Favourite Slave | 21.06.2019 17:49

Středeční večer minukého týdne patřil v Karlínských kasárnách post-punku a u toho nemohlo chybět něco kolem sta temnomilců. A i my jme mezi nimi měli svého zvěda.

Second Still, ±0
12. 6. 2019, Kasárna Karlín, Praha

Jako support byla vybrána pražská post-punk/shoegaze partička ±0 a předem musím podotknout, že to byla trefa do černého. Silné melodie a kytarové riffy ala ranní Priessnitz či Prouza ihned vtáhnou do „děje“. Celá partička působí nečekaně sehraným dojmem i vzhledem k faktu, že mají na svém kontě pouze jednu dlouhohrající desku z roku 2017.

Tu produkovala a mixovala česká producentská stálice Tomáš Neuwerth a na výsledném zvuku je „pach Umakartu“ a podobných uskupení strašně znát. Z prvotiny „±0“ byla logicky sestavena valná část setlistu. Vrcholem koncertu se stala hitovka „Letná“ či gradující post-punkovina „Popel“. Doufám, že jsem kluky neviděl naposledy a že budou dostávat čím dál více příležitostí a to nejen jako předkapela.

±0 - Popel

Mírně po deváté nastoupila na podium tříčlenná kalifornská smečka Second Still. Za mikrofonem nelze přehlédnou a už vůbec ne přeslechnout uhrančivý hlas zpěvačky Suki. Právě zpěv frontmanky je hlavní devizou kapely, jasný signifikantní znak. Od vydání debutové desky „Second Still“ se kapela vypracovala a je vyhledávanou akvizicí temných akcí a festivalů, jak v Evropě, tak ve Státech.

Nová deska „Violet Phase“, ze které se převážně čerpalo při středečním večeru, se vyznačuje více coldwave zvukem, než její o dva roky starší sestřička. Kvalita nešla ani o píď dolu, avšak živé podání mírně ztratilo z post-punkové dravosti a je tak nějak více hravé. Vypíchnul bych klipovku „Double Negative“, která naživo skvěle funguje. Dechberoucí „Eternal Love“ má též zasloužené místo v hracím čase. Celý hudební večer zakončila party věc „Try Not To Hide“, kterou zná snad každý bubák, co kdy vkročil na „potemnělý taneční parket“. Suma sumárum - takové nadšení, jako na loňském koncertu v Underdogs, se sice nekonalo, avšak pořád se jedná o jednu z nejnadějnějších partiček v našem temném rybníčku a určitě stojí za hřích si na ně skočit trsnout.