Ash | 15.11.2017 16:33

Jak zní experimentální deska Chrise Cornera?

IAMX - Unfall
Vydal: Caroline Records, (47:21)

Projektu IAMX Chrise Cornera se v posledních letech daří. Nejenom že šestou řadovkou "Metanoia" dokázal znovu nalézt svou ztracenou sílu a energii, ale i na loňském EP "Everything Is Burning" byla patrná určitá skladatelská invence a snaha o posun někam dál. Na letošní rok byly oznámeny rovnou dvě nahrávky. Zatímco o sedmém řadovém počinu, momentálně známém jen pod pracovním názvem "IAMX7", víme zatím jen to, že vzniká, experimentální elektronické dílko "Unfall" je už od září venku.

Kdekdo se mohl obávat, jak bude materiál, plný elektronických zvuků a ruchů, vypadat, když na něm nebude Chrisův charakteristický hlas. Absence té nejdůležitější složky, totiž vokálu, který umí pohladit, znervóznět a někdy i pořádně zakřičet, může být pro někoho důvodem, proč si desku ani neposlechnout. Jak ale "Unfall" ve skutečnosti zní? Jako zhudebnělá noční můra...

IAMX - Little Deaths

Zdá se, že se nás Chris snaží zásobovat svými depresemi a psychickými stavy, i když už se vlastně ze všech potíží úspěšně dostal. Třináctka plně elektronických kousků totiž otevírá brány do potemnělých zákoutí mysli, do kterých se možná ani nikdy nechcete podívat. Ale Chris vás tam stejně vezme, a vy mu stejně budete zobat z ruky a necháte se vymáchat v těch nejšpinavějších kalužích krve (a všemožných jiných tekutin), protože váš průvodce dobře ví, co dělá. Sám totiž každý kout dokonale zná a s úsměvem sobě vlastním vám udělá průvodce, za kterým se budete pořád vracet.

První záchvěvy šílenství jsou slyšet hned z úvodních tracků "Little Deaths" a "TickTickTick". Hlavně ten druhý svým názvem nijak neklame, kakofonické zvuky, opakující se téměř do nekonečna, za chvíli začínají lézt na nervy. Ale nedělám si iluze o tom, že si to autor přesně takhle přál. Následující "Hysteria" je tak vlastně jen dojezd, který ale nenechá vydechnout. A "Running Point", poprvé s náznaky orientálních zvuků, vás donutí se zvednout a utíkat radši pryč (pokud tedy nejste s to tento nápor vydržet).

Je to přesně takové, jaké se to snažím popsat. "Unfall" prostě není pro každého, Chris Corner si na něm hraje s vašimi nervy. Tu lehce brnká, tu do vás tlačí hlukovou nálož, že nevíte, kam dřív skočit, jinde se vás snaží uklidnit a přimět k lehkému spánku (ze kterého vás zase co nevidět vytáhne pořádnou industriální nakládačkou). Ani na chvilku si ale nejste jistí sami sebou a vlastně vůbec nevíte, jestli se vám to líbí, nebo ne. Jisté je ale jenom to, že materiál na "Unfall" je natolik pestrý a různorodý, že to po celou stopáž nezačne ani na chvilku nudit.

Z "Unfall" je hlavně cítit radost z tvorby výjimečného materiálu a chuť udělat něco jen tak. Chápu, že je pro Chrise formát klasické písně mnohdy až moc svazující, a tady se pokusil dát své inspiraci volný průchod. Všechny ty zvláštnosti, experimenty, zlomy tempa nebo industriální šumy, ze kterých mnohdy jen ztěží dokázal poskládat jakous takous melodii, mají tady prostor nevídaný. A když to všechno ještě místy zabalí do éterického vokálu, který se vznáší někde v pozadí a dotváří schizofrenickou náladu, je to přesně to, na co fanoušci IAMX čekali. Protože tohle jsou otevřené dveře přímo do mozku Chrise Cornera.

"Unfall" není zážitek pro každého. Veškeré elektronické zvuky, industriální ruchy nebo ambientní plochy, které se linou celým materiálem, mnohdy opravdu připomínají pořádnou jízdu do pekel. Jestli si nahrávku budete pouštět uprostřed noci, moc hezké spaní vás asi nečeká, pokud poslech podpoříte sklenkou vína (na zdraví, Chrisi!), bůh s vámi. Ale přesně takhle by si to autor přál, tak mu to aspoň jednou dopřejte. Uděláte mu radost a sobě přivodíte neopakovatelný zážitek. A jak je známo, zážitky nemusejí být hezké, hlavně, že jsou silné.

Hodnocení: 70%

Tracklist:

1. Little Deaths
2. TickTickTick
3. Hysteria
4. Running Point
5. Trust The Machine
6. The Noise Cabaret
7. Cat's Cradle
8. Mirtazapine
9. Polar I.
10. TeddyLion
11. 11.11
12. The Disease To Please
13. Windschatten