Položeny byly klasické čtyři otázky:

1. Jaké hudební nahrávky Tě v minulém roce zaujaly?
2. Jaké živé koncerty nebo parties považuješ za nejvydařenější v loňském roce?
3. Co považuješ za největší průšvih/zklamání loňského roku?
4. Jaké je Tvé (hudební) očekávání v roce 2011?

Didier Czepczyk (The Breath of Life, Texas Trauma)

1) Upřímně jsem si v roce 2010 nekoupil žádnou novou desku, jen staré věci na vinylu. Například první album od The Chameleons nebo speciální růžovou edici úžasného "Only Theatre of Hate" od Christian Death. A přece, jedno album jsem si vlastně pořídil – "Safe and Elegant", debut zajímavé francouzské kapely Velvet Condom.

2) Nejlepší koncert, která jsem loni viděl, byli OMD v Bruselu. Nostalgické, ale opravdu brilantní.

3) Pro mne je nejsmutnější věcí to, že v blízké budoucnosti už zřejmě nebudou vinyly a dokonce ani CDčka. Myslím tím ten "opravdový materiál", všechno bude už jen nemateriální  – klikneš na počítači a más k disposici tisíce songů... které si nikdy neposlechneš! Mám rád fyzické nosiče, je to součást tvorby, umění. Nádherný obal mne může přinutit k tomu, aby se mi i hudba začala líbit... ale možná jsem jen přílišný fetišista :).

4) Má očekávání jsou možná trochu sobecká. Chtěl bych zkratka jezdit hrát do zahraničí tak často, jak to jen půjde. Nejen s Texas Trauma nebo The Breath of Life, ale i s novým projektem Les Oiseaux Moqueurs. To je duet s Jean Luc Demeyerem z Front 242 jako zpěvákem, kde hraju na kytaru. Hrajeme staré francouzské písně a básně ze začátku dvacátého století – velmi speciální záležitost.

Kris (hlavní organizátor Castle Party)

1) Uplynulý rok pro mne nebyl příliš hudební – koupil jsem si jenom pár desek a byl jenom na několika koncertech. Hodně jsem pracoval a cestoval. Ale vyšlo pár alb, která mám a poslouchám, například Project Pitchfork "Continuum Ride", Renata Przemyk "Odjazd" nebo Proculture "Love Technology", které rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější z loňského roku :).

2) Viděl jsem Fields of the Nephilim ve Varšavě – oba opravdu dobré koncerty v chladném lednu, takže si kromě ukrutného mrazu pamatuju i skvělou hudbu. To proto, že jsem většinou na podobných koncertech dobře namazaný, takže si pamatuju jen, že se mi líbili. A samozřejmě musím zmínit i vystoupení Behemoth a Anne Clark loni na Bolkowě – myslím, že to byly nejsilnější momenty celé Castle Party 2010.

3) Necítím žádné zklamání z hudby v loňském roce. Už nejsem ohledně muziky tak emocionální. Pokud je něco, co se mi nelíbí, tak to neposlouchám, takže nemůžu říct, že by mne něco v roce 2010 otrávilo. Ačkoliv, jedna věc by tu by přeci jen byla, a to koncert And One v Bolkowě. Řekl bych, že kapela, která si za koncerty bere tolik peněz, by měla být na show daleko lépe připravena... a oni zatím nebyli připravení vůbec.

4) Co se týče akcí, těším se na Ozora Fest v Maďarsku. Co se týče alb, jedno už vyšlo (nové album Covenant) a také The Eden House chystají na letošek novou desku. Kromě toho – uvidíme. Nečekám nic zvláštního, mám rád překvapení :).

St. Mark (DJ, Batcave.sk)

1) Rok 2009 sa niesol v znamení post punku a takou bodkou za týmto vykrádaním Joy Division považujem album O.Children (Deadly Records, 2010). Bodkou, pretože je čas posunúť sa ďalej a práve to urobili. Nechali sa inšpirovať, no zároveň si vytvorili charakteristický zvuk, pridali epickosť skladieb a album dýcha vlastnou atmosférou. http://www.youtube.com/watch?v=TmcHPk8_1N8

Podobne je na tom prvotina od The Soft Moon. Inšpirácia rannými The Cure je značná, ale priznajme si, od nich už nemožno očakávať nič prevratné, svoje najlepšie obdobie už majú za sebou. Album The Soft Moon (Captured Tracks, 2010) môže fungovať ako tajná B-strana ranných albumov The Cure. Tajná a predovšetkým temnejšia strana, ktorú schovávali niekde hlboko ukrytú v garáži. http://www.youtube.com/watch?v=Ju2U9FPu2sU

Veľkým prekvapením minulého roka boli Table. Duo v zostave Dominik Gajarský a Roman Štetina išli po vzore Former Ghosts a Cold Cave, chladná lo-fi elektronika sa stretáva s post punkom. Rozhodne niečo čo môže fungovať v zahraničí, o to viac som bol prekvapený po zistení, že album je rýdzo českou záležitosťou. Album We Are No Longer The Same si určite zaslúži pozornosť, otázkou ostáva, prečo o nich nebola ani zmienka na stránkach Sanctuary?

