postup. Tabulka slouží jen jako přibližné zachycení rozvoje žánru a větvení od dob jeho prvních kořenů)

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

jůůůůů :-) Hezké ;-)
Supr...Zajímavý:-)) podobnost agro a aggro:-)
Je to zajímavý článek,občas si rád doma poslechnu EINSTURZENDE NEUBAUTEN,zvláště pak album Silence Sexy 2000.Jinak takové škatulky nerespektuji. 8-O
Článek, ve kterém je mj. vyjmenována spousta kapel, to už tu bylo, ale abych většinu těch kapel měla ve velké oblibě, to se ještě nestalo. :-)
Ty tuhle scénu musíš nenávidět..co?
Jakou scénu? Goth? Proboha, proč bych ji měla nenávidět? :] Jen je mi třeba bližší ten industrial, darkwave či EBM než "typická goth hudba" (existuje-li něco takového). Můj příspěvek měl vyznívat pochvalně, že je hezké, když se tu dostane také na ty, co se brodí více než méně v jiných vodách...
no možná jsem byl jen nepozorný nebo tak něco, ale zdá se mi to, nebo v tom článku a hlavně pak v té tabulce chybí Skinny Puppy, kteří v zásadě jako první nějak razantně navázali na to, co započali Throbbing Gristle a svým způsobem definovali v osmdesátých letech industriální hudbu. Front Line Assembly, kteří v tabulce jsou, vznikli na základě odchodu pozdějšího klávestici právě Skinny Puppy.<br />hm... a taky tam chybí Nine Inch Nails, kdy Trent přes všechna alba stále má prvky industrialu (i když už ne tolik) a v Year Zero hlavně pak přehršle geniálně podaného noisu...<br />ne že bych chtěl rejpat, jinak článek celkem v pohodě :-)
Překvapuje mě, že nevidím žádnou zmínku o Coil
Píše se tu, že industrial vznikl pod nahrávací společností Industrial Records. Jiný zdroj (lednový Spark 2006) uvádí, že vznikl v rámci londýnského uměleckého sdružení Coum Transmission. O industrial jsem se nikdy hloubš nezajímala, má ta nahrávací společnost něco společnýho s tím sdružení?
Coum Transmission je přímý předchůdce Throbbing Gristle, kteří pak založili vydavatelství Industrial records. Takže provázání je úzké.

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.