Kapela, které se často přisuzuje vůbec první psychobilly nahrávka v tuzemských končinách oprášila po letech své nástroje, osedlala nahrávací techniku a ze studia si přivezla desetistopý kotouč „Funny tales about Green Monster“. Jak zní historicky teprve druhá deska domácích Green Monster si přečtěte uvnitř recenze.
Green Monster - Funny Tales about Green Monster
Vydalo: Is it true?…records
Poslyšte veselý příběh. Byla nebyla zelená hromada slizu, která po dlouhá léta tlela hluboko pod zemí a čekala, než se přes její dobře uleželé útočiště přežene tornádo a opět rozezní její nakřápnutý hlas i mrtvolnou rytmiku táhnoucí se za ní jako hnilobný smrad. Jednoho dne se tak skutečně stalo, za skřípění houslí a krákorání vran země vyplivla slintající monstrum, které v cukuletu přeskočilo hřbitovní zdi, osedlalo nedaleko stojící cadillac a vydalo se na desetistopou jízdu. Cesta to byla velkolepá, skoro jakoby se předchozích sedm let ospale neodpočívalo v garáži.
Právě takovou dobu totiž trvalo, než se síly daly do pohybu a tříčlenná skvadra Green Monster si mezi příležitostnými zábavovkami odskočila prověřit letité zkušenosti do studia. Trochu té garáže jim ale na blatníku přeci jen zůstalo, alespoň co se zvuku na novince „Funny Tales about Green Monster“ týče. Něco ze syrového a neuhlazeného soundu do rock´n´rollových nebes vynášeného debutu „100 000 Punkrockers in the Green Valley“ si s sebou Cosmo, Pankáč a Vráťa totiž přenesli i sem.
Základy v psychobilly rytmice ale ani se stárnoucím projektem nechátrají, ba naopak, desítky poctivě oddřených koncertů a kilometry naježděných šňůr se odráží ve vypilovanějších hráčských postupech. Docela umně, i když bez úsměvných inter předchozí desky, nás Green Monster převáží přes řeku Styx v úvodním tracku „Across the river“, který hned zkraje určí tempo celého alba a zároveň překvapí dost nečekaným skokem do češtiny. A není to jediné místo na půlhodinové stopáži, kde zaváháte, jestli vám z přehrávače ještě zní monstrózní zelenáči nebo jejich mladší bratříček Carlos s jeho kojotí smečkou. Ale není tomu divu, protože zpřetrhat pouta těch několika málo vzájemně propojených tuzemských psycho-kapel se nepodaří ani jedovatému slizu naší zelené příšery.
Spíše naopak, její lepivá chapadla polapila k nahrávce také známé tváře z Bad Tones a Mordors Gang, jejichž instrumentální um můžete ocenit ve skladbách „Dr.Jekyll&Mr.Hyde“ a „Full Blader Boogie“. První jmenovaná, bonus v podobě záznamu z tři roky starého živáku, dokazuje, proč se Cosmákova parta do studia vlastně ani nemusí léta vypravovat a přesto zůstat, jak se říká, kultovní. Stejně jako předchozí punkeři v zeleném údolí, i veselé monster historky zůstávají spíše než regulérními deskami dobrými upoutávkami na nezapomenutelně našlápnuté koncerty ďábelského tria. Vezměte to tak i v případě „Funny Tales about Green Monster“ a skutečnou tvář deseti let dorůstajícího se monstra přijďte nasát 12. září na strahovskou sedmičku. Slíbené zábavy v názvu desky bude jistě habaděj.
Hodnocení: 75%
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.