Najviac skloňovaným menom v roku 2010 bola jednoznačne Zola Jesus. Dvadsaťjeden ročná americká speváčka Nika Roza Danilova sa konečne odpútala od ranných noise nahrávok, očistila ich od všetkej špiny a zamerala sa na to podstatné. Na monotónny bicí automat, silné klávesové linky a to najdôležitejšie, jej spev. Album Stridulum II (Sacred Bones Records, 2010) je soundtrackom (nielen) pre americkú znudenú, depresívnu a sebadeštrukčnú mládež, plný pochmúrnej atmosféry a citlivých textov. http://www.youtube.com/watch?v=iEsBE5Jqvp4

Top 10 skladieb za rok 2010

Zola Jesus - Night
Ulterior - Sex War Sex Cars Sex
O.Children - Ruins
Light Asylum - Dark Allies
Crystal Castles feat. Robert Smith - Not In Love
Automelodi - Rose A.D.
Detachments - Audio Video
A Place To Bury Strangers - Ego Death (Allen Blickle Of Baroness Remix)
The Soft Moon - Out Of Time
Passions - Sentiment

2) Príjemný zážitok bola návšteva festivalu Wave Gotik Treffen v Lipsku. I napriek tomu, že sa jedna o veľkú módnu prehliadku, množstvo ľudí tam chodí predovšetkým kvôli hudbe. V pamäti mi ostalo vystúpenie Pink Turns Blue, Christ vs. Warhol, Neon. Najlepšia párty bola rozhodne Gothic Pogo Party v Lipsku, prebiehajúca súčasne s WGT. Za zmienku stojí aj koncert Crystal Castles a Interpol vo Viedni, Zola Jesus a Former Ghosts v Londýne. Asi najsilnejší zážitok som si odniesol z vystúpenia The XX na festivale Pohoda, ktorý mi neskazilo ani neuveriteľne zlé slovenské publikum.

3) Najväčší prepadák považujem rozhodne nový album Alien Sex Fiend a hneď za ním je ich vystúpenie na WGT. O niečo lepšie bolo ich vystúpenie v Londýne, ale to ich z biedy nevytrhne. Mali by sa držať svojho hitu R.I.P. a odpočívať v pokoji...

4) Hudobných očakávaní je tu hneď niekoľko. Už na začiatku roka sú avizované vydania prvých albumov skupín Ulterior a R O M A N C E, od ktorých si veľa sľubujem. Dvadsiate výročie WGT ohlasuje oživenie legendy The Danse Society a s ním by sa možno mohol objaviť aj nový hudobný materiál. Festival Drop Dead sa v septembri pre zmenu presunie z neprístupného Vilniusu do neďalekého Berlína. Očakávaní v roku 2011 je už teraz veľa, nechajme sa prekvapiť.

Luk + Destroyer (The Prostitutes)

1) Destroyer: 2010 byl na vydařený novinky slabej rok. Alespoň podle mě. V Čechách mě zaujali Sade a nová deska Céček stojí za pozornost, venku Grinderman a Neil Young. Vrátil jsem se hodně dozadu a zase jsem si pustil blues, country a starý desky Nicka Cavea a Einstürzende Neubauten. A poslouchal jsem svoje stálice - těch jsou desítky. Pobavili Die Antwoord, protože to maj dotažený a je to vtipný. Nejvíc mě asi ale nadchli nový Liars. Ta skupina nedělá moc kompromisů. Taky B.R.M.C. udělali zase dobrou desku. A Arcade Fire udělali desku, se kterou jsem se po měsících tak nějak sžil a smířil.

1) Luk: Moc nových nahrávek mě nezaujalo, ale některý přece. The Futureheads vydali novou desku s názvem "The Chaos" – zvukově je to pro mě překvapení a vlastně dost retro záležitost, protože se vracejí ke zvuku The Jam nebo Devo, ale jsou to furt Futureheads se svými zpěvy a divnými melodiemi. Jinak jsem přišel na chuť starým nahrávkám Rolling Stones, který jsem dřív jako kapelu vůbec neměl rád. Jo a taky se mi celkem líbí nová deska Underworld a Blood Red Shoes. Jak již napsal Destroyer, Die Antwoord jsou vtipný.

