Korzet - historie a vývoj

Zajímala vás někdy historie tohoto častého módního doplňku dívek a dam na akcích? Lady Mousellycu ano, a rozhodla se o výsledky svého pátrání exkluzivně podělit se čtenáři CZ Sanctuary...

 

 

 

 

 

Autor: Lady Mousellyca

Jistě si většina z nás všimla, že procento sešněrovaných žen (a nejen žen) v naší subkultuře stoupá. Nejvíce je to samozřejmě vidět v zahraničí na velkých festivalech, jako je třeba Wave Gothic Treffen, kde jsem byla skoro zaskočena, kolik slečen nosí korzet. A nemyslím tím prádlové korzety, které bych snad ani jako korzet neoznačovala. Tady jde o skutečné, pevně vyztužené, stahovací korzety vytvářející onu vysněnou siluetu přesýpacích hodin. Proč se však dnešní ženy dobrovolně stahují, když to bylo kdysi nenáviděno a kde se korzet vlastně vzal?

Slovo korzet vzniklo ze starofrancouzského cors, což znamená zdrobnění těla a cors pochází z latinského corpus - tělo. Už v roce 1600 před Kristem se pravděpodobně nosila část oděvu na způsob korzetu. Dokazuje to soška Hadí bohyně z Knosského paláce na Krétě. Něco jí nadzvedává prsa a zužuje pas, že by pradědeček dnešního korzetu?

Klikněte pro zvětšení
Hadí Bohyně


I v jiných starověkých zemích se objevovaly nápodoby korzetu, většinou opasky, které někdy tvořily i celé soustavy k zeštíhlení (např.v Řecku, či v Egyptě, kde si ženy dávaly pod prsa pásky) . Běžný byl i mužský korzet, v Římě dokonce považovaný za něco vznešeného, svého majitele povyšujícího nad chudinu. Ve 13. až 14. století se nosil surcot, což byla dlouhá na bocích šněrovaná suknice, často vytvarovaná přesně na tělo. Pod ním se nosilo cotte, čím těsnější, tím lepší. Podle nepotvrzených zdrojů Karel V. zakázal surcot nosit, a kdo toto pravidlo porušil, byl vyhoštěn ze společnosti. Ve 14. století se začaly používat látky jako brokát, hedvábí a samet. Proto mohl vzniknout první vyztužený korzet. Byl vyroben v Itálii a prý se z něj dalo vyklouznout bez úplného rozšněrování. Nikde jsem nenašla jak, ale nejspíš měl vepředu nějaké rozepínání. Korzet s první železnou výztuží byl vyroben roku 1556.

Klikněte pro zvětšení
Kateřina Medicejská


V 16. století na francouzském dvoře královny Kateřiny Medicejské se prý striktně dodržovala korzetová móda (údajně kvůli tomu, že nechtěla, aby ženy kolem ní měly velká poprsí). I těhotné ženy byly nuceny stahovat si pas až na 13 palců (33cm). Naštěstí (nebo bohužel?) tahle historka o ukrutné královně, co nutila své dvorní dámy nosit téměř drtící ocelové konstrukce, jen částečně pravdivá, ale ta představa je přinejmenším zajímavá. Korzety se postupně stávaly běžnou položkou v ženském šatníku. Málokdy ale plnily ortopedickou funkci. Další změnou bylo oddělení vrchní části od sukně. To umožňovalo mnohem těsnější sevření a sukně se mohly více rozšiřovat. Začaly se nosit tzv. "under bodices", což je vlastně něco jako vystužená vrchní část spodního prádla. Oporou byly často dřevěné kostice, později železné. Někdy se vyráběly i prodloužené under bodices, které se dole u boků mohly vycpat a změnily tak ještě extrémněji tvar ženského těla. Poté byly čím dál víc zdobenější, a tak bylo velmi módní nosit oblečení, které odhalovalo spodní prádlo. Protože šněrování se dávalo dopředu nebo dozadu, nosil se náprsník, aby je skryl.

Klikněte pro zvětšení
Náprsník na královně Alžbětě


Během 17. století se politikové dožadovali menší a méně extravagantní spotřeby látek. Tak se dostalo pozornosti i výztužím, které se daly vyměnit, byly zdobenější a vyrobené ze dřeva, železa nebo velrybí kosti. Nebylo ani neobvyklé, když mladíci věnovali své milé vlastnoručně vyřezanou a ozdobenou výztuž. Někdy měly slečny výztuž ve tvaru dýky, aby mohly odehnat případné nechtěné obdivovatele. Za krále Ludvíka XIV. se nakrátko vrátila doba luxusu. Korzety byly delší, měly ramínka a nosily se přes blůzu. Výztuž byla z tak velmi neohebné velrybí kosti, že na to začali upozorňovat lékaři. V době baroka za Ludvíka XV. měly korzety šněrování vepředu i po stranách. Jeho hlavní úlohou bylo vytvořit plochý profil na přebujelých kráskách, vyzdvihnout a držet prsa.

Celkově jde o jeden z nejpohodlnějších korzetů (na obrazech byly pasy vždy stylizované). Za rokoka korzety sahaly pouze do pasu a efekt byl zpočátku stejný, jako u barokních korzetů. Šněrování bývalo vpředu nebo vzadu a mizí na bocích. Mají téměř vždy ramínka. Šlo především o velmi hluboký dekolt. Později přišli na to, že pas lze vcelku ochotně stáhnout a postupně začínaly pasy deformovat (korzet býval nošen od útlého mládí), bylo to však z jiného důvodu než v renesanci (tam chtěli tělo opevnit kvůli cudnosti, v rokoku naopak vytvářeli vosí pas kvůli koketnosti).

