Máme tu nový rok, který se často nese ve znamení nových začátků. Abychom se neopakovali, půjčí si letos tradiční "horornovinky" jméno od slovutného "pana děda" v podání Samuela Adamčíka z nezapomenutelného snímku "Tajemství hradu v Karpatech". Ten se pro vás nadále bude snažit sledovat horory v kinech a na pultech knihkupectví. Popřejme si tedy do nového roku, ať nás vydavatelé a distributoři neflákají a my můžeme radostně halekat "tam strašááá, jaaaaj, tam strašááá"!
Vůbec prvním hororem, který rozsvítí české kinosály v roce 2016, je debut Jasona Zady "Les sebevrahů" ("The Forest"). Rozjezd to nejspíš nebude nejostřejší, ale nechme se překvapit. Co můžete čekat?
"Legendární skutečný les Aokigahara, který se s děsivou majestátností tyčí na úpatí hory Fuji v Japonsku, je dějištěm napínavého nadpřirozeného thrilleru Les sebevrahů. Američanka Sára (Natalie Dormer) se do lesa vydává v rámci pátrání po svém dvojčeti – po sestře Jess (taktéž ztvárnila N. Dormer), která záhadně zmizela. Sářin manžel Rob (Eoin Macken), kterého chování Jess dlouhodobě frustruje, není schopen své manželce skoro 10 tisíc kilometrů dlouhou cestu vymluvit. Po návštěvě školy, ve které Jess učí, se důvtipná Sára vydává do lesa samotného.
Ve společnosti svého charismatického nového známého, přistěhovaleckého novináře Aidena (Taylor Kinney) vstupuje do lesa, ve kterém by dle důrazných varování „nikdy neměla opouštět vyšlapanou cestu". Na bezpečí obou z nich dohlíží místní průvodce Michi (Jukijoši Ozawa), ale s blížící se nocí jim není schopen setrvání přímo v lese rozmluvit a se zdráháním oba nechává lesu napospas. Vlivem strachu se Sářino vědomí brzy tříští; začíná zpochybňovat Aidenovy motivy, včetně jeho tvrzení, že Jess vůbec nezná. Sara, odhodlaná odhalit pravdu o osudu své sestry, je nucena čelit rozhněvaným a zmučeným duším mrtvých, jejichž obětí se stává kdokoliv, kdo se odváží vstoupit do jejich blízkosti. Tyto zákeřné duše na Sáru číhají na každém kroku, aby ji uvrhli do děsivé temnoty, ve které je nucena bojovat za vlastní spasení."
Pokud se nechcete zdržovat nějakými přeludy a chcete po svátcích klidu a míru vidět lidi umírat po větších skupinkách, potom si raději zajděte na norský katastrofický průplach "Vlna" ("Bølgen"). Vodní hrátky má na svědomí režisér s tolkienovským jménem Roar Uthaug, který v roce 2006 debutoval vcelku povedeným vyvražďovákem "Ledová smrt" ("Fritt Vilt"). Tentokrát je tedy vrahem matka příroda.
"Katastrofický film o souboji s ničivou vlnou v norském fjordu Geiranger, inspirovaný skutečnými událostmi. Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město stejného jména. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem však zachytí znepokojivá data.
Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí."
O spisovatelích z bývalé Jugoslávie u nás zrovna často nepíšeme. Josip Mlakić píše chorvatsky, ale žije v Bosně a Hercegovině. Nyní si u nás díky nakladatelství Gorgona můžeme přečíst jeho horor "Živí a mrtví".
"Hornatou krajinou střední Bosny postupuje v roce 1993 jednotka Chorvatů, která zůstala odříznuta od svého velitelství a musí se probít nepřátelským územím. Pro mnohé z nich ale bylo toto území ještě donedávna domovem. O padesát let dříve, za druhé světové války, putuje stejnými místy jednotka domobranců. I ona má své příkazy, naděje, obavy a nepřátele.
Mlžnou krajinu protínají kromě kulek i občasné záře tajemných ohňů, které mizí tak náhle, jako se objevují. Hrdinové obou paralelních příběhů natrefí na podivný starý hřbitov, který není zanesen na žádné mapě. Hřbitov, na němž se potkávají živí i mrtví."
Na své si po čase přijdou i fanoušci Anne Rice a jejích "Upířích kronik". Nakladatelství Práh se ujalo zatím nejnovějšího, celkově jedenáctého románu série - "Princ Lestat". Nakolik je to šťastný tah je otázkou, protože dosud u nás vyšly pouze tři knihy - první a druhá "Interview s upírem" / "Upír Lestat" a osmá "Upír s tváří anděla". A pro jistotu u různých vydavatelů. Teta "Rýžová" (a její čtenáři) by už vzhledem ke své popularitě asi zasloužila trochu pečlivější péči, čo povieš Miška?
