Ezechiel, Pavel Zelinka | 24.03.2010 09:26

Andy LaPlegua Den po nabušeném vystoupení Combichrist v Praze se nám podařilo vyzpovídat ústřední postavu projektu, Andyho LaPlegua. Povídali jsme si nejen o vyčerpávajícím turné s Rammstein, ponorkové nemoci a plánech do budoucna, ale i o kytarách v elektronice, originalitě, aktivitách na vedlejších projektech Panzer AG, Icon of Coil a Scandinavian Cock, oblíbené současné hudbě, o identitě z hlediska národnosti, nebo o tom, co vlastně dalo vzniknout názvu Combichrist.

CZ SANCTUARY: AHOJ ANDY, TAK JAK JE? JARNÍ ČÁST INTENZIVNÍHO TURNÉ S RAMMSTEIN JE UŽ SKORO ZA VÁMI, BYLO TO NÁROČNĚ?

Andy LaPlegua: Jsme unavení, nebo abych byl hodně upřímný, jsme už skoro před absolutním rozkladem. Vždyť hrajeme od konce ledna skoro každý den - buď jako předkapela Rammstein nebo jako headliner vlastních koncertů. Navíc, po návratu domů máme „oraz“ jen týden a hned se vrháme do studia, abychom začali natáčet novou desku. Tu bychom měli rádi hotovou ještě před létem, kdy si odskočíme do Japonska a na pár letních festivalů. Na podzim pak pojedeme americké turné…když o tom tak uvažuju, asi neumíme odpočívat (smích).

CZ SANCTUARY: A JAKÉ TO JE, CESTOVAT S TAK VELKOU METALOVOU KAPELOU, JAKOU JSOU RAMMSTEIN? URČITĚ VÁM TO DALO MNOHO NOVÝCH ZKUŠENOSTÍ…

Andy LaPlegua: Je to pro nás obrovská škola a možnost naučit se spoustu věcí. A teď nemyslím pouze fakt, že jsme se seznámili s klukama z Rammstein. Vedle toho jsme si také padli do oka s technickým ansámblem, který celý ten cirkus uvádí do pohybu. Představili jsme naší muziku velkému množství posluchačů, kteří netušili, že vůbec existujeme a užili si řadu opravdu velmi vypečených večírků. O Rammstein, stejně jako o řadě dalších kapel, se říká, že jsou jejich pařby legendární a já mohu po dvou šňůrách s Rammstein odpovědně zhodnotit, že něco tak šíleného jsme doposud s Combichrist, ani s jiným mým projektem nezažili. Tady pověsti doopravdy nelžou…

CZ SANCTUARY: A NEMĚLI JSTE NĚKDY PROBLÉM S METALOVÝMI FANOUŠKY RAMMSTEIN? NEDOŠLO TŘEBA K NĚJAKÝM SITUACÍM, KDY BY NA VÁS POŘVÁVALI, ABYSTE 'TÁHLI ZE SCÉNY A NECHALI HRÁT RAMMSTEIN'?

Andy LaPlegua: Čekali jsme je - vždyť je to nasnadě. Jako elektronická kapela jsme předstupovali před rockové publikum, které přišlo primárně na úplně jinou muziku, než jakou hrajeme my. Ale musím to zaklepat na dřevo, až na pár jedinců, kteří opravdu během první písničky něco vykřikovali, jsme se nesetkali s negativními reakcemi. Navíc, jak jsme měli možnost pozorovat v průběhu našich setů, těch pár křiklounů většinou na konci pařilo ze všech nejvíc.

CZ SANCTUARY: MOHL BYS ZHODNOTIT, JAK VÁS PŘIJALI FANOUŠCI V PRAZE A V OSTRAVĚ? BYLY NĚJAKÉ ROZDÍLY?

Andy LaPlegua: Nejdřív bych chtěl říct, že všechny tři koncerty byly bezva. Všude jsme cítili primárně pozitivní odezvu, ale, a teď se nechci dotknout fanoušků v Ostravě, Pražáci na obou koncertech reagovali spontánněji. Jakoby si přišli víc užít párty. Nebo toho před koncertem víc vysosali, to je také možné…. (smích).

