Velká ztráta pro (nejen) náš filmový svět.
V neděli 8. 4. zemřel ve věku 83 let Juraj Herz, režisér, který se do srdcí fanoušků strašidelné kinematografie zapsal nejvýrazněji kultovním dramatem "Spalovač mrtvol", svérázným zpracováním pohádkové klasiky "Panna a netvor" či surrealistickým koncertem Ivy Janžurové "Morgiana" (všechny tři filmy se dostaly do naší patnáctky nejinspirativnějších snímků gotické subkultury). Herz se od počátků své kariéry potýkal s cenzurou a neustálými ústupky, které byly nutné, aby vůbec mohl točit.
Juraj Herz měl vždy blízko k filmovému hororu, ale jeho díla mají výhodu v tom, že jako horory nevznikaly a tudíž netrpí žánrovou klišovitostí. Stačí se podívat na klipový snímek "Noční můry", v němž jsou videa k písním Nadi urbánkové plná rakví, svící, a upírů. Iva Janžurová spolu s Petrem Čepkem excelují také v drásavém příběhu "Petrolejové lampy", sledujícím osudy chřadnoucího syfilitika a jeho mladé ženy. Poetické dílko "Dotek motýla" zase může zaujmout výrazně gotickými kulisami, které místy také nemají k hororu daleko.
Hrůzné zpracování pohádky "Panna a netvor" následovalo taktéž děsivé "Deváté srdce" či rozporuplný pokus "Upír z Feratu". Poté v roce 1987 Juraj Herz emigroval do tehdejší NSR, kde pracoval především pro televizi. Po návratu se usídlil v Čechách a k filmovému napětí se vrátil filmem "T.M.A.", který zpracovává tradiční motiv strašidelného domu, televizním zpracováním divadelní hry Bernarda Sladea "Tajné sny" či epizodou "Experiment" v kladně přijatém seriálu "Černí andělé".
Pokud vás dílo Juraje Herze zajímá a chcete si přečíst něco víc o jeho vztahu k filmovému hororu, rozhodně doporučuji obsáhlý rozhovor v 5. čísle časopisu Howard (zdarma je stažení ZDE). A nám nezbývá než si pana Herze připomenout některým z jeho filmů. Už díky nim je jisté, že na něj nikdy nezapomeneme...
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.