Report z Apoptygma Berzerk na hradě Kőnigstein

report_apopfestungNejen festivaly živ je v létě člověk. Mohli jste si vyrazit třeba na německý hrad Kőnigstein za Apoptygmou Berzerk a uskupením Eklipse – stejně jako Krsna, kterému tímto děkujeme za report.







 

Poslední červencový víkend počasím lákal spíše na koupaliště, ale dalo se také vyrazit po toku Labe a pár kilometrů za českými hranicemi navštívit hrad v městečku Kőnigstein. Ten, krom krásného výhledu do kraje, nabídl večerní koncert norských electro-EBM-synthpop-futurepop-indie rock a bůhví co všechno dalšího harcovníků Apoptygma Berzerk.

Osobně jsem byl velmi zvědavý na staro-novou sestavu, kde se (asi jen dočasně) vrátil k šesti strunám Angel a za klávesami a druhým mikrofonem se ocitnul Stefanův bratr Jonas. Bylo sice příjemnější koukat na Ophelii Dax z Jesus on Extasy, která zaskakovala na pražském koncertě, ale chvílemi mi přišlo, že ani nevěděla, co se zrovna hraje. Ale pojďme k samotné show.

 

festung


Role předskokana se chopila kapela Eklipse – 4 mladé slečny, klasický smyčcový kvartet, ale o klasiku se opravdu nejednalo. Děvčata nabídla ve specifickém podání výběr známých hitů od Justina Timberlakea, Adele, přes Nicka Cavea až k Linkin´ Park a Metallice. Největší ohlas ovšem sklidila "Until The End Of The Word", od v tu chvíli v zákulisí se zřejmě posilňujících APOP. Tóny smyčců byly doplněny pouze přednatočenými smyčkami bicích a lehkými samply, a přestože se bylo rozhodně na co dívat, ještě působivěji celý set fungoval v kamenných chodbách hradu. Velmi slušně zaplněné nádvoří, včetně po celou dobu koncertu v první řadě nepřehlédnutelného Ronana Harrise z VNV Nation, již ale očekávalo hlavní hvězdy večera.

 

eklipse


Zhruba ve 21,30 ozvaly první nezaměnitelné tóny old school hitu "Non Stop Violence", čtveřice nás tedy hned od startu nešetřila. Ze začátku byl trošku neutěšený zvuk – z podivné zvukové koule byly slyšet tradičně pouze bicí a kytara, druhou "Eclipse" musel dokonce identifikovat až asi po půl minutě Stefan, jinak opravdu nebylo poznat o kterou skladbu se jednalo. Částečně se ustálil u třetího songu a zároveň prvního coveru večera – "Love Will Tear Us Apart" od Joy Division a od následující pomalejší skladby "You Keep Me From Breaking Apart" bylo zvukově již vše v pořádku.

Zhruba v polovině setu, nás čekalo Jonasovo sólo. Nejprve sám zahrál  zazpíval hitovku "Sometimes" od Depeche Mode a pak první překvapení večera – „Lynchovskou“ skladbu "Moment Of Tranquility", kterou, jak sám řekl, hráli naživo pouze jednou. Další překvápko následovalo hned poté, tentokrát šlo o úplnou premiéru naživo, přestože song "Something I Should Know" je již z 11 let staré desky "Harmonizer". Stylově se tento track blíží spíše Stefanově bokovce Fairlight Children, ovšem naživo to překvapivě fungovalo velmi dobře, což nejlépe potvrzovalo sborové „got the feeling deep inside“, které se ozvýalo ještě po skončení celého koncertu.

V poslední části se dostalo na hity "Kathy´s Song" a "Shine On" a kapela se rozloučila povinnou "Until The End of The World". Roztancovaný dav chtěl ale více. Slova „Oh my god“ a destruktivní kopák –  jako první přídavek jsme si vydupali "Starsign", následovaný dalším singlem z alba Welcome to Earth – "Unicorn", další rozloučení ale opět ne poslední. APOP nám ještě předvedli jak naživo zní cover "Major Tom" z chystaného singlu.

Závěrečný refrén v němčině, pouze za doprovodu kláves zpívali z Jonasem snad všichni, kdo uměli německy. Po "Love Never Dies", už na pódiu naběhli členové crew a začali pomalu uklízet, ale přesto se kapela vrátila ještě potřetí a definitivně se s námi rozloučila skladbou "Bitch". Nezbývalo se tedy vydat k parkovišti a domů, ovšem po skvělém hudebním zážitku a s očekáváním, že by se snad letos mohla objevit konečně i další řadová deska.

apop

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář