Pavel Zelinka | 22.06.2009 09:40
Když zpětně o středečním večírku přemýšlím, na mysl se mi dere otázka, proč kapela, která měla jednoznačně vyhrát, nakonec skončila pomyslně na lopatkách. A pozor, tou partou, kterou jsem měl na zřeteli, nebyli Absurd Minds, ale domácí Tear. Mají jasněji vyprofilovaný vlastní „ksicht“, na živo to umí rozbalit jak se sluší a patří a jejich playlist je nabouchaný elektropopovými hity jako víno. To se o Absurd Minds říci nedá, přesto si z Futura návštěvník odnesl silnější zážitek právě z německého setu. Jak se to přihodilo?
Je to jednoduché. Němci s sebou přivezli profesionální zvukařský support, který z PA smíchovského klubu vymáčknul maximum. Zatímco set Tear, s klasickými hity prvního alba i připravovanými novinkami plaval na vodě, z níž se tu a tam vybořilo více basy, tu houslí a jindy elektroniky, usazený sound Absurd Minds neměl daleko k čitelnosti studiových nahrávek. Až se někteří začali obávat playbackové taškařice.
Tear přitom mají všechny předpoklady zválcovat kdejaké publikum, a nejenom žánrově vyhraněné. Ještě, že ve středu hráli před „svými“, kteří je nenechali ve štychu. Člověka by to až svádělo k myšlence přijmout současný stav jako realitu, se kterou v ČR nic nesvedeme. Vzhledem k tomu, že jsem slyšel produkci Zdeňka a spol. už i ve výborném provedení (druhá polovina loňského předskakování The Crüxshadows a loňské vystoupení na WGT), tak se s tímto mávnutím nespokojím. Na druhou stranu, tak velký průšvih to nakonec zase nebyl. Je pravdou, že basa na konci setu z repráků už pouze předsmrtně chroptěla, ale energie Futurem lítala vzduchem ve slušných dávkách i díky vždy pozitivnímu přístupu celé čtveřice.
Když po velmi rychlé výměně začala produkce Stefana Grossmanna a spol., od baru jsem stále myslel, že DJ Mirage stále soutěží o nové CD kapely Pandique. Mírné intonační ochylky a rytmické mikroškobrtnutí padisty Timo Fischera ale prozrazovala, že se jede naživo. Trio Absurd Minds hrálo na jistotu. V tracklistu se vybíralo především z desek "Noumenon" a "The Focus", první polovinu koncertu jsme setrvali spíše ve středních tempech a teprve konec přitlačil na pilu s vydechnutím v podobě coveru "Hurt" od Nine Inch Nails (slyšeli jsem jej nedávno na WGT v podání Petera Murphyho a snad již pozítří také vyslechneme od samotného autora v O2 aréně). Jak jsem řekl, Němci hráli s nasazením na elektropopovou jistotu, ale i to v kombinaci vynikajícím zvukem a slušnými světly přineslo citelný tlak směrem k posluchačům, kteří v druhé polovině setu rozhýbali své kostrče do tance nebo alespoň k pohupování na místě. Trojice se vrátila ještě jednou s jedním přídavkem a bylo po všem. Tedy zábava probíhala ještě dále vesele v režii DJ Mirage, ale to už mé kroky zvolna směřovaly k domovu. Otevřeně se přiznávám, že jsem neměl směrem k Cyber Futurum žádné zvláštní očekávání, a možná i proto je moje hodnocení tak pozitivní.
Čtvrté pokračování Cyber dýchánku má už jasně narýsováným scénář - 15. října přivítají Tear v útrobách klubu další dvě německé formace Masters of Dark Fire a Bionic Angel. See you soon in Futurum.
Vizuální ochutnávku najdete v naší Galerii.
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.