Špinavé, naturalistické, násilné, ale taky po čertech zábavné jsou tři příběhy amerického autora, který se českému hororovému čtenářstvu představil vůbec poprvé...
Dustin LaValley - Písně pouličního metaře
Vydal: Golden Dog, (189 stran)
Jestli si chcete navodit odpovídající atmosféru ke čtení „Písní pouličního metaře“, tak se měsíc nemejte, nalejte do sebe láhev laciného šnapsu, běžte se s někým poprat (ideálně ho přizabít), utržené rány si zásadně neošetřujte, na kálení a močení vám bude stačit roh místnosti a k jídlu kočka vaší staré. Tu ještě můžete před zasednutím do pozvraceného ušáku proplesknout. A iluze je dokonalá.
Svět, do kterého nás zve americký autor Dustin LaValley ve své knize, není hezkým místem. „Hrdinové“ jeho příběhů jsou vesměs nešťastné existence, s kterými se osud nemazlil a podle toho také vypadá jejich morální obraz. Dustin je navíc filmovým a komiksovým scénáristou, což se v jeho psaní odráží. Nečekejte žádné rozmáchlé eposy. Trojice novel je svižná, špinavá a moderně akční.
Úvodní „Spinner“ je zkrátka geniální. Vězeň Henry Spinner aka Adirondacký zabiják je v něm převážen policisty na pohřeb vlastní mámy a na cestě už čeká jeho milá Lucy, s plánem na útěk. Něco takového však nehodlá jen tak připustit detektiv Bishop a navíc se ukazuje, že v okolí sídlí zlo, které si s neomaleným násilníkem v ničem nezadá. Henry a Lucy jsou navíc svou prostoduchostí tuze zábavní a vy budete otáčet stránky s nedočkavostí a zvědavostí, co dalšího je na jejich dobrodružné cestě plné násilí čeká.
Zločinecký pár vyráží na svou nekalou cestu i ve druhém příběhu „Jako vzít dítěti bonbon“. Je tedy zřejmé, že jde o autorův oblíbený námět, stejně jako to, že rád staví proti zlu další a ideálně ještě větší zlo. Robert a Erin jsou mladí, nebezpeční a sviští si to životem bez obav z budoucnosti. Berou si cokoliv se jim zlíbí. Alespoň do chvíle, než zaklepou na dveře Milese, který se právě chystá k sebevraždě… Komorní drama je opět parádní a plné bolesti.
Závěrečný kousek „O(d)zbrojení“ je po dvou skvělých peckách mírným zklamáním. Námět do extrému vyhnané reality show, v níž se mezi sebou mordují různé existence, není příliš originální, navíc je tu příliš mnoho rychle umírajících postav a po tuhé atmosféře předchozích příběhů jde o odlehčenější a primitivnější násilnou vyvražďovačku. Proti předchozím novelám působí tahle nevyzrále a mám z ní pocit, jako by autor dal nahlédnout do svých začátků, kdy teprve přicházel na kloub tajům spisovateského řemesla. Byl bych překvapen, kdybych se mýlil. Jako když máte na desce jako bonus nějakou demonahrávku kapely.
Buď jak buď, i ten slabší kousek jsem si přečetl s chutí a celkově mne Dustin tuze potěšil. Pokud vás oslovilo třeba dílo Lucy Taylor, bude se vám líbit i LaValley, který straší bez nadpřirozených jevů jen a pouze temnou duší a myslí člověka, který dokáže páchat zvěrstva, ze kterých mrazí. Nejdůležitější však je, že je autorův jazyk přímočarý a zábavný natolik, že jeho prvotinu v českém jazyce slupnete raz dva a troufám si říct, že úvodní novela vám ufoukne kebuli, jako se to stalo děvčeti na obálce knihy.
Přidat komentář