Před nějakou dobou nás napadla myšlenka podívat se i do zemí, které nejsou „tradičně gotické“. Cesta nás ma úvod zavedla na rovník až do Ekvádoru za průvodcem Emiliem z formace La Calle Morgue… Available in English, too.

Fotky: Emilia Sotomayor, Francisco Galarraga, Nocturnal Creatures

For English click here.

SANCTUARY.CZ: EMILIO, JAK GOTICI PŘEŽÍVAJÍ LÉTO V KONČINÁCH POLOŽENÝCH PŘÍMO NA ROVNÍKU?

Emilio: To je myslím velmi dobrá otázka! Ano, přesně jak říkáte, jsme umístěni přímo uprostřed zeměkoule, což znamená, že máme slunce přímo nad hlavami. A to taky znamená, že je tu hodně světla. Nicméně velký rozdíl mezi Ekvádorem a dalšími zeměmi, se kterými sdílíme rovník, jsou Andy, které prostupují naší krajinou. A právě tahle veliká odlišnost dělá z Ekvádoru nejen zemi slunečnou a horkou, ale také tajemnou a chladnou. Jedno z mých oblíbených míst se jmenuje Polylepis, je v kraji Ángel a je to nádherně strašidelné místo. Andy mění počasí a vytváří uvnitř země své vlastní mikroklima.

Hádám, že se bojíte, jak se tady asi oblékáme, žejo (smích)? Já třeba chodím v černé pořád, ale ne každý to má stejně – což je naprosto pochopitelné, protože tu míváme drastické změny počasí. Třeba tady v Quitu, hlavním městě Ekvádoru, míváme ráno spoustu slunce, ale odpoledne a v noci většinou prší a je chladněji.

SANCTUARY.CZ: TAK HLAVNĚŽE SE V ČERNÉ NEUPEČETE ZAŽIVA. ŘEKNI NÁM TEDY NĚCO O GOTICKÉ SCÉNĚ V EKVÁDORU. MÁTE TAM HODNĚ KAPEL, LIDÍ, ZINŮ…?

Emilio: Většina gotické scény je usazená tady v Quitu. Samozřejmě není tak veliká jako subkultura v Limě nebo Bogotě, protože tu žije mnohem míň lidí (Quito má jen kolem 2 milionů obyvatel). Dalším důležitým místem pro gotiku je Cuenca. Mají obrovskou metalovou komunitu, uvnitř které se ukrývá ta gotická. Nicméně nejsem si jistý, že je to čistá gotika, spíš fúze gotiky a metalu.

Je ale důležité podotknout, že v podstatě veškerá gotická scéna je umístěna v oblasti And. Samozřejmě je tu i pár nadšenců přímo na pobřeží, ale těch je fakt malinko. I proto se snažím scénu podporovat a hledat nové a nové kapely.

Nicméně dohromady v Ekvádoru nenajdete víc než nějakých 20 skupin, které by souvisely s gotikou (nepočítám do toho ty „gothicmetalové“). Následující jména nutně nepatří mezi moje úplně nejoblíbenější, ale jsou podle mého ty nejdůležitější z hlediska historie, doby fungování a dosažených úspěchů: La Calle Morgue (Quito), Electro Shock Therapy (Quito), Bleeding Corp (Cuenca), Ectoplasmikos (Guayaquil), Orden Post Apocalipsis (Cuenca) a Instint Noise Corp (Quito). Řekl bych, že gotická scéna v Ekvádoru roste pomalu, ale roste. Většinou tu máme nějakou goth akci aspoň jednou měsíčně. Vím, že to není moc, ale jsme rádi aspoň za nějaký prostor se vyjádřit.

Ze zinů tu býval skvělý „Historias del lado oculto”, ale už bohužel skončil. A co se týče stránek, myslím, že jediná ekvádorská BrumaWave vytváří obsah o naší scéně (nejen místní, ale celkově latinskoamerické). Je tu spousta blogů, ale všechny neaktuální. Pak jsou tu kolektivy BatCult nebo Quito Siniestro, které podporují scénu už řadu let, ale více se zaměřují obecně na celosvětovou gotiku.

SANCTUARY.CZ: UPŘÍMNĚ – JAK TO TAK POSLOUCHÁM, MÁM POCIT, ŽE NAŠE SCÉNY SI ASI BUDOU DOST PODOBNÉ. JAK TO VŮBEC U VÁS ZAČALO S GOTIKOU, JAK SE DOSTALA DO EKVÁDORU?

