Pravým důvodem předání tohoto CD kapelou naší redakci byla původně snaha o navázání kontaktu za účelem případné koncertní spolupráce. Všichni víme, jak to s koncerty momentálně vypadá, podívejme se na něj tedy alespoň v opožděné recenzi. Ostatně o shoegaze u nás nepíšeme zase tak často. 

3+Dead - 3+Dead
Vydal: Swiss Dark Nights, (38 min)

Prague Gothic Treffen dávno překročil pražskou periferii, potažmo české hranice a zahraniční návštěvníci tvoří poměrně velké procento přítomných figurek, které můžete potkat na parketu. Jinak tomu nebylo ani letos. Důkazem budiž třeba sympatická Italka, která se zastavila u našeho merche a nechala nám tu CD s kočičkou na obale. Nakonec se z ní vyklubala Elisa Pambianchi - zpěvačka římské kapely se zvláštním jménem 3+Dead. Od roku 2017 jí po boku stojí basák Giuseppe Marino a Roberto Ruggeri, který má na starosti kytaru a synťáky a víceméně před rokem se jim podařilo u Swiss Dark Nights vydat debut, který pojmenovali stejně jako kapelu. Není to tedy žhavá novinka, ale vzhledem ke kvalitám asi není důvod si jej nepřipomenout.

Kdyby si člověk pustil jenom úvodní song „Snake of June“, mohl by si mylně myslet, že narazil na další z módních cold wave nahrávek, kterých je teď všude jako máku. A ono by jim to i slušelo. Kjůrovská kytara v současném a svižném soundu funguje, hlas Elisy pomáhá najít kapele vlastní tvář a pokud bych měl vybrat party banger desky, nejspíš sáhnu právě po tomhle studeném otvíráku. Ale pravdou je, že pokud posloucháte pozorně už od začátku, najdete důležitý prvek, který dnes už zase tak často nepotkáte. A tím je shoegaze.

S „Ocean Drift“ se stylově vydáte na plavbu po mírných vlnkách, od kterých se odráží sluneční paprsky a vy můžete pomalu a bezstarostně začít snít, přesně jak je to povoleno ve společnosti Cocteau Twins. Křehká melancholická nálada vás přenese do snů, v nichž umíte létat a místo křepčení ve tmavém klubu vás kapela vezme na ozdravnou kůru, která pokračuje v opečovávání vaší mysli i v „Shine“. Právě tahle věc má v závěru skutečně kouzelnou instrumentální část, která je  neředěnou radostí z hudby.

S některými shoegazeovými kapelami mám trochu problém v tom, že mi po čase začíná unylé tempo  splývat a z relaxu je rázem tak trochu otrava. Já se prostě obecně v posteli moc dlouho válet nevydržím. 3+Dead jsou si tohoto nebezpečí, zdá se, vědomi a dovedou včas vytáhnout svižnější kousek, tak jako je tomu v případě „November“ či „The Thing That You Call Love“.  Nejen to. Třebas taková „Angitia“ zase umí trochu ubrat na sluníčku a rázem je příjemná melancholie jenom krůček od tmavých vod deprese. Ale takhle daleko potomci Romula a Rema nikdy nezajdou. Možná se v tom snu občas ošijete, někdy se trochu zamračíte, ale křičet hrůzou nebudete nikdy, na to se můžete spolehnout.   

Závěr desky se povedl parádně vygradovat, protože je tu ještě jeden taneční klenot. Německá lyrika „Kebabtraume“ dodává na údernosti, rytmika s vámi bude házet stejně jako v případě otvíráku, basa neústupně rachotí a Elisa ukazuje, že umí do hlasu přidat porci odlidštěného chladu i sex appealu. V úplném cíli potom narazíte na „Rabbit Hole“, do které vejdete váhavě jako Alenka a za odměnu dostanete nepřeslazený dezert, po kterém vám zůstane v puse příjemná chuť, kterou si s chutí ještě někdy dopřejete. Pokud máte shoegaze rádi, nejspíš vás potěší to, jak v jeho vodách kapela šikovně kormidluje a pokud jej cíleně nevyhledáváte, možná vás překvapí, jak současně může znít.

HODNOCENÍ: 75%
 

mohlo by vás také zajímat

Kočičí debutovou desku vydala italská trojice 3+Dead