CZ SANCTUARY: A CO NĚJAKÉ KRIZE UVNITŘ KAPELY? NEMÍVÁTE ZÁCHVATY PONORKOVÉ NEMOCI, KDYŽ SPOLU TRÁVÍTE TOLIK ČASU?

Andy LaPlegua: Samozřejmě, že jsme si prožili krize. Když si to vezmeš, tak jsme se stejnýma chlápkama na cestách, s Vánoční přestávkou, od začátku listopadu loňského roku. To, že ke konfliktům dojde, je vcelku přirozené. My máme štěstí, že už jsme ve stejném složení prožili intenzivní americkou i evropskou sólovou šňůru, takže jsme věděli, co od sebe navzájem můžeme očekávat.

CZ SANCTUARY: JEŠTĚ NAPOSLEDY SE VRAŤME K TĚM RAMMSTEIN – NA YOUTUBE JE K VIDĚNÍ LIVE VERZE VAŠÍ SKLADBY „BLUT ROYALE“, PŘI KTERÉ VÁS DOPROVÁZÍ KYTARISTÉ RAMMSTEIN – JAK SE TI TO LÍBILO? NEUVAŽOVAL JSI O TOM PŘIZVAT ŽIVÉ KYTARISTY DO COMBICHRIST?

Andy LaPlegua: Když jsme poprvé slyšeli naší hudbu s kytarami, hned jsme si říkali: „Wow, to má koule, příští turné jedeme s kytarama!“ Je pravdou, že náš elektronicko-perkusivní sound byl náhle jiný, plnější a celkově dýchal odlišnými vibracemi. Pak jsem si ale začal uvědomovat, na jakých základech stojí tenhle projekt a že to s tou implementací kytar rozhodně nebude tak jednoduché. Pokud je přidám, bude jejich zvuk spíše o barvách než o řezání metalových riffů. Takhle dohromady jsme to vyzkoušeli už na pár koncertech a na singlu „Scarred“ s Wes Borlandem a měli jsme z toho dobrý pocit. Dokonce s námi měl jet na turné, ale bohužel právě teď točí ve studiu novou desku Limp Bizkit.

Combichrist - Blut Royale (+ členové Rammstein)

CZ SANCTUARY: KDYŽ JSME UŽ U TĚCH KYTAR, CHTĚL JSEM SE ZEPTAT NA TVŮJ NOVÝ, MNOHEM ROCKOVĚJI LADĚNÝ PROJEKT SCANDINAVIAN COCK – ZNAMENÁ TO, ŽE SI DÁVÁŠ NA CHVÍLI PAUZU OD ELEKTRONIKY?

Andy LaPlegua: Scandinavian Cock je návratem k mým kytarovým kořenům. Já vyrůstal v punkrockovém a hardcore prostředí a ten silný rockový spodní proud v sobě stále mám. Scandinavian Cock je rocková parta kámošů, se kterou se na koncertech zatím „jen“ dobře bavíme. Není to takový ten seriózní přístup k tvorbě, jako v případě jakéhokoliv úspěšnějšího projektu, a to nejen mého. Tady dávám průchod žánrům jako je hard rock, country, blues nebo jazz. Čistím si tu hlavu od převažující elektroniky.

CZ SANCTUARY: DALO BY SE TEDY ŘÍCI, ŽE JE SCANDINAVIAN COCK JENOM ODPOČINKOVÝ PROJEKT, OD KTERÉHO NEMÁME OČEKÁVAT ŽÁDNÉ DESKY, ALE JENOM NÁRAZOVÉ KONCERTY?

Andy LaPlegua: On je problém, že všechny moje projekty začaly jako taková nezávazná zábava a kde teď například takoví Combichrist jsou (smích). Scandinavian Cock bude příští měsíc vydávat EPčko a v létě chceme natočit dlouhohrající desku. Kudy se ale budou ubírat další kroky tohoto projektu, dnes nedokážu odhadnout.