Emilio: Je těžké mluvit o konkrétních datech, navíc samotnou gotickou kulturu můžeš vnímat v mnoha typech uměleckého projevu. Třeba pro mne je důležitá architektura. Například tady v Quitu máme dva neogotické kostely: Basílica del Voto Nacional a Santa Teresita. Byly postaveny v 19. a 20. století. Coby země jsme tu nikdy neměli to původní historické období gotiky, protože sem Evropané přišli až v 16. století.

A podobné je to i s kapelami a současnou gotikou – také v tomto ohledu musím říct, že máme krátkou historii. První gothicrock/post-punk/deathrocková kapela, která se tu objevila, byli La Calle Morgue. Někteří fanoušci s tím nesouhlasí a tvrdí, že tu byly další gotické kapely ještě předtím a pokud poněkud rozšíříme spektrum zájmu, můžeme to připustit. Nicméně na scéně se pohybuju už dlouho a jediná kapela, která nejenže stále hraje, ale i pořád každodenně žije scénou, jsou právě La Calle Morgue. Samozřejmě že blízko téhle party kráčely v průběhu let i další spřátelené kapely.

Naše scéna teď roste díky návratu osmdesátek. Jakmile někdo uspořádá 80’s party, má vždycky narváno. Ono to tedy neznamená, že by u nás posilovala skutečná gotická scéna, ale aspoň je viditelnější i pro ostatní lidi, protože se hudebně i jinak prolínáme.
 

SANCTUARY.CZ: JE TEDY V EKVÁDORU NĚJAKÁ VELKÁ GOTICKÁ AKCE NEBO UDÁLOST, KTERÁ BY TAK NĚJAK „PROŠLAPÁVALA CESTIČKU“ OSTATNÍM?

Emilio: Před lety tu býval gotický festival nazvaný „Goth Valley“. Byla to dobrá scéna pro nové i staré kapely. Vlastně ani nevím, co se s touhle akcí stalo… Největší místní koncert byl asi křest desky „Neferu“ kapely La Calle Morgue. Přišlo skoro 300 lidí, nejen gotiků. Zní to sice směšně, ale na gotickou scénu v Quitu je to ohromná spousta lidí. Byla to neuvěřitelná noc. Hodně peněz se tehdy investovalo do zvuku, světel i projekce a díky podpoře lidí byl koncert naprostý úspěch.

SANCTUARY.CZ: JAK OBTÍŽNÉ JE SEHNAT U VÁS GOTICKÉ DESKY? A CO NEJVÍC FRČÍ – VINYLY, CDČKA, KAZETY, MP3KY…

Emilio: Není snadné se dostat k dobrým nahrávkách. Tady v Quitu máme pár undergroundových obchodů, kde můžete najít pár věcí, ale jinak je to stejné jako všude jinde na světě – nejsnazší a nejlevnější je kupovat muziku online. Pár mých přátel pořizuje desky z Evropy a Severní Ameriky, ale tím pádem čekají na svou muziku měsíce. Nejběžnějším formátem je pořád CDčko, ale jak víš, vinyly jsou zpátky na trhu.

SANCTUARY.CZ: JAKÉ HUDEBNÍ ŽÁNRY NAJDEME NA EKVÁDORSKÉ TEMNÉ SCÉNĚ? JE TO VÍC O TRADIČNÍM GOTHIC ROCKU/POST PUNKU, NEBO SE U VÁS TĚŠÍ VĚTŠÍ OBLIBĚ TŘEBA HARSH ELECTRO JAKO TŘEBA V KOLUMBII? SDRUŽUJÍ SE FANOUŠCI TĚCHTO ŽÁNRŮ POD JEDNU SCÉNU, NEBO NAOPAK?

Emilio: Myslím, že tu máme zastoupení všech stylů, ale od každého jen pár kapel. A protože je tahle scéna pořád dost malá, pokoušíme se podporovat všechna umělecká odvětví gotiky. Na většině koncertů a parties se pokoušíme zapojit všechny žánry, aby přišlo víc lidí a také abychom udrželi scénu pohromadě, sjednocenou.

SANCTUARY.CZ: TO JE DOST PODOBNÉ JAKO U NÁS… JAK ČASTO MÁ GOTIK V EKVÁDORU MOŽNOST VYHODIT SI Z KOPÝTKA?

Emilio: Tady v Quitu je koncert nebo party jednou měsíčně. Máme tu jenom jediný bar, který každou sobotu hraje gotiku, ale je sranda, že to vůbec není gotický bar. Myslím, že na nějaké větší gotické vyžití je to tu celkem těžké. Musíš znát ty správné lidi, aby ses na akce dostal. A je to těžké i proto, že ani v Quitu není jediný gotický bar nebo klub. Je to pořád velmi undergroundová scéna.

