Osobní vzpomínky na pět let starý koncert Front 242 v Divadle Archa byly veskrze pozitivní. Výborná návštěvnost, skvělý koncert, zvuk, světla. Na druhou stranu jistá odtažitost kapely a také závěrečné účty s klubem snesly na vystoupení i mírně temnější konotace. Očekávání, co tedy můžeme čekat od EBM pionýrů o 5 let později v pražském Paláci Akropolis, bylo spíše ostražité. Po pár dnech musím říci, že na především sobotní koncert Belgičanů budu vzpomínat dlouho.
Kapela vyklidněná, takže ze vzduchu zmizela jistá křeč, kterou jsem pociťoval před pěti roky. Zvuková zkouška rychlá. Posledním otazníkem byla nepřítomnost Daniela Bressanuttiho, šedou eminenci kapely, která byla zodpovědná nejen za podstatnou část repertoáru kapely, ale také za zvuk a klávesové linky od mixážního pultu. Tenhle nenápadný chlapík měl také poměrně výrazný vliv na veškeré dění v kapele, včetně složení setlistu koncertů a podob písniček pro živé provedení. Jeho odchodem kapela na jednu stranu ztratila výraznou kreativní a technickou sílu, na druhou stranu se jí uvolnily ruce, zařídit se po letech podle vkusu a cítění ostatních členů. „Jsme ve fázi velkých výzev“, potvrdil mi současné rozpoložení kapely Patrick Codenys a dodal, že i z toho titulu na koncertě zazní řada skladeb, které by za Daniela nezazněly nebo ve výrazně jiné podobě.
Teď už ale rychle do klubu. Ještě než hlavní hvězda nastoupí na pódium, jeho prkna zahřeje domácí koncertní navrátilec – brněnští Depressive Disorder. Nové 'krátké album' „Foreign Faces“ je dobré a kdo si pamatoval, jejich koncertní vystoupení věděl, že Radim s Patrikem do toho, jako vždy, dají všechno. A k tomu také došlo. Zvukař neošidil dvojici o intenzitu soundu, jak si pamatujeme například u koncertu dvojice před Project Pitchfork v pražském Lucerna Music Baru v dubnu 2009. Možná proto byl na začátku setu patrný jistý nesoulad mezi úrovní hlasitosti vokálů a doprovodné elektroniky. Po dvou skladbách ale bylo vše tak, jak má být.
Dvojice nevynechala skladbou žádnou etapu svého fungování. I písničky, které byly prezentovány v období ve čtveřici s kytarou, zapadly do typického soundu kapely s těžkými spodky a táhlými melodiemi. Také dvě novinky z loňského EP v koncertní podobě obstály. A protože kapela desetiskladbový set odehrála v jistém euforickém vytržení, podařilo se jí poměrně rychle dostat na svou stranu i publikum, u kterého nebylo jisté, jak je s tvorbou domácích protagonistů seznámeno. Podařený live návrat!
Setlist Depressive Disorder:
- Gula
- Blasted
- Insane
- Pain I Feel Inside
- Reality
- False Regret
- Foreign Faces
- Total Chaos
- Near To Death
- On The Ground
Pak už se čekalo pouze na hlavní protagonisty večera. Nervózně. Tak intenzivní vyvolávání kapely si už dlouho nepamatuji. Mezinárodní publikum, kde jsme zaznamenali návštěvníky z Německa, Slovenska, Polska, ale i Španělska nebo Spojených států, se chytlo prvních taktů a nepustilo čtveřici z pódia až do posledních tónů přídavku. Čtveřice se, na rozdíl od minulého koncertu, vrátila více ke kořenům. Novým zařazením kousků jako "Operating Tracks" nebo "First In/First Out" potěšila jak staromilce, tak časté návštěvníky koncertů Front 242. Některé notorické skladby zase dostaly novější, povětšinou údernější a lepší kabát (například "Welcome To Paradise").
Oba vokalisté byli v dobré hlasové i pohybové kondici. Především Richarda bylo doslova celé pódium. Po jistém zklidnění s tracky jako "Kampfbereit" nebo valivým "Together" přišlo peklo signalizované už s předstihem nesmlouvavou peckou "Im Rhythmus Bleiben", které následně vytvořilo zuřivý moshpit až do poloviny parketu vyprodaného Akráče. Kapela, jindy přísná a strohá, na velmi hlasitou, vřelou reakci reagovala úsměvy a díky. Atmosféra nemohla být lepší.
Vyvolávání čtveřice po masakrózní "Moldavii" nemohlo skončit jinak než návratem kapely a dovršením jatek dvojicí "Happiness" a "Welcome To Paradise", kdy odpověď davu „no sex until marriage“ byla silnější než sound kapely z výkonné PA soustavy klubu. Absolutní dominance.
I staří pardálové, kteří přišli zkouknout své hrdiny z mládí z čistě sentimentálních důvodů, byli překvapeni energickou smrští, kterou Belgičané, oslavující v příštím roce 40 let fungování na scéně, v žižkovském klubu vytvořili. A to přesto, že hladina zvuku mohla být vyšší a sound kapely prokreslenější ve vyšších frekvencích. Obé kapela napravila druhý den. Není divu, že podobně euforicky probíhala i afterparty na obou barech klubu, kam se většina kapely vrátila a užila si atmosféru večera až do jedné do noci! Jaký bude druhý večer?
Setlist Front 242 11. 1. 2020:
- First In/First Out
- Take One
- No Shuffle
- Don't Crash
- Funkahdafi
- Quite Unusual
- Im Rhythmus Bleiben
- Together
- Kampfbereit
- Commando Mix
- Body To Body
- Operating Tracks
- U-Men
- Headhunter
- Moldavia
Encore:
- Happiness
- Welcome To Paradise
Komentáře
Přidat komentář