CZ SANCTUARY: MIMOCHODEM, NÁZVY „SCANDINAVIAN COCK“, NEBO „SCANDY“ SE ODKAZUJÍ NA SKANDINÁVII, AČKOLIV ŽIJEŠ JIŽ DELŠÍ DOBU VE STÁTECH. CÍTÍŠ SE BÝT VÍC NOREM, NEBO AMERIČANEM?

Andy LaPlegua: To je výborná otázka, kterou mi dosud nikdo nepoložil! Je to zajímavé - když jsem v Americe, cítím se víc Norem, zatímco když jsem v Norsku, tak zase Američanem. Žiji ve Státech už hodně dlouho a cítím se tu opravdu dobře, své kořeny, které má každý člověk v sobě, ale popřít nemůžu. Tím nenarážím na žádný národnostně-politický podtext, jen na prostý fakt, že Tě to tu a tam přirozeně táhne do míst, odkud jsi vyšel, kde jsi vyrostl. Abych to shrnul, nejvíc se cítím být Evropanem.

CZ SANCTUARY: KDYŽ UŽ JSME NAKOUSLI TY NÁZVY TVÝCH PROJEKTŮ – JAK VŮBEC VZNIKLO JMÉNO „COMBICHRIST“? V PODSTATĚ JEDINÁ OVĚŘENÁ INFORMACE ŘÍKÁ, ŽE JSI KAPELU POJMENOVAL PODLE SVÉHO HARDCORE FANZINU Z DEVADESÁTÝCH LET…

Andy LaPlegua: A chceš slyšet hezký příběh nebo pravdu? Já si u této otázky vymyslel několik variant, aby se mi tolik nezajídala (smích). Tak dobře. Jak už jsme na to narazili, moje začátky jsou v hardcoreové scéně, kde jsem se staral o jeden fanzin. Ten nebyl jen o hudbě, spíše taková lifestylová varianta orientovaná na tvrdě rockový underground. Součástí fanzinu byl i komiks, jehož hlavní hvězdou byl Combichrist - z poloviny rebel a z poloviny mesiáš. Jeden den masakroval, druhý den hojil a uzdravoval. Ten koncept byl sice stupidní, ale ta ambivalentnost se výborně hodí k mé osobě i k hudbě. Ta je sice ostrá, s texty, které si neberou servítky, na druhou stranu ale (jak doufám) dokáže člověka nabít energií a odnést na chvíli do míst, kam může uložit své negativní emoce. A tak jsem se nakonec ztotožnil s komiksovou postavičkou, která dala tomuto projektu jméno.

CZ SANCTUARY: ZA TĚCH SEDM LET, CO S COMBICHRIST FUNGUJEŠ, SI KAPELA VYBUDOVALA MASIVNÍ POPULARITU NEJEN MEZI FANOUŠKY, ALE I MEZI UMĚLCI. TO S SEBOU NESE I MNOŽSTVÍ LIDÍ, KTEŘÍ SE SNAŽÍ VÁŠ ZVUK NAPODOBIT A VYPTÁVAJÍ SE NA VŠEMOŽNÝCH FÓRECH: „JAK MÁM UDĚLAT TEN COMBICHRIST ZVUK?“ CO BYS JIM PORADIL?

Andy LaPlegua: Když mám mluvit za sebe, nikdy jsem se nestaral o to, co zrovna letí. Primárně jsem komponoval takovou hudbu, kterou bych chtěl slyšet, když přijdu do klubu na koncert nebo na párty. Kopírování jiných může být dobrá škola, výchozí bod spíše technického charakteru, pak ale musí následovat vlastní kroky, pokud možno s ambicí dobýt ještě neznámý terén. Nic nového pod sluncem, viď?

CZ SANCTUARY: TAK SI K TOMU PŘIDÁME JEŠTĚ JEDNU OBLÍBENOU OTÁZKU, KTEROU KLADEME SKORO KAŽDÉ ELECTRO KAPELE – POUŽÍVÁŠ RADŠI SOFTWARE NEBO HARDWARE?