SANCTUARY.CZ: JAKO BYS MLUVIL O ČESKÉ REPUBLICE… ŘEŠÍME TU FAKT ÚPLNĚ TO SAMÉ. A JAK JSOU NA TOM EKVÁDORCI STRAN GOTICKÉ MÓDY? JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ OBLÉKAT SE JAKO GOTH, NEBO NAOPAK?

Emilio: U nás je fakt obtížné tenhle druh oblečení sehnat. Máme tu jen pár obchodů a všechny jsou spíš takové ty klasicky rockové. Takže si většinou oblečení vyrábím. Na parties a koncerty jsme všichni oblečení v černém, nicméně jak už jsem naznačil, na každý se tak odívá každý den – ať už kvůli počasí, nebo z jiných běžných důvodů jako je třeba práce.

SANCTUARY.CZ: JAK ČASTO MÁTE MOŽNOST HRÁT S LA CALLE MORGUE A KOLIK CHODÍ LIDÍ? JSOU TO JENOM GOTICI, NEBO I LIDI MIMO KOMUNITU?

Emilio: Pokoušíme se hrát aspoň jednou měsíčně. Loňský rok se nám vydařil, byli jsme na šňůře po velkých ekvádorských městech, kde jsme představili naši novou desku. Našimi fanoušky jsou hlavně rockeři (gotici, deathrockeři, pankáči), ale na pár posledních vystoupeních se objevili i nějací „normální“ lidé. To pro nás bylo velké překvapení.

Návštěvníci jsou na nás většinou hodní, většina už zná naše skladby a zpívají s námi. Čili co se týče toho, nemůžeme si stěžovat, vždycky nás podpoří! Na normálním koncertě se ukáže tak 30-40 lidí, když je to i s party, dorazí kolem 60.

SANCTUARY.CZ: TO ZNÍ POVĚDOMĚ… A CO NĚJAKÁ TAKOVÁ TA „VĚTŠÍ JMÉNA“? JAKÁ Z NICH UŽ U VÁS HRÁLA?

Emilio: Největší kapely, které jsme tu měli, byli Christian Death, Hocico a Amduscia. Z těch mainstreamovějších Marilyn Manson a Lacrimosa. Poslední skvělý koncert v Quitu byli Eyaculation Post Mortem. Skvělý undergroundový koncert ve strašidelném domě v Centro Histórico.

SANCTUARY.CZ: JSTE VE SPOJENÍ S OSTATNÍMI SCÉNAMI V JIŽNÍ AMERICE?

Emilio: Jsme hodně v kontaktu s promotéry a kapelami z celé Střední i Jižní Ameriky a vzájemně se podporujeme. Máme třeba velmi dobrý vztah s našimi bratry Bat Beat z Kolumbie. Tihle kluci odvádějí už spoustu let neuvěřitelnou práci, co se týče podpory latinskoamerické scény obecně. Fakt je respektuju. Pár posledních měsíců si povídáme se spoustou pořadatelů Jižní Ameriky, že bychom udělali velký jihoamerický gotický festival. A myslím, že je to jen otázka času!

Doteď jsme tu měli několik kapel z Kolumbie, my sami jsme hráli v Peru. V průběhu loňského roku se nám podařilo navázat zase další spolupráci mezi zeměmi a jsem z toho nadšený.
 

SANCTUARY.CZ: JAK SES VLASTNĚ TY OSOBNĚ DOSTAL K TÉHLE HUDBĚ?

Emilio: Vždycky jsem byl na temnou hudbu. Nevím proč. Jako puberťák jsem hrával black metal, měl jsem sólo projekt jménem Diantre a pak dvojčlennou kapelu Malum Incarnatus. Mí bratři z La Calle Morgue mne hodně ovlivnili, ukázali mi starou dobrou klasiku: Bauhaus, Skeletal Family, The Cure, Sisters of Mercy  a samozřejmě Parálisis Permanente.

Je pro mne moc důležité být k sobě upřímný. A svým způsobem je pro mne důležité mít na paměti, že všechny tyhle kapely byly z Evropy a Spojených Států, takže jsem před pár lety začal poslouchat hlavně jihoamerickou a španělskou gotickou scénu. Věřím, že pokud chceme, aby to tu ještě nějakou dobu přežilo, je fakt důležité vytvořit svou vlastní vizi gotické kultury.

SANCTUARY.CZ: JAKÉ JSOU REAKCE NA VAŠE DEBUTOVÉ ALBUM „NEFERU“ – AŤ UŽ DOMA, NEBO V ZAHRANIČÍ?

