Jak dopadlo vystoupení Krutých dcer na Nové Chmelnici? A jak si vedla Isiolia ve své koncertní premiéře?

Na 27. května byl naplánován odložený koncert Grausame Töchter na Nové Chmelnici v Praze. Na tento spektakulární večírek jsem se vypravil až z Olomouce a po cestě po rozbité dé jedničce jsem se nakonec nechal rozbít německou smečkou na pódiu. Ale pěkně popořadě:

Isiolia je jednočlenný projekt Julie z Dobřan u Plzně a jako svou koncertní premiéru si nemohla vybrat večer přívětivější. Původně převážně instrumentální písně dostaly od hlavní protagonistky i nějakou tu pěveckou vložku, která místy chladné a odosobněné tracky přivedla k životu. Koncert šlapal, jak měl, mělo to gradaci, spád i uvolněnost, Julii to za mikrofonem slušelo a hudba spoustu posluchačů a diváků natolik strhla, že se během setu utvořila početná skupinka lidí pod pódiem. Ti skandovali a podporovali viditelně nervózní hlavní protagonistku tak, že několik desítek minut v její společnosti uběhlo tak příjemně, že se některým ani nechtělo s ní loučit.

Pokud bych měl něco vytknout, tak jedině zvukaři, který místy zpěv natolik utopil, že splýval s hudebním podkresem (někdy nebyl slyšet vůbec). Za to ale Julie nemohla a tak za sólovou koncertní premiéru dostává jedničku!

Setlist:
1, One Last Breath
2, Autumn Nights
3, Solitary Mind
4, Disintegrate
5, Beyond Gravity
6, Full of Rage
7, Save Me
8, Vengeance
9, Heart, Keep Beating
10, Untitled
11, The Power of Sound

Znáte to, když pověst nějakou kapelu předchází natolik, že vidět je živě je vlastně něco jako povinnost? To je přesně případ Grausame Töchter z německého Hamburku. Primárně jsem ale na koncert vyrazil ze zvědavosti, protože mě z desek moc nebaví, ale ani videa z youtube, reporty z předešlých akcí nebo spousta fotek mě nemohly připravit na to, co se vlastně na pódiu stane. Abych to zbytečně neprotahoval, na scéně bylo během koncertu vše, s čím jsem počítal a co je pro grausamky typické - latexové oblečky, nahota, krev, lascivní pohyby, lesbické orgie a násilí, močení, umělé penisy, masturbace... Pro ty citlivější hotová Sodoma Gomora.

Ale na grausamky nechodí děvčata z nedělní školy, na tuhle show chodí ti, kteří si ji dokážou patřičně užít. Perverzní a úchylné vystoupení totiž není v případě této skupiny nějaké zakrývání hudebního neumětelství, ale pečlivě promyšlené divadlo, které jde ruku v ruce s hudební složkou. Děvčata představila téměř celou svou poslední řadovku "Vagina Dentata", která je hodně povedeným dílkem. Zvuk byl krásně čitelný a temné electro pecky rozpohybovaly nejedneho návštěvníka (mě upřímně nejvíc rozsekala "Bete und Arbeit", která živě dostala tvrdě elektronické grády).

Na spoře oděné (nebo spíš neoděné dámy) se koukalo docelo hezky. Hlavní persóna Aranea s čertovskými růžky a pokrytá černou barvou na sebe strhávala veškerou pozornost. Front(wo)manka na svém místě. Ostatní ženštiny se snažily zaujmout ať už striptýzem, tanečky nebo hranými lesbickými orgiemi. Mně se nejvíc zalíbila basačka Era Kreuz, která se téměř po celou dobu ukrývala v pozadí (ehm), vypadala, jako že se jí dění na pódiu vlastně vůbec netýká a kouřila jednu cigaretu za druhou, ale i tak mi byl její chladný přístup celkem sympatický.

Na scéně tentokrát byly pouze členky této obskurní skupiny, které vlastně ani moc nehrály, jen dotvářely show. Nešlo tedy o koncert v pravém smyslu, většina hudebního materiálu byla pouštěna z počítače a těch pár akordů, co kytaristka a basačka odehrály, nijak dojem z "živého" vystoupení nezlepšily. Chyběl živý bubeník a jakékoliv zpestření (pravda, během cirkusové "Die ganze Welt ist ein Zirkus" děvčata hrála na bubínky zavěšené na krku, během "Nordsee Tango" zase Aranea zahrála na harmoniku, ale jednalo se spíš o dotvoření efektu, žádná přehnaná virtuozita).