"V Princi Lestatovi, dlouho očekávaném návratu do říše Upířích kronik, znovu ožívá neodolatelný svět duchů, nejstarších a nejmocnějších sil mezi nebem a zemí. Tam patří i nezkrotný, neviditelný Amel, jehož žízeň po lidské krvi ohrožuje nesmrtelné nemrtvé po celém světě. Román se přesouvá ze současného New Yorku a západního pobřeží USA do starověkého Egypta, Kartága ve třetím století, Říma čtrnáctého století a renesančních Benátek.
Pohybuje se mezi světy a bytostmi všech Upířích kronik – nevynechá Louise de Pointe du Lac; věčně mladého Armanda, jehož tvář patří Botticelliho andělu; hovoří o Mekare a Maharet; Pandoře a Flaviovi; Davidu Talbotovi, upírovi a hlavním zástupci utajované Talamasky; neopomene pravé tisícileté dítě Maria a přidá spoustu nových podmanivých nadpřirozených postav. Ti všichni se setkávají v tomto obsáhlém, barvitém, ambiciózním románu, aby nakonec povstali a vypátrali, kdo (nebo co) je hlas, a odhalili, po čem touží a proč…Zdánlivě nepřítomnou ústřední postavou, všemi postrádaným potulným hrdinou je nebezpečný rebel, psanec a naděje nemrtvých – okouzlující princ Lestat…"
Pokud vám pití krve pije krev a máte raději stále populárnější mix detektivky a hororu, pak by vás mohl zabavit román Oscara de Muriela "Kniha vražedné struny". Ten vyšel u nakladatelství Host a je prvním příspěvkem do série "Frey a McGray".
"Strhující směsice krimi, historického románu a hororu — skvělá kniha pro fanoušky Sherlocka Holmese a Jonathana Creeka. Edinburgh, rok 1888. Ve svém domě je nalezen zavražděný houslista. Služebná mrtvého virtuosa přísahá, že v noci slyšela hrát tři hudebníky, ale v zamčené zkušebně je jediné tělo a neexistuje cesta dovnitř ani ven.
Způsob provedení vraždy nápadně připomíná Jacka Rozparovače, a tak londýnská Metropolitní policie ve strachu z celonárodní paniky vyšle detektiva Iana Freye, aby případ vyšetřoval jménem falešného oddělení zabývajícího se okultismem. Jenomže Freyův nový šéf, inspektor „devítiprsťák" McGray, skutečně v tyhle nadpřirozené nesmysly věří. McGraye dovedla k pověrčivosti jeho tragická minulost, ale nakonec i Frey uznává, že tento případ stojí mimo rozumné uvažování. A když jednou někdo přijde o rozum, kdo ví, o co přijde příště..."
A jdeme na klasiku. Tentokrát si můžete připomenout příběh doktora Fausta a pekelného našince Mefistofela. O nové vydání zásadního díla Johanna Wolfganga Goetheho "Faust" se postaral Galén.
"Goethův Faust je považován za vrcholné dramatické zpracování jednoho z nejvýznamnějších evropských mýtů. Důraz při jeho výkladu se obvykle klade na filozofický výklad světa a etický rozměr faustovské existenciální sázky.
Překlad Olgy Maškové však pro moderní básnickou češtinu zprostředkoval v neobvyklé intenzitě i další kvalitu Goethova díla - neobyčejnou barvitost básníkova jazyka a intenzitu básnického výrazu, která tohoto Fausta řadí právem k ustavujícím dílům moderní evropské poezie. Vůbec první knižní vydání překladu Olgy Maškové umožňuje čtenářům seznámit se také s mimořádnou hudebností Goethova verše."
Na úplný závěr se porozhlédneme taky po domácích kotlinách. Tady musím zmínit další dílo hyperaktivního Františka Kotlety, kterému vydává Epocha román "Vlci", jehož děj předchází populární trilogii "Bratrstvo krve".
"Nechal si říkat Gerhard. Dřív ho však nazývali jinak – Radegast. Slavný válečník. Obávaný protivník. Postrach Avarů, Keltů i Římanů. Na vrcholu své slávy zmizel, aby se stal členem Bratrstva krve. Germánský upíří klan se vyhřívá v paprscích moci.
Vládne rozsáhlým územím nejen v krajích ovládaných Germány, ale i v lesích patřících odnepaměti Bojům, kam nedávno přitáhli Slované. Ti jsou jako lovná zvěř. Kmen bez ochránců, snadná kořist pro vampýry i lykany. Ale časy se mění. Zítřek přinese zradu a krev…"
Vinšujme si thedá...habýýý...habýýý... čort rozkázál pleménu komédiantskému hábýýý...habýýý... strašáli aj v tom dalšom roce jak zjednaný!
Přidat komentář