Emilio:“Neferu” je vůbec první postpunkovou deskou z Ekvádoru. Fanoušci na tohle album čekali 11 let.  A jsme na své dílo hrdí. Reakce tady doma jsou skvělé, ale v zahraničí snad ještě lepší. Díky tomu jsme získali hromadu skvělých kontaktů po celém světě. Momentálně tak naše fanouškovská základna roste i v jiných zemích a z toho jsme samozřejmě nadšení. Skladby z „Neferu“ se hrály na spoustě radiostanic v mnoha zemích jako je Argentina, Kolumbie, Mexiko, Finsko, Spojené Státy, Peru, Brazílie, Itálie, Německo a Španělsko.

SANCTUARY.CZ: A JSOU NAHRÁVACÍ STUDIA V EKVÁDORU OTEVŘENA TOMUTO TYPU HUDBY, NEBO JSTE SI TO MUSELI NATOČIT SVÉPOMOCÍ?

Emilio: Každé studio je otevřené, pokud máš prachy (smích). „Neferu“ bylo natočeno a smícháno v úplně skvělém studiu jménem Equilibrio Records na jihu Quita. Masteroval ho Fred Kevorkian (Iggy Pop, Joan Jett, Sonic Youth, Phish, White Stripes) ve slavném newyorském Avatar Studios.
 

SANCTUARY.CZ: TAK TO JE SUPER! CHÁPU, ŽE TA OTÁZKA NA STUDIA MOHLA ZNÍT TROCHU DIVNĚ, ALE ÚPLNĚ UPŘÍMNĚ MÁME VELMI MLHAVOU PŘEDSTAVU O TOM, JAK VLASTNĚ VYPADÁ ŽIVOT V EKVÁDORU. A VLASTNĚ… JAK SE U VÁS ŽIJE? MÁTE TAM TŘEBA NĚJAKÉ POLITICKÉ RESTRIKCE, KTERÉ BY SE NĚJAK DOTÝKALY TEMNÉHO UNDERGROUNDU? MŮŽETE SI V TOMHLE OHLEDU DĚLAT, CO CHCETE, NEBO SI TO MUSÍTE PROTLAČOVAT?

Emilio: Život v Ekvádoru je dobrý. Máme překrásné počasí, a i když jsme malá země, máme tu výhodu, že jsou tady čtyři úplně odlišné oblasti: Amazonie, Sierra (Andské velehory), Pobřeží a Galapágské ostrovy. Poslední dobou tu máme nějaké politické potíže, ale ve srovnání s ostatními latinskoamerickými zeměmi jsme v pohodě. Ohledně naší hudby tu nejsou žádná omezení. To si spíš dělám větší starost o ostatní lidi, obyvatele, křesťany a tak – oni se nás bojí víc než celá vláda (smích).

SANCTUARY.CZ: A CO POHLED Z DRUHÉ STRANY – JAK Z EKVÁDORU VIDÍŠ EVROPU A EVROPSKÉ KAPELY? NA DESKU JSTE DALI NAPŘÍKLAD PŘEDĚLÁVKU POLSKÉ SIEKIERY…

Emilio: Evropa je pro mne osobně i pro nás všechny velmi podstatná. Všichni víme, že gotická subkultura a všechny skvělé kapely byly a jsou z Evropy. Hodně nás ale ovlivňuje nejen hudba, ale všechny oblasti evropského umění. Jedním z našich cílů a velikých snů je turné po Evropě. Náš basák je právě teď v Barceloně, zpěvák už rok žije v Anglii. Já jsem zatím byl v Německu, Španělsku, Francii, Švýcarsku a – ano, i v České republice. Doufám, že se mi letos podaří dostat do Španělska na studia.

A ano, máme předělávku skladby od Siekiery na desce. Tahle kapela nás ohromně ovlivnila. Nicméně, když už předěláváme skladbu, je pro nás důležité, abychom to udělali po svém. V tomto případně jsme text přeložili do španělštiny a překvapivě to zní skvěle. Tedy aspoň podle mého soudu…

SANCTUARY.CZ: SKVĚLÉ, MOCKRÁT TI, EMILIO, DĚKUJEME ZA TAK OTEVŘENÝ A DŮKLADNÝ ROZHOVOR! JE NAOPAK NĚCO, CO BYS TY CHTĚL SDĚLIT GOTHS V ČESKÉ REPUBLICE?

Emilio: Moc děkuju za možnost ukázat vám ekvádorskou scénu, co milujeme a jak tu žijeme. Doufám, že brzy zahrajeme v České republice! Uvidíme se tam!

mohlo by vás také zajímat

La Calle Morgue představili po letech nový track videoklipem

Deathrock, coldwave a španělština se potkávají v projektu Naturata Brutalismus

Seznamte s mezikontinentální deathrockovou spoluprací Soma 101