Oživlá mrtvola Rudyho Ratzingera se má čile k světu a nabízí fanouškům lehce jinou desku...
:Wumpscut: - Fledermavs 303
Vydal: :Wumpscut:, (51 min)
Po pěti letech ticha, jednom ukončení existence a jednom comebacku, je na světě další album :Wumpscut: - svérázného a osobitého pojmu elektronické scény. A nutno říct, že Rudy Ratzinger svým způsobem překvapil. Někoho příjemně, někoho možná méně, ale rozhodně překvapil. A jak už číslice 303 v titulu alba napovídá, spolu s ním je v hlavní roli nahrávky ikonický syntezátor Roland TB-303, který se na hudebním trhu vyhřívá od roku 1981 a svým specifickým zvukem je evidentně atraktivní i v roce 2021.
Rudy se hrátkami s touhle mašinkou nechal unést natolik, že zapomněl na agresi a vztek, která jeho tvorbu provází dlouhá léta a celkové vyznění novinky je podstatně klidnější, než tomu bývalo dřív. Ale nebojte se. Nějaký bezpohlavní čajíček to taky není. Spíš bych řekl, že autor lehce rezignoval na tvorbu „obyčejných písniček“ a stvořil spíš atmosferické album, které sice nenutí k divokému tanci, leč zase nabízí až soundtrackový zážitek, který místo zlosti nabízí pořádnou porci temnoty. Pořád je tu však logicky znát typický rukopis pana skladatele, který si jen lehounce zaexperimentoval. Ale pořád ho poznáte.
:Wumpscut: - Squal Like a Pig
Důsledkem zmíněného je fakt, že proti starším albům se tu složitěji hledají nějaké hitovky. Také Rudyho vokál nehřímá v jednom kuse a místo něj jsou do skladeb často napasovány různé útržky dialogů, výkřiky a repliky, které přispívají k onomu až filmovému dojmu z poslechu celého alba.
Úvodní dvojlístek tracků by klidně mohl figurovat v soundtracku k futurisckými nácky napěchovanému filmu typu „Iron Sky“, „Tod Durch Affen“ by díky akčním klávesám a skřekům pásnul do některé z novějších „Planet opic“, sadistická pecka „Squal Like a Pig“ je jasným příspěvkem k buranským vyvražďovákům a začátek „I Am Coronaer“ mi připomíná motiv z „Noční můry v Elm Street", aby se ze skladby nakonec stala vlastně tuze příjemná věc, která by se nebýt jedovatého vokálu mohla klidně hrát v rádiu a nikdo by si nevšiml ničeho závadného.
:Wumpscut: - I Am Coronaer
Tak je tomu vlastně i u dalších věcí a v druhé polovině alba snad ještě víc. „Nein Nein“ je moc fajn track, který provází ženský hlas a v závěru je synťákový výstřik, za který by se nemusel stydět ani Lešek Semelka v nejlepší formě. „Little Wartz“ zase provází dětský hlásek a tribal finiš, který je vyloženě chytlavý.
Jak už jsem psal, jednoznačnou hitovku člověk jen tak nevybere, ale songy obecně vytvářejí působivou atmosféru, kterou Rudy občas zdrsní alespoň vokálem. Ale i tak můžeme kupříkladu u poslední „Habemus Dominum“ mluvit málem o relaxační hudbě, což z mého pohledu jistým překvapením je. Tedy abych nepřeháněl - relaxační hlavně pro fans hororové filmové hudby, Magická flétna to zase není. Méně trpěliví posluchači mohou být neuspokojeni, ale jinak si :Wumpscut: drží vysoký kvalitativní standard, i když se o nejsilnější desku v diskografii určitě nejedná.
Hodnocení: 75%
Tracklist:
Přidat komentář