I tak bylo vystoupení krutých dcer povznášející a příjemné. Večer měl grády a spád (ani desetiminutová pauza, zaviněná technickým problémem, nijak nevadila) a holky se po skončení základního setu vrátily na pódium ještě dvakrát, což původně neměly ani v plánu a tak trochu mimo program nakonec zařadily znovu hitovku "Ich Darf Das!". I tady je vidět, jak si to samy užívaly (aby taky ne, odezva z publika, které bylo celkem logicky z valné většiny mužského pohlaví, byla velmi hlasitá a kladná). A i když jsme se v sobotu nedočkaly nějaké hudební virtuozity, bylo vystoupení Grausame Töchter nadmíru povedené a budu na něj dlouho vzpomínat. A o to přece jde... Teď už jen doufat, že se k nám holky zase brzy podívají.

Setlist:

1. Lust und Tod
2. Angst Enstellt Den Menschen
3. Sisyphos Will Vögeln
4. Liebe Will Beweise
5. Tränen In Einer Toten Welt
6. Bete und Arbeit
7. Fette Katzen
8. Los, Schlampe, Ficken Geht Immer!
9. Mein Messer
10. Die Ganze Welt Ist Ein Zirkus
11. Glaube Liebe Hoffnung
12. Tor Zur Hölle
13. Nordsee - Tango
14. Vagina Dentata
15. Wie Eine Spinne
16. Mensch Und Tier
17. Annika Ist Tot
18. Ich Darf Das!
+
19. Ficken Ist Ein Schlimmes Wort
20. Ich Liebe Meine Vagina
+
21. Ich Darf Das!

Demi:

Isiolia pro mne byla velkou neznámou. Její soundcloud jsem obrátil naruby, leč většinou instrumentální kousky dostaly na koncertě i vokály a veškeré moje šprtství bylo rázem k ničemu. Koncert začal lehce rozpačitě. Zvuk byl moc potichu, Julie viditelně nervózní a nějak se nepodařilo rozchodit projekci. Naštěstí se však postupem času zesilovalo, z projektoru se vyvalily bubliny a slečna za mikrofonem začala šikovně využívat i svých plusů.

Jednak bylo i přes zvukové čárymáry slyšet, že umí zpívat a má příjemný hlas (což je na naší elektronické scéně poměrně vzácnost) a druhak upoutala část pánského publika také svou roztomilostí. Druhá část setu pro mne byla rozhodně povedenější a vrcholila posledními dvěma kousky. „Heart, Keep Beating“ mi trochu připomněla mou oblíbenou Khoibu a má náběh na slušný hit. Nakonec došlo i na Covenantem pocukrovaný přídavek a jméno Isiolia určitě má smysl do budoucna sledovat.

Já jsem Grausame Töchter tento večer viděl počtvrté, ale i tak byla tahle show v lecčem jiná, než ty předchozí. A ne všechny předpoklady byly laděné do pozitivna. Předně je aktuální deska „Vagina Dentata“ mou nejméně oblíbenou z diskografie kapely. Další neradostná informace dorazila těsně před koncertem. Absence úlisného a důrazného bubenického přínosu Gregora Henniga mi neudělala radost ani trochu.

Ale. Těch roztomilostí na scéně bylo najednou tolik, že vilné oko nevědělo kam se vrtnout. Rohatá Aranea tentokrát nechala rafinované oblečky doma a přihasila si to jen v kožených gaťkách a v černé barvě. Bez Gregora už se toho muzikantsky na scéně opravdu moc nedělo. Jenže když máte mimiku a pohyblivě tělo jako šéfová „grausamek“ a po ruce takový materiál, snadno naženete plusové body jinde. 

Navíc támhle děvčata vytáhnou světýlka, támhle kudličku, támhle pistolku, támhle dildíčko. Nemluvě o vytahování různých zajímavých partií vlastních těl. Pořád se něco děje a pořád je během tance na co koukat. Někdo může žehrat na markýrování hudebních výkonů, ale já osobně holkám nic takového nezazlívám. A není to proto, že by mi mozek zatemnilo stádo koz (ne, že bych při striptýzu nefandil). 

Některé kapely „hrají“ koncert z cédéčka a trapně postávají za PC, což kolikrát zavání trapasem. To však rozhodně není případ Grausame Töchter, které show poctivě odmakají a choreografii každého songu mají promyšlenou. Zkrátka poskytují trochu jiný typ koncertu, a buď jim to člověk zbaští a užije si to spolu s nimi, nebo může vyrazit raději na Dream Theater, kde se nad hudebními výkony vyonanuje podle libosti. Nakonec podle očekávání živě i novější songy fungovaly a „Ich Darf Das!“ můžu živě i víc než dvakrát, to vám teda řeknu. Tak zase někdy na čůranou…

Další fotky najdete v naší fotogalerii.

mohlo by vás také zajímat

Isiolia se v novém singlu vyrovnává s neočekávanou životní situací

XVII. PRAGUE GOTHIC TREFFEN PŘEDSTAVUJE DALŠÍ NOVINKY

Čtvrteční Podroušení tentokrát s hostem a dalšími novinkami o PGT

Nejlepší desky roku 2021 podle Sanctuary.cz