Andy LaPlegua: Bezpochyby analog, to je jisté. Software používám jen minimálně, a když už, posílám signál přes nějaký lampový kompresor, abych mu dodal aspoň trochu analogového feelu. Ne že bych se chtěl pouštět do nějakých technických podrobností, ale tohle řešení zvuk v mixu aspoň trochu oteplí a dodá mu takové to „něco“, co mají jenom analogy.

CZ SANCTUARY: TO MÁŠ PRAVDU. JSOU NĚJAKÉ SOUČASNÉ KAPELY, KTERÉ BY TĚ POSLEDNÍ DOBOU ZAUJALY?

Andy LaPlegua: Je pravda, že jsem delší čas vlastně ani nenarazil na nějakou elektronickou hudbu, která by mi přišla něčím „nová“, nebo extra zajímavá. Existují ale samozřejmě i výjimky jako NorthBorne mého bývalého kolegy z kapely Christiana, jehož věci zbožňuji, myslím, že jsou skvělé. Taky se mi hodně líbí projekt SAM z Německa nebo absolutně úžasný projekt Le Castle Vania z Atlanty, což je v podstatě jediné electro, které teď poslouchám. Ze stejného okruhu lidí je i další parta, která mne baví, Computer Club a nemůžu zapomenout ani na vynikající poslední album Prodigy. Kromě toho ale poslouchám i třeba Otise Taylora a blues obecně, nebo i spoustu starých věcí jako Billie Holiday nebo Frank Sinatra. Já si totiž myslím, že mi tahle hudba dává o dost víc objektivního pohledu na mou vlastní hudbu. Čím víc totiž budeš jako electro umělec/producent poslouchat elektroniku, tím víc budeš (i když třeba ne záměrně, ale podvědomě) absorbovat rukopis někoho jiného. Nemůžeš tak nikdy zůstat originální, protože Ti cizí hudba zůstane zasunutá kdesi v hlavě. Poslouchání úplně jiného stylu hudby je můj způsob jak zůstat objektivní, a tak původní jak je to jen možné.

CZ SANCTUARY: O TO VÍCE SE TĚŠÍME NA TU NOVOU DESKU COMBICHRIST. NICMÉNĚ CO TVÉ OSTATNÍ PROJEKTY PANZER AG, ICON OF COIL A PODOBNĚ? PLÁNUJEŠ NĚJAKÉ AKTIVITY?

Andy LaPlegua: No, co se týče přípravných prací a nových věcí, řekl bych, že u Scandy, Panzer AG a Icon of Coil jsou v podstatě hotové. Možná budeme sem tam dělat i nějaká nárazová vystoupení, spíš tak pro legraci. V každém projektu hraju s jinými lidmi a se všemi jsme kamarádi. Je rozhodně příjemné strávit čas s přáteli a zase si dohromady zahrát nějaké songy. Nicméně v blízké budoucnosti nevidím sám sebe při nějaké usilovnější studiové práci s těmito formacemi. I když, pravda, láká mne teď hodně projekt Panzer AG se kterým mám pár hudebních myšlenek, které se budou zcela odlišovat od všeho, co jsem kdy dělal, tak uvidíme, jestli se to podaří…

CZ SANCTUARY: MÁME ČEKAT NĚCO ROCKOVĚJŠÍHO?

Andy LaPlegua: Hmmm, to zatím nedokážu pořádně říct, zahrnuje to všechno možné – od klidných poloh s piánem a akustickou kytarou až k metalovým nápadům někde téměř u Slipknot (smích). Zatím ani já sám nevím, kam mne to zavede, ale mám pár nápadů, tak se nechme překvapit, co se stane.

CZ SANCTUARY: DOBŘE, TAK NA ZÁVĚR NAŠÍ JIŽ TRADIČNÍ OTÁZKU – CHCEŠ NĚCO VZKÁZAT ČTENÁŘŮM CZ SANCTUARY A SVÝM FANOUŠKŮM?

Andy LaPlegua: Ano. Bylo to s vámi absolutně úžasné, doufám, že všichni přijdete, až tu zase budeme. Snad jste se bavili a bavíte. Bylo nám potěšením objevit se v Praze, já osobně ji miluju, je to úchvatné město. Zkrátka - choďte a my se budeme vracet!