Do Prahy se opět podívali Death in June, tentokrát v doprovodu Spiritual Front a Miro Snajdra. Jaké to bylo pro nás zmapoval BeoWulf – děkujeme!
Prosinec, Praha a Death in June – tohle spojení funguje už třetí rok. Tentokrát se ale koncert konal místo „tradiční“ K4ky v nedalekém Chapeau Rogue. Akce nabrala nepříjemný skluz, jelikož zavazadla s vybavením zůstaly údajně kdesi v Londýně. Někteří se tedy přesunuli k nějakému baru v klubu. Jiní vyčkávali na schodech na začátek akce nebo alespoň na vpuštění do druhé části klubu, aby si mohli koupit nějaký ten pěkný suvenýr na památku.
Role předskokana připadla "sebevražedně nihilistickým :)" Spiritual Front, kteří se domácímu publiku představili už letos v září (report si můžete přečist tady). Tentokrát však Simone Salvatori přijel bez svého ansámblu. Kdo však čekal unplugged koncert, musel být překvapen, že se Simone chopil pouze mikrofonu a veškerá hudba byla pouštěna „z cédéčka“. I v této ořezané formě si však uměl udržet pozornost svým jistým zpěvem a takovou "italskou :)" pohodou. Vystoupení příjemně plynulo a došlo i k nějaké té procházce mezi publikum. Zazněly pecky jako „Darkroom Friendship“, „Hey Boy“, „Jesus Died in Las Vegas“ či roztančená „Bastard Angel“. Perfektní rozehřátí před hlavním vystupujícím a také příjemná vzpomínka na nedávný koncert.
Dalším vystupujícím byl Miro Snajdr ze Slovenska. Zasedl ke klavíru a spustil svůj set, občas osvěžený nějakým tím samplem. Bez mučení přiznávám, že mě klavírní hudba moc neoslovuje takže jsem většinu vystoupení strávil klábosením zpovzdálí. Avšak podle reakcí dalších účastníků se jednalo o více než povedený koncert.
Předchozí set by šlo s nadsázkou chápat tak trochu jako „intro“ k samotnému vystoupení neofolkové legendy Death in June. Miro zůstal na pódiu, klavír vyměnil za tahací harmoniku a s ní doprovázel v několika prvních skladbách Douglase Pearceho, který předstoupil před fanoušky ve své nezbytné masce. Díky již zmíněným komplikacím chyběla na pódiu klasická vlajková výzdoba či perkuse a Douglas musel hrát na vypůjčenou kytaru. Očividně se ale nenechal otrávit okolnostmi a v dobrém rozpoložení servíroval jednu skladbu za druhou. Tak jsme měli možnost slyšet tvorbu Death in June v syrové formě kytara plus zpěv.
Atmosféra byla velice dobrá a hlavně napravo se udělal celkem pěkně pařící kotlík. ;) Douglas se často ptal publika, co chce zahrát za skladby, a tak zazněly třeba „Fall Apart“, „Rose Clouds of Holocaust“, „Symbols of the Sun“, „All Pigs Must Die“, „Leper Lord“, „Giddy Giddy Carousel“, „Little Black Angel“ a mnoho dalších než přišel nevyhnutelný konec. Navzdory všem komplikacím se tedy jednalo opět o povedenou akci. Tak zase za rok?
Fotky od JiSeho najdete jako vždy v naší fotogalerii.
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.