Report z The Foreign Resort, Decline a Second Still

Podzimní melancholické nálady měly naplno vykvést poslední zářijovou sobotu na Smíchově ve společnosti dánských The Foreign Resort, amerických Second Still a našich Decline. Jak tohle dostaveníčko dopadlo?

Parta dánských sympaťáků The Foreign Resort se u nás sice už před pár lety představila po boku Prouzy, ale protože jsem ji tehdy nešťastně propásl, příležitost tohle zaváhání napravit rozhodně přišla vhod. Kór s čerstvým singlovým hitem „She is Lost“ na setlistu. Kluci si to z kanadského turné přihasili v dobré náladě, ve smíchovském klubu Underdogs´už čile pobíhali i tuzemští matadoři Decline a čekalo se tedy už jen na americkou trojici Second Still. Ta zastavila ve stylově černém  auťáku přímo u vchodu do klubu, a když nás osádka vozu s otazníky v očích poinformovala, že by někde tady měla hrát, mohlo se začít.

Časový harmonogram i tak dostal menší skluz, ale zatím se alespoň klub příjemně zaplnil. Second Still akorát tak stihli nazvučit, zaběhnout se trochu vyšlechtit a hurá na plac. Rozjezd byl velmi pozvolný. Patřil Suki, která si chvíli prozpěvovala s klávesovým podmazem a když už to vypadalo na nějaký nový track, vyloupla se z tohoto ántre hitovka „Recover“. Strašně se mi líbilo nazvučení bicího automatu. Ten byl hlasitý i důrazný a skvěle dodal celému vystoupení taneční koule, které mi místy chybí na desce. Klukům to navíc i hraje a kytarová sóla stříhají jako z partesu.

 



Second Still jsou vůbec partička. Dvě třetíny losangeleské kapely mají očividně kořeny na trochu jiném kontinentu a dohromady asi 50 kilo i s postelí. To jim však nebrání v rozpohybování publika a moje oblíbená „You Two So Alike“, kterou zpěvačka zpestřuje bláznivými výkřiky, jede jako ďas. Suki má navíc rejstřík plný neotřelých pohybů a u mikrofonu jí to sekne. Taková „New Barn“ mě z desky spolehlivě uspává svojí náladou, ale naživo dostala mnohem frenetičtější náboj. Navíc musím říct, že skvěle vyzněly i nové songy a spolu s povedenými světly celá show až nečekaně gradovala. 

I tentokrát se dostalo na naši temně rockovou scénu. Jestli Second Still reprezentovali post-punk/cold wave underground, Decline dorazili se svým instrumentálně skvěle zvlánutým indie rockem. Říkám si, že předkapely vlastně hezky nabídly břehy, které ve svojí tvorbě tak šikovně křižuje headliner tohoto večera. Decline na úvod zalovili v akvárku desky „Den se otočí“ a češtinou tak potěšili nemalou fanouškovskou obec, která dorazila právě kvůli nim. Na pětici muzikantů je vidět, že mají nahráno a protože i Luděk se za ty roky zpívat naučil, není moc co vytýkat. Sám jejich tvorbu příliš naposlouchanou nemám, ale v něco přes půl hodiny trvajícím setu ani tak nebyl prostor na nějakou nudu. 

 



Tím nejdůležitějším u Decline je samozřejmě momentálně návratové EP „Reborn“. Z něj nám kluci servírovali podstatně současněji znějící muziku a je mi vlastně dost příjemné, že v těchhle anglicky nazpívaných kouscích tak trochu slyším Briana Molka. Na jímavý song o darebovi, který byl nucen ukončit svou světskou existenci, tedy „Reborn“, si frontman vzal zajímavě vypadající kytáru a i vokálně vypjatější party se mu dařily zvládat s velkým přehledem. Dostalo se dle očekávání i na novinkovou hitovku „Telepath“ a na závěr vystoupení se kapela stejně jako na začátku vrátila k češtině a sedmnáct let staré desce „Den se otočí“. „Když spíš“ publikum neprospalo a vyprovodilo Decline zaslouženým aplausem. 

Jak už jsem nakousnul, The Foreign Resort v mých očích dokážou být hitoví natolik, aby dokázali zasáhnout široké publikum, ale zároveň si zachovávají jistý undergroundový a DIY feel. I proto jim vlastně specifické prostory klubu Underdogs´ tolik slušely. Kluci odpálili zakuklení v kapucích kousky z epka „The American Dream“ a zahaleni v mlze od začátku osazenstvo klubu nešetřili. „Suburban Depression“ proběhla taky, ale nějakou depresi Mikkel zakázal hned z kraje. A pokud s depkou někdo už dorazil, musel o ni přijít hned v dalších minutách díky už zmíněné „She is Lost“. Tahle „kjůrovitá“ vypalovačka je nakažlivě pozitivní a já pořád nechápu, proč ještě není na sedmipalci.

Morten je za bicími polovičním strůjcem úspěchu, protože žene kapelu a dává jí obří penzum energie. V čele se potom střídá Mikkel s prostovlasým Steffanem a sází do nás jednu šlehu za druhou. „New Frontiers“ je mnohem temnější, ale co do síly nezaostává a z pódia leze příval vibrací, které s lidma evidentně šijí. „Flushed“ je další neskutečná šleha, která má podobný náboj, ale je ještě lepší, než song předchozí. Tady člověk neví na koho koukat dřív, protože celé trio instrumentálně exceluje a s přehledem protláčí hudebním zážitkem pořádné penzum emocí. Možná jste zaregistrovali, že během koncertu párkrát na setinu vteřiny úplně zhasla světla – to klukům dělala light show Suki  z Second Still.

 



„Skyline/Decay“ přináší moc pěkné vyklidnění. V červených světlech vyzněly křehké klávesy a emo vybrnkávání skvěle a plynule naladilo lid na nádherně křehkou hitovku „Alone“. Když tenhle song slyším, vždycky mě napadají myšlenky na bezstarostné roky, první lásky a tak podobně. Je to takové nevinné a milé a hladivé a člověk se toho ne a ne nabažit. V podobném duchu jsme se dočkali „Quiet Again“ a pod kotlem naopak ještě přitopily vály jako “Dead End Roads“ či „Dark White“. Došlo i na přídavek „Torch It“ a spokojenost byla znát na obou frontách. Nicméně minuty mezi „ztracenou“ a „osamělou“ byly v mých uších naprosto fenomenální. 

Dá se říct, že sobotní večer byl plný příjemných překvapení. Second Still až nečekaně energičtí, Decline sympaticky jistí v kramflících a také námi na koncerty ne úplně vyzkoušený prostor Underdogs´ zafungoval skvěle -  včetně tradičně dobrého zvuku. Lidu přišlo víc než stovka a nejeden z návštěvníků trsal až do půl třetí na improvizovaném Batsave večírku. Výkon headlinera potom žádným překvapením nebyl, ale rozhodně potěšil. Ale dost vzpomínání, v sobotu nás společně čeká Rabia Sorda! 

Fotky do reportu nám poskytl Ondřej Michal z Musicseveru. Děkujeme! Další fotografie najdete ZDE.

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

to je ale krasny report! :)
to je ale krásný komentář :))

Přidat komentář