V jaké kondici je současná inkarnace původních deathrockových věrozvěstů? Kam Valor Kand nasměřoval kormidlo na nové desce? Demiho recenze vám to poví...
Christian Death - The Root of All Evilution
Vydal: Knife Fight Media
Když na párty pustíte „Romeo´s Distress“, sázíte na jistotu a nadšení většiny tanečníků máte zajištěno. Pokud však dnes Christian Death vydají nové album, většinou to už nikoho příliš nezajímá. Důvody samozřejmě všichni znají a kapela nikdy s Valorem Kandem nebude tím samým, čím byla s Rozzem Williamsem. I tak nadále obráží festivaly, hraje koncerty a letos dokonce posbírala od fanoušků dostatek financí na realizaci dalšího studiového alba. Na PledgeMusic jste mohli najít spousty lákadel i „lákadel“, která jasně odhalují tak trochu cirkusáckou podobu soudobých Christian Death. Mimo jiné by vám tihle exoti za nějaký ten poplatek zahráli na vašem vlastním pohřbu, přislíbena byla večeře ve dvou s Maitri a reverend Valor zase nabízel křest dítěte, nebo jste se od něj mohli nechat oddat.
My si pro tentokrát vystačíme jen s výslednou nahrávkou, která dostala jméno „The Root of All Evilution“. Osobně mi nevadí ani novější tituly propíraných provokatérů. Jakkoliv jejich živá prezentace občas (často) působí poněkud trapně a la(s)ci(v)ně, desky mají většinou pořád něco do sebe a vyjma metalového nepodarku „Lover of Sin“ jsem si na nich pokaždé něco našel. Ať už třeba „The Great Deception – Part A: The Corruption of Innocence“, „The Painted Aura“, či „Dexter Said No to Methadon“ – bez toho, abych řešil škatulky, jsem si zrovna tyhle příklady silně oblíbil. Minulost je minulost, pojďme k novince.
Úvod je jak vystřižený z nějakého biblického bijáku. Samozřejmě netrvá dlouho, než do rajské zahrady dopadne první stín a do Valorova kázání vpadnou vířící perkuse. Není to poprvé, kdy se do tvorby Christian Death vpletly orientální motivy, které jen podtrhují jistou spirituální náladu. Jakkoliv to může vypadat prvoplánově, je pravda, že trio Amíků umí vyrobit dramatické aranže. Syrové kytary tak podporují smyčce jako na filmovém soundtracku a hlasy Valora (uhrančivý a kazatelský) a Maitri (hysterický a provokující) dokážou celek posunout do poměrně originální roviny, která dává nynější tváři Christian Death nezaměnitelnou podobu.
Zbytek věcí na desce nemá tak epické ambice jako začátek. A je to dobře. Pomalejší věci mají většinou hodně temnou a vážnou náladu a ty rychlejší jsou zase dostatečně špinavé a podivínské v dobrém slova smyslu. „Illuminazi“ dokonce nenásilně vrací celou bárku směrem k deathrockovému pramenu. Jinak si tu ale s tradičními škatulkami nevystačíte. „Forgiven“ je hypnoticky sebevražedná a vlastně docela často celé album zavání různými omamnými prostředky, což asi není nic překvapivého. Pozitivní náladu vám však nepřinesou. A když už si říkám, že je škoda, že tu není nic tak silného, jako byla na poslední desce skladba „See You in Hell“, pak mi zavře pusu závěr v podobě povedené tečky„Secrets Down Below“. Není TAK silná, ale i tak mě baví a rozechvělá kytara funguje.
Neříkám, že jsem padl na zadek. To určitě ne. Předchozí deska „American Inquisition“ se mi líbí o chlup víc. Trojice Valor, Maitri a Jason si však i přes všechna negativa, která se dají kolem jejich loga vypozorovat, drží jistou laťku kvality a originality, a když už nezní jako původní Christian Death, tak alespoň nezní ani jakákoliv jiná kapela. To se taky nepodaří každému.
