Minulý týden jsme slíbili druhý díl sumáře toho nejlepšího, co jsme minulý rok slyšeli , načež tak činíme a svých pět albových favoritů předkládají i další členové redakce. A nejednou se trefili i do nahrávek, které jste v komentářích zařadili do svých žebříčku i vy.
Pětku svých nejoblíbenějších loňských alb sepsal Nephilim:
Korine - The Night We Raise (Data Airlines/Born Losers Records)
Synthwave už nějakou dobu důmyslně vysává ty nejlepší momenty osmé dekády minulého století a jeho obliba neustává. Dvojice Morgy Ramone a Trey Frye z Philadelphie si na svém tři roky starém debutu vyzkoušela, jaké postupy jim sedí nejlíp a svou snahu loni korunovala parádní osmipísňovou kolekcí, na které spolu u jednoho stolu hodují Duran Duran s New Order za kamarádského dohledu optimisticky naladěných The Cure. Tanečně našláplá deska ale nezůstává zapadlá jen mezi sedadly DeLoreanu - mnohovrstevné tracky nabízí i ryze současný pohled na neónovou dobu. Naservírujte si hitovky "The Last", "Cruel" nebo "Fate" a jako dezert konzumujte nealbovou singlovku "Uncrossed". Bude vám zaručeně chutnat.
Lebanon Hanover - Sci-Fi Sky (Fabrika Records)
Larissa Iceglass a William Maybelline už spolu muzicírují nějaký ten pátek a stali se jednou z vůdčích formací postpunkově laděného coldwave hnutí. Aktuální, v pořadí šestá deska se nesnaží být nijak novátorská ani nehledá nové postupy, nicméně můžeme ji zvukově považovat za zdaleka nejbarevnější a rozhodně může oslovit daleko širší publikum, než tomu bylo dosud. Pokud už konkurenti na rovince dvojici doháněli, tímto počinem získávají Lebanon Hanover opět náskok o celé jedno kolo.
Then Comes Silence - Machine (Oblivion/SPV GmbH)
Švédská čtveřice má kořeny hluboko zapuštěné v tradiční podobě gothic rocku, ale umně je obohacuje svěžími a dynamickými postpunkovými prvky a se žánrovou konkurencí doslova vytírá podlahu. Oproti předchozí desce "Blood" došlo k výměně obou kytaristů, což celkovému dojmu znatelně prospělo: Kytarové riffy jsou nápaditější a celá deska působí rockověji a více přímočaře. TCS znovu ukazují v plné síle vynikající cit pro melodii, Alexův příjemný deklamovaný vokál nezaváhá ani na vteřinu. Deska moderního gothicrockera.
Kite - Kite At The Royal Opera (Astronaut Recordings)
Spojení soudobé hudby se symfonickým orchestrem už vyzkoušel kdekdo a některé výsledky vůbec nevyznívají tak majestátně, jak asi tvůrci původně zamýšleli. To ale není případ švédských Kite, kteří v listopadu 2019 dvakrát vyprodali Švédskou královskou operu, jištěni šestnáctihlavým orchestrem. Záznam koncertu, vydaný loni na vinylech, je ohromující. Introvertní hudba Kite se vkusným podbarvením smyčců, dechů, ale třeba i harfy vám vžene slzy do očí a nažene husí kůži. Dechberoucí zážitek.
A co nejvíc poslouchal Ezechiel?:
Minuit Machine – Don`t Run From The Fire (EP)
Mrazivá a černá jak polární noc, šlapavá jak blázen. Atmosférická kolekce 4 výborných jedovatých tracku od pařížských Minuit Machine, na které vás dámy vezmou do útrob těch nejdivnějších tanečních klubů, i když si ve skutečnosti jen potancováváte se sluchátkama v uších ve zhasnutém obýváku. Fight!
Minuit Machine - Don´t Run from the Fire
Pokud jste byli předloni na Sedmičce omrknout synthwave nátěr Dance with The Dead, dost možná jste se nechali okouzlit vystoupením předskakujících LeBrock. Hlavně uvěřitelnému "80's rock" vokálu a odpovídajícímu synťákovému feelu, díky kterým se snadno necháte přesvědčit, že osmdesátky neskončily, jen mají tak nějak lepší zvuk. Ani hitovostí se tady nešetřilo...
LeBrock - Takes All Night
REIN – Reincarnated
Těžko říct, čím to je, že Švědsko dlouhodobě drží pozici snad nejsilnější alternativně-elektronické velmoci. Nejinak tomu bylo i loni, ať už je řeč o zmíněném působivém živáku Kite (a neméně povedeném singlu "Hand Out the Drugs") nebo třeba Agent Side Grinder s trackem "Love at First Sight". A každá správná velmoc má svou princeznu, i když v tomto případě občas dost rozzlobenou. A to je na REIN a celé desce "Reincarnated" to zábavné – tu minimalisticky vzteklá dcera Nitzer Ebb, onde zase až překvapivě přístupná pěnice, udílející audienci v příjemně ztemnělém darkpopovém salónku. Pokaždé ale s přesvědčivým výrazem a výbornou produkcí. A jak to asi bude fungovat live...?
REIN - Off the Grid
The Damned – The Rockfield Files (EP)
Rok 2020 přinesl na scénu poměrně dost novinek mých oblíbenců. Některé zabodovaly více (mnoho z nich už zmínili kolegové), jiné méně (bohužel včetně třeba nového Sopora) a u některých už prostě k dřívějšímu propojení nedošlo. Ne tak s matadory The Damned, kteří na čtyřskladbovém EP ohulili kytary, upozadili klávesy a vrátili se feelem zpět někam mezi "Phantasmagorii" a "The Black Album". S grácií sobě vlastní opět ukázali, proč jsou jednou z nejdůležitějších kapel, která formovala zvuk a feel gotické scény. Black is the night... a tak to má být
The Damned - Black is the Night
Dark Tunes from Czech and Slovak Caves Vol II
Už podruhé jsme se přesvědčili, že navzdory nevelkým rozlohám našich zemí a tím pádem i skromnějších rozměrů našich temných scén, ukrývá Česká a Slovenská republika spoustu zavedených i nových talentů. A tohle je zkrátka výběr těch nejzajímavějších....
Tolik tedy to nejlepší z roku 2020 za redakci Sanctuary.cz a pokud jste se ještě nepodělili o ty nejlepší loňské kousky z vašeho pohledu, čiňte tak prosíme v komentářích právě teď. Jsme zvědaví!
Komentáře
Placebo Effect - Shattered Souls (CD vyšlo 26. 10. 2020, od 6. 11. na Bandcampu). Nové album po 26 letech. Čekání se vyplatilo, je skvělé. Jen chybí koncerty :-(
Desky z roku 2020, které mě osobně nejvíce oslovily:
Absurd Minds - Sapta
Placebo Effect - Shattered Souls
Empathy Test – Monsters
Marilyn Manson - We Are Chaos
KMFDM – In Dub
Kite - Kite at the Royal Opera
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.