„Kde byli Garden Of Delight bombastičtí, možná až nepřiměřeně bombastičtí, tam se Merciful Nuns vracejí víc ke kořenům.“ hovoří v rozhovoru na jiném místě CzS hlava hlavních hvězd přehlídky Goth Rock Over Prague Artaud Seth. Je tomu opravdu tak i na druhé dlouhohrající desce, kterou trio stvořilo ve velmi krátké době? O tom bude v následující recenzi rozjímat Pavel Zelinka.

Recenze Merciful Nuns – Hypogeum II.

Vydavatel: Solar Lodge (www.mercifulnuns.com)

S Merciful Nuns to mám těžké. Zdůrazňují totiž v gothic rockovém rukopisu všechny znaky, které mě na tomto hudební stylu nejvíce rajcují. Jsou nevtíravě tajemní, rockově minimalističtí, melodicky uhrančivý a aranžérsky vymazlení do posledního detailu. Možná namítnete, že s těmito trumfy Artaud operoval už v Garden Of Delight a budete mít částečně pravdu. Garden Of Delight, ale, alespoň ke konci kariéry, nepokrytě koketovali s kytarově metalovými rify a tradiční, i když předprogramovanou rytmiku nahradily částečně orientální perkuse. Merciful Nuns oba tyto prvky potlačili ve prospěch „pravověrnějších“ bicích a kytarových linek, které už „nekilují“, ale kvílí a poletují prostorem v duchu těch nejlepších gothic rockových kapel druhé vlny.

Merciful Nuns - Hypogeum II. (trailer)

Takhle jsme poznali trojici už loni na „Body Of Light EP“ i dlouhohrající desce „Lib.1“. Co můžeme čekat na letošním plnoformátovém pokračovateli?  Jak to říci, kniha Merciful Nuns nebyla loňskými nosiči ukončena, ale rozepsána. Styl vyprávění tedy zůstává stejný. Už první vteřiny desky to jasně napoví. Tajemná elektronika rozehraje imaginativní pocitové hrátky, poté vstoupí do hry hluboký Artaudův vokál, s mottem celého svého snažení „In the beginning, there was a future…“, poté se už přidá klasicky plnotučná leč střídmá Jawina basa a funkční Jónova kytara s bicími, které jeví známky ruční práce než hodin matematického programování. The Portal postupně nabírá na intenzitě, aby se rozpustil v titulní devítiminutovce, která dokáže na začátek minimalisticky zneklidňovat, aby nakonec překvapila takřka punkovým kvapíkem. Jasně tak stanoví mantinely, které se pohybují od zádušního gothic rocku Fields Of The Nephilim až k nátlakovým hrám Rosetta Stone. Kdo se o Sethovu tvorbu zajímá delší dobu, toho asi překvapí velký počet razantních, přímočarých položek, které pošilhávají až po post-punkovém dědictví.  Ani nová deska mi ale nevymluví, že nejsilnější je frontmanův rukopis právě v těch nejdelších kompozicích, kdy má plně možnost rozehrát náladovou hru, pomalu střádat atmosférické bodíky a na závěr vše korunovat monumentálním refrénem.

„Hypogeum II.“ Je dobrá ŘADOVÁ deska. Pracuje na výdobytcích předchozího snažení trojice muzikantů, ví a umí vhodně použít trumfy, o kterých jsme už mluvili a nakonec pochodeň „sumerského“ gothic rocku pravidelně obohacuje o další silné momenty, kterých v současné době na scéně není zas tak mnoho. Merciful Nuns i přes nadprodukci poslední doby (venku je už další „Ancient Astronauns EP“!) stále nešlápli vedle. Už z tohoto důvodu, a i díky vzpomínce na uhrančivé koncerty Garden Of Delight, které jsem měl možnost už v minulosti vidět, berte tuto recenzi jako srdečnou last minute pozvánku na Goth Rock Over Prague večer, který proběhne dnes v pražském klubu Exit Chmelnice.

Hodnocení: 85 %

mohlo by vás také zajímat

Na zemřelé vzpomenou novým EP Merciful Nuns

Merciful Nuns ohlašují novou desku, podívejte se na první videoklip

Merciful Nuns vydají řadová alba v remasterované podobě a přidávají nový klip

Konec Merciful Nuns se odkládá, klip uvádí nové EP