Už v sobotu nás čeká Dark 80s Party, která bude věnována všem, kdož si nostalgicky libují v odkazu kapel, které mnohdy ovlivnily temnou synth i kytarovou scénu. Víte přeci, že většina domácích parties končí právě u některé z pecek, na které vzpomeneme nejen v následujících řádcích, ale i na parketu. A vezměme to hezky chronologicky.

Začněme logicky rokem 1980 a čím jiným odstartovat, než klasikou nejklasičtější. Právě tento rok totiž vyšel sedmipalec britské legendy Joy Division "Love Will Tear Us Apart", který se zapsal do srdcí všech fandů nakažlivě romantickým motivem. Další kariéru postpunkové legendy utnula smrt Iana Curtise, ale my si ho v sobotu přivoláme zpět na parket s plnou parádou.

Z Anglie přišla ničit žebříčky hitparád taky parta The Human League. Domovem v Sheffieldu se dvojice Martyn Ware / Ian Craig Marsh nejdřív pojmenovali The Future, aby později přibrali do party ještě Phila Oakeyho. Posléze oba dezertovali a založili si novou kapelu Heaven 17 a Phil se rázem stal šéfem. K sobě si vzal několik děvčat a výrazněji se do diskotékových dějin zapsal třeba hitem "Don´t You Want Me" z třetí dlouhohrající desky "Dare", která vyšla v roce 1981.

Britská dvojice Soft Cell odstartovala zhurta a už svým debutem trefili Marc Almond a David Ball do černého. Jejich synťákové motivy na debutu "Non-Stop Erotic Cabaret" z roku 1981 se ukázaly dostatečně hitové a lyrika věnovaná i nemravným sexuálním radovánkám, transvestitům, drogám či vraždám dostatečně provokativní. Ne nadarmo si kupříkladu track "Sex Dwarf" vybral pro cover Leæther Strip a dozajista nebudou jediní. My si však připomeňme hitovku "Tainted Love", kterou dvojice přebrala z repertoáru Glorie Jones, a kterou později znásilnil i Marylin Manson. 

Z Liverpoolu se na hudební scénu přiřítil Mike Score se svým bráchou a dalšími spoluhráči, aby dali vzniknout skupině A Flock of Seagulls. Jejich debut vyšel v roce 1982 a dostal jméno po kapele samotné. Zcela zásadním hitem se stal singl "I Ran", k němuž byl pořízen videoklip, který svým zpracováním zcela zapadá do dnešní darkwave či coldwave produkce. 

Nadvládu anglických stars konečně narušíme díky australské partě Real Life. Kapela kolem zpěváka Davida Sterryho přiskákala v roce 1983 s debutem "Heart Land" a právě na něm je megahit "Send Me an Angel". Klip k téhle hitovce je taktéž silně aktuální, když jej začneme poměřovat se současnou temnou synth scénou. Ještě před dekádou Real Life vydali CD se znovunahranými hitovkami. Od té doby studiově mlčí.

Pojďme zpět na Britské ostrovy. V Londýně už nějakou dobu řádila kapela Ultravox, které do roku 1979 šéfoval John Foxx. Po něm k mikrofonu nastoupil nový frontman Midge Ure, který svoje parťáky dotáhl k nějvětšímu komerčnímu úspěchu. Na sedmé dlouhohrající desce "Lament" z roku 1984 potom fans našli další nezapomenutelný hit "Dancing with Tears in My Eyes" a od té doby při něm na parketu bylo prolito značné množství slz rozjívených fanynek.

Pojďme být trochu alternativní a vydejme se do Rakous, kde vládl Falco. Ten šlapal ve stopách Davida Bowieho k vlastním výšinám. První desku vydal v roce 1982 a jeho popularita šla strmě nahoru. Trefou do černého byl potom hit "Rock Me Amadeus" (a jeho nezapomenutelný klip), který vymrštil Falca na špičku americké hitparády. V roce 1998 zpěvák zahynul při autonehodě, ale i on v sobotu jistě dorazí na čumendu.
 

Francii hned rok na to učarovala Claudie Fritsch-Mentrop, která se postavila k mikrofonu projektu Desireless. Nejspíš není na světě nikdo, kdo by neznal "vajaš vajaš", tedy "Voyage Voyage". Excentrická image, razantní rytmika a specifická francouzská lyrika je díky klipu zvěčněna do jednoho z nejvýraznějších monumentů osmdesátých let. Singl s tímto megahitem vyšel v roce 1986, na dlouhohrajícím debutu "François" se potom objevil o tři roky později. Zajímavostí budiž to, že Desireless dělá hudbu do dnešních dnů a dosud poslední EP vyšlo před třemi lety. Stejně tak Claudie pořád koncertuje.
 

Něco končí a něco začíná. Tahle fráze se dá použít pro New Order. Kapelu, která vzešla z trosek smutných pozůstalých Joy Division, kteří se museli srovnat se smrtí svého frontmana. Kluci to zvládli se ctí a vyplodili hned několik nezapomenutelných nahrávek. Kupříkladu na desce "Substance 1987" je k nalezení hitovka "True Faith", která obdržela nezapomenutelný klip, který by vás mohl inspirovat k mnoha zajímavým tanečním kreacím. Viz fackovací start.
 

Co říct k Depeche Mode? Hvězdě hvězd, která uhranula za dekády své existence široké spektrum publika, temné scény nevyjímaje. "Depešáci" si i u nás už svého času získali vlastní, černě oděnou, základnu a nahráli tolik hitů, že by vystačili na celý večer. V roce 1987 vydali desku "Music for the Masses" a z ní si dejme třeba pecku "Behind the Wheel". Takhle při podvečeru...
 

No a sladká tečka na úplný závěr. Zaklínadlo, které si přečtete málem v každé recenzi a v každém rozhovoru se současnými kapelami. Ať už se jedná o postpunkové, darkwave, gothrockové či synth kapely, většina se odkazuje na jméno The Cure. Robert Smith je ikonou. Živoucí a stále koncertující legendou, která odlišným zvukem svých desek definovala hned několik temných subžánrů a nepřeberné spousty umělců. Vzpomeňme na jejich desku z roku 1989 "Disintegration" a na "Pictures of You".
 

Chybí vám tu něco? Máte pocit, že by do tohoto výčtu měla přijít jiná hitovka nebo jiná kapela? Omyl. To si jen další triumfy schováváme na sobotu. Navíc můžete čekat také stylovou projekci...a možná přijde i Sandokan!

Dark 80s Party
Praha, Klub FAMU
12. 1. 2019

mohlo by vás také zajímat