Andrew Eldritch - vizionář, gotik č.1 proti své vůli, skladatel a především mistr slova kultovních The Sisters of Mercy. Jeho styl se dá charakterizovat jeho oblíbeným spojením „flowers on the razor wire“ (květiny na ostnatém drátu) - každé jeho album zní zcela jinak, ale všudypřítomná je ironie ostrá jako břitva, zabodnutá do srdeční krajiny milosrdných sester. 

Bubeník ze sklepa

Po nedokončených studiích na Oxfordu (němčina a francouzština) se Andrew přestěhoval do ponurého industriálního Leedsu, kde na místní univerzitě začal studovat čínštinu. Ve sklepě svého domu objevil opuštěnou bicí soupravu a o něco později v místním klubu objevil i kytaristu Garyho Marxe. “Gary neměl peníze a žádný vybavení, ale chtěl se slyšet v rádiu. A tak jsme udělali singl bez peněz a vybavení a slyšeli jsme se v rádiu.”  Singl "The Damage Done", na kterém Andrew poprvé a naposled bubnoval je dnes takřka neposlouchatelný.

Alespoň posloužil k tomu, že se Eldritch rozhodl zakoupit automatického bubeníka (ten jediný zůstává pod přezdívkou Dr. Avalanche stálým členem až do současnosti) a najmout baskytaristu Craiga Adamse. Následující singly už vykazují osobitý zvuk postavený na monotónním rytmu, výrazné baskytaře a především proklatě nízko posazeném Eldritchově vokálu, uhrančivém ve své bezedné hloubce. Hudební tisk Sisters díky ponuré atmosféře skladeb a viktoriánskému stylu oblékání okamžitě pasoval na leadry druhé vlny gothic rocku, čemuž se Andrew poté neúspěšně bránil. Když si ale vezmeme desítky gotických skupin, které se hlásí k odkazu Sisters a stovky, které si od nich hudebně půjčují, tak se zas takový omyl vlastně nestal. 

První, poslední a navždy

Ze Sisters se pomalu ale jistě stávala kultovní záležitost. V roce 1984 Andrew přibírá kytaristu Wayna Hussey, který se hned blýskl jako autor hudby k singlu "Walk Away" z chystaného prvního alba. Jeho vydání bylo o rok odloženo, protože v létě 84 Andrew ve studiu zkolaboval a musel být hospitalizován. Diagnóza – totální vyčerpání. Důvod  - kolotoč koncertů, natáčení, amfetaminu a alkoholu, aneb jak říká Eldritch: “Dobrá deska vznikne teprve tehdy když ze sebe všechno vydáš a pak se zhroutíš.” Přesto debut "First and Last and Always" přinesl zásadní úspěch. Snad proto, že každá skladba má svou specifickou atmosféru - od pochmurné vize budoucnosti v "Black Planet", až po monumentální "Some Kind of Stranger" s elegantně vybalancovanou porcí romantiky a ironie, ve které Eldritchův vokál stoupá výš a výš. “Můj hlas zní zoufale a čím vejš zpívám, tím je zoufalejší. Zní to jako moje vlastní rekviem.” Úspěch přinesl i své stinné stránky, Eldritch byl v Leedsu několikrát napaden, a tak se odhodlal k velkém přesunu. Byt na hamburském Reeperbahnu se stal jazykově výborně vybavenému Eldritchovi novým domovem a zůstal jím dodnes.
 

Po mně potopa

Mezitím Sisters opouští zakládající člen - kytarista Gary Marx. Poté ohlásili odchod Hussey s Craigem, kteří svůj nový projekt pojmenovali Sisterhood. Pokud správně odečítáte, vyjde vám, že Andrew zůstal v kapele sám. A jelikož je rozený maximalista, tak mu nestačilo, že vlastní práva na název Sisters of Mercy, ale rozhodl se bývalým členům překazit užívání názvu Sisterhood. Narychlo zplichtil projekt pod stejným názvem a vydal singl "Giving Ground" a album "Gift". Tím si úspěšně legalizoval název Sisterhood a Husseyho parta se musela přejmenovat na The Mission. "Gift" přinesl pětici dlouhých monotónních skladeb, šitých poněkud horkou jehlou.

To se rozhodně nedá říct o Eldritchově opus dei v podobě dalšího alba nazvaného "Floodland", tentokrát už pod hlavičkou The Sisters of Mercy. Devět sevřených kompozic je zabaleno do zvukově bohatých aranží, hodných jednoho z hudebních milníků osmdesátých let. Mocný elementem vody Eldritchovi slouží nejen k vizím apoklalypsy a následné očisty země, ale i jako symbol sexuality. Křehká autobiografická balada "1959" údajně vznikla na základě dopisu fanynky vybízející Andrewa ke složení písničky, kde by zněl jen klavír a vokál. Stalo se. A mráz po zádech z toho běhá i po létech. Album uzavírá skladba "Neverland":

Měl jsem svůj odraz v zrcadle
Měl jsem ruku na spoušti
Měl jsem místo na slunci
A letenku do Sýrie

Klesáme dolů
Padáme, ruku v ruce
Klesáme dolů, ale nikdy,
nikdy nedopadneme

Album v nedohlednu

Singl "More" předznamenal v roce 1990 další album – víc kytar, víc hysterie, ale bohužel i víc rockového klišé, i když ironicky pojatého. "Vision Thing" hudebně pokulhává za svými předchůdci, nicméně obsahuje několik brilantních skladeb typu "Ribbons" nebo "I Was Wrong". Po pěti letech se Eldritch vydává s novou sestavou na koncertní podia a nepohrdne ani rolí předskokana. Sisters koncertovali s kdekým, včetně Sex Pistols a Public Enemy, nejmíň ze všech si Eldritch zřejmě rozuměl s fanoušky Depeche Mode, netrpělivě čekajícími na své hvězdy večera. Po skončení setu se rozloučil s publikem slovy: “To byly The Sisters of Mercy, a tady máte to svoje pimprlové divadlo”. 

V té době zároveň vyhlašuje válku svému vydavateli East West, vyznačující se embargem na nové album. Přestože se Eldritchovi podařilo koncem 90. let smluvně od East West vyvázat, k vydání dalšího alba už nikdy nedošlo, údajně díky přemrštěným finančním nárokům našeho principála. Sisters i nadále hojně koncertují a v jejich repertoáru hrají klíčovou roli zatím nevydané (ovšem hojně bootlegované) skladby typu "Summer" nebo "We are the same, Suzanne". V roce 2016 Andrew před prezidentskými volbami ve Spojených státech prohlásil, že pokud volby vyhraje Donald Trump, vydá nové album, protože pak prý "bude mít dostatek materiálu na novou desku".  Tak snad se někdy od abatyše řádových sester dočkáme i milosrdenství právě v podobě studiového alba, na které davy věřících čekají už téměř třicet let. 
 

The Sisters Of Mercy - We Are The Same, Susanne

mohlo by vás také zajímat

Jak dlouho ještě budou fanoušci trpět tragické koncertní výkony The Sisters Of Mercy?

The Sisters of Mercy se vracejí do Prahy

The Sisters of Mercy znovu vydají své legendární EP

Report z M'era Luna 2022 – neděle