2) Destroyer: B.R.M.C. v Sasazu byli skvělý. Maj všechno, co je v rocknrollu důležitý. A Einstürzende Neubauten byl krásnej hudební zážitek - zní to divně, to slovní spojení, ale je podle mě přesný.

2) Luk: The Futureheads v bohužel poloprázdném MeetFactory byli skvělí. Jinak ostatní koncerty mě za srdce nijak zvlášť nevzaly.

3) Destroyer: Nový MGMT. To nechápu. Koncert Gossip. Trapas. Od tý doby to nemůžu poslouchat.

3) Luk: Nic moc jsem letos neočekával a proto mě i nic moc nezklamalo.

4) Destroyer + Luk: Egocentrický. Chceme natočit novou desku. Nic neni důležitější.

Máša (média a jiná kreativita v tetovacím a piercingovém studiu HELL.cz)

1) Někdy před létem jsem dostala zásilku hudby z Kanady. Dandi Wind, holka, co ječí jak těsně před porodem do našláplýho post-industrialu. Sice to není žádná novinka, ale dobrý je to když se to vohulí v tramvaji a lidi kolem nejistě koukaj, protože mají dojem, že poslouchám nahrávky z večírku na operačním sálu.

2) Hell Party 2010 pro mě byla hudební stránce úplně luxusní. Najeli jsme totiž na jiný koncept vytváření show, takže si hudbu vybíral každý sám podle toho, jak chtěl, aby jeho performance působila na lidi. Proto v tom bylo hrozně moc osobního z nás vystupujících. Takže jsem si u poslední show, trojitého závěsu na hácích, i trochu zabulela Ale to asi nebylo jen tou muzikou…

3) Dost smutný bylo, když jsem se na Colors of Ostrava tlačila dvě hodiny ve druhý lajně před pódiem a čekala na Iggyho Popa. Pršelo, svoje pivo jsem sice dopila, ale nějaký rozjařený Amík mi vylil do kalhotek to svoje. Navíc si mě pak Iggy nevybral na „No fun to be alone“ mezi svoje tanečnice z davu na pódium! A to už pohruhý! Poprvný mi dal košem rok předtím na Výstavišti. Parchant!

4) Před týdnem jsem koupila lístky na PJ Harvey v Berlíně. Chci vidět, jestli má fakt tak luxusní nohy. Pamatujete si to její triko "Lick My Legs"?

Jakub Karas (básník)

1) Za uplynulý rok mi v paměti moc řadovek nezůstalo, vlastně jenom tři:  Nuclear Family "Fuck My Heart" (takovej rozjuchanej teploušskej electro-clash ala Robots In Disguise) no a dále  The Dead Weather "Sea Of Cowards" a O. Children "O. Children", které asi netřeba komentovat.

2) Na prvním místě rozhodně Atari Teenage Riot (Praha, Abaton) – skvělá pařba, sice sem byl potom asi dva dny hluchej, ale stálo to za to =) Dále se mi dost páčilo vystoupení L'ahké Múzy na Night Side, no a pak živáky Kill The Dandies! (všude možně v Praze) a docela mě bavily i Nouvelle Vague (Praha, KC Vltavská).

3) Největším průšvihem loňského roku je moje neúčast na pražském koncertě Amandy Palmer. Taky mě zamrzela malá návštěvnost a trošku i setlist na guitar stage na PGT. Očekával sem provařený death/gothic rockový pecky, na kterých se může člověk fakt vyblbnout - páč je většina lidí zná – čekal sem takovou "batcave-diskotéku" jako na předešlých ročnících. Místo toho mi byly servírovaný různý "raritky" (dokonce zaznělo i nějaké !demo! od Cinema Strange) a vůbec věci, na který člověk narazí spíš když brouzdá po netu. Takovej underground v undergroundu =) No a osobně si myslím, že i gothická scéna má určitej "mainstream" na kterej si všichni rádi trsnou =).

4) Rád bych se v tomto roce dočkal dlouho slibované řadovky Hysteric Helen a to samé platí i pro album coververzí od Last Days of Jesus, které taky stále ne a ne spatřit světlo světa... Jinak se těším na nové desky od The Horrors, The Kills a reunionovej nářez od Atari Teenage Riot. Z akcí a koncertů: Brian Viglione v Chapeau Rouge, PGT, Night Side.

mohlo by vás také zajímat

The Breath Of Life rekapitulují svou 39 let dlouhou kariéru masivním výběrem

Belgické trvalky The Breath Of Life upozorňují vydáním nového EP na příchod dlouhohrající alba

Jiskry okolo nás rozžíhají gotičtí klasici The Breath Of Life

The Breath Of Life vydají novou desku