HODNOCENÍ 70%
Sestava
Valor Kand - vokál, kytara
Maitri - vokál, basa
Jason Frantz - bicí
Tracklist
1. In The Garden Of Evilution
2.This Cross
3. Tar Black Liquid
4. Fema Coffins
5. Illuminazi
6. We Have Become
7. Forgiven
8. Penitence Forevermore
9. Deliver Us
10. Secrets Down Below
Komentáře
Me jejich soucasna prezentace prijde tak priserna, ze jsem jeste nenasel odvahu si tu desku vubec pustit :D
No ty koncerty jsou divoký, to jo:). Ale pravdou je, že krom "Lover of Sin" mě žádná jejich deska nějak vyloženě neotrávila...a ten byl tak nějak od začátku postavenej jako projekt, kterej se ale fakt dost nepoved:)). Inu když tu desku nepřežiješ, zahrajou ti za pár bubáků na funuse:))).
Wtf ten obal?.. To nekdo precetl prvni kapitolu knizky o PSku a sel tvorit? :D
Tak tohle pojetí recenze to je síla...
Viď? Demi je prostě dobrej...
Ano, hlavně ten úvod... Taky mě žádná jejich deska vyloženě neotrávila...ba co víc Valorovy alba z 90 let beru jako to nejzajímavější co se ne gotické scéně odehrálo...
Ty někde vidíš, že bych kritizoval jakákoliv Valorova alba? Z mého pohledu je opravdová srágora jen ten "Lover of Sin", kterej ale neberu jako jejich řadovku. Já jen zmiňuju fakt, že ty novější desky už kopu lidí, kteří Christian Death kdy poslouchali, nezajímají... To je jen moje osobní zkušenost z mého okolí (nemyslím tím maminku, babičku ani tetu:). Sám je rád mám a to se z textu snad vyčíst dá.
Já se klidně veřejně hlásim k zástupci "demiho okolí" – mě osobně Valorova alba po roce 1990 už prostě nějak nekopou... a ty po roce 2000 už mne nebaví vůbec. Ale respekt, že tu kapelu dokázal udržet naživu.
Ne, nevidím, žádnou přímou kritiku. V podstatě spíš naopak.A ano, Lover od Sin je skutečně pro mě rovněž nicneříkající materiál což mi i Matri nepřímo potvrdila.Pokud jde o mě mě osobně se líbí i model Christian Death po roce 2000 i když ty 90 léta mám raději. Názory samozřejmě mohou být individuální. Mě nikdy moc konkrétní komunity ani okolí nezajímalo. Za sebe však mohu jen říct, že mě osobně je jedno kdo je v současné době má rád či nikoliv, to je každého věc.Já mám rád hudbu i Rozze i Valora...Paradoxně mě připadají Valorovy alba rozmanitější,ale i to je věc názoru. Vždycky se původní zpěvák a zakladatel stává kultem a původní "hity" bývají už stabilně zažité...Rozz měl v 80 letech spíše post punk, deathrockovou produkci a tesklivě básnický projev a Valor zase v deskách v 90 letech mimo gotiku rozpouštěl i nejrůznější metalovější klišé, taky industriál, ale to vše zaobaluje to takového psychadelického často i orintálního hávu, že mě to prostě baví.
Ta recenze je určená právě nějaké té komunitě, takže jsem se pokusil na začátku shrnout to, jak jejich nynější pozici na scéně vnímám já. Jinak se naše náhledy na jejich nahrávky, podle toho co píšeš, až tak neliší, proto jsem nepochopil tu pobouřenou reakci:).
Zrovna to nové album po několikáté poslouchám tu a tam se tam míhnou i nálady ranných Rozzových alb... tedy spíše hudebně což se mi líbí V druhé půlce desky dokonce i téměř "country elementy" to mě docela pobavilo. Co mě trochu nudí je ona epická orchestrace a táhlá atmosféra...U Christian Death byl člověk zvyklý i na jazzovější nálady ještě v období s Gitane Demone, takže ho nemůže nic zaskočit...Valorovu, specifickou deklamaci jsem měl vždycky rád. Okolí mých přátel až na pár výjmek Christian Death neposlouchali nikdy a divili se jak mě může bavit taková disharmonická muzika...I když jsem psal na všechny alba recenze nevím vlastně jak bych popsal tohle album nechám to ještě uzrát...
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.