Klikněte pro zvětšení
Korzet z roku 1720


Za Napoleonské éry byl nejčastěji používaný materiál bavlna. Módnější byly přirozené jemné křivky, proto mnoho žen odhodilo těsné šněrovačky. Když ale neměly zrovna lichotivé tvary, tak strategicky nosily korzety dál (nebo spíše korzety co končily těsně pod prsy, takže to byla téměř podrpsenka). V roce 1800 během války doktor z francouzské armády vynalezl kovová očka. Byl to velmi významný skok kupředu, protože korzety se mohly sešněrovat ještě více bez obav, že by se poškodila látka. Po obou stranách linie oček se ještě přidaly kostice, aby se na ně převedl tlak a nebyla zatěžována jednotlivá očka.

Klikněte pro zvětšení
Napoleonská "podprsenka" (1803)


Klikněte pro zvětšení
Kuriózní korzet prodloužený až do krinolíny - rok 1859


Klikněte pro zvětšení
Rok 1869


Klikněte pro zvětšení
Rok 1878


Klikněte pro zvětšení
Rok 1890


První korzet na háky a šněrováním vzadu vynalezla Jean Julien Rosselin v polovině 19. století. Začaly se vyrábět sériové korzety, které ale byly nebezpečné kvůli levné a nekvalitní oceli, která se mohla zlomit a způsobit tak zranění svému nositeli. Na scéně se objevily i velké zásilkové společnosti (např. Montgomery Ward (of Niles, Michigan), Sears, Roebuck and Co.). Ženy si tak mohly koupit korzet už za 25 centů (nejdražší byl za dolar 50 centů), jediné co pro to musely udělat, bylo poslat své míry a peníze a jen čekat až bude korzet doručen k jejim dveřím. Došlo i k mnoha inovacím. Značné obliby se dostávalo drahým modelům falešných poprsí zhotovených z drátěných konstrukcí a celuloidu, někdy též z látky s kaučukovými kapsami. Byly to vlastně pramáti klasických push-up podprsenek, jak je známe v dnešní době.

Klikněte pro zvětšení
Výstřižek z novin ukazující modely korzetů na dobírku


Nejlepší korzety dělala firma Thompson. V druhé polovině 19. století byly korzety projímány zepředu, takže netvořily plochý profil, zatímco korzety secesní (Edwardiánské) ho tvořily, aby umocňoval spíše pozadí a vytvářel prohnutí charakteristické pro secesi.

Klikněte pro zvětšení


Po roce 1880 se ke korzetům začaly přišívat podvazky k držení punčoch. Na začátku 20.století, kolem roku 1910 se korzety opět postupně zjednodušovaly, aby ženy měly možnost volnějšího pohybu. Některé korzety byly speciálně navrhovány pro hraní tenisu (vlastně první korzety pod prsa), ježdění na koni či na kole. Rokem 1930 korzet mizí z ženských šatníků (částečně jako důsledek emancipace), protože byl nahrazen pružným a pohodlným spodním prádlem respektive podprsenkou, která byla patentována v roce 1913 Marií Phelps Jacobsovou. Korzety vždy sloužily jako spodní prádlo!

Klikněte pro zvětšení
Rok 1902


Jaký přístup ke korzetům měla ale společnost? Mnoho lidem přišly korzety nezdravé a bouřili se proti nim. Obzvláště za francouzské revoluce. Na demonstraci proti korzetům přišla manželka jednoho z členů Direktoria, pana Talliena, v roce 1795 na ples v Opeře v hedvábné tunice bez rukávů, ale především bez spodního prádla, což bylo na tehdejší poměry neobvyklé, ne-li nepřístupné. Francouz Jacques Bonnaud o problematice šněrovaček napsal dílo "Degradace lidské rasy skrze nošení korzetů z velrybích kostic". Detailně v něm popisuje, že nošení korzetů je prakticky proti přírodě, i proti zdravému rozumu, neboť se jím žena dobrovolně mrzačí. Angličtí satirici psali: "Ženy uzavírají své pasy ve vězení z velrybích kostic, zmenšují si poprsí do té míry, že brzy získávají smrdutý dech a otevírají dveře souchotinám." I lékaři byli zásadně proti a hlásali, že se nošením korzetů stlačují žebra, hrudník a játra, brání se v dýchání a celé tělo se tak deformuje. Když varování nepomáhala, vyrobili v roce 1908 vlastní "reformní" oděv, jejž sestrojil Paul Poiret. Onen oděv sestával ze spodní košile a trikotu, kazajky, svrchního oděvu a paleta. Nebylo to nic moc a ženy v tom prý vypadaly jako čevabčiči.

Manželka Oscara Wilda Constance Lloyd tvrdila, že ženy vypadají jak rozdělené na dvě části, a jako jiný živočišný druh než muži, tak začala nosit bloomerky (objemné kalhoty) a odmítala korzet. Korzety však měly i své zastánce. Byly to hlavně některé ženy a krejčí, kteří tvrdili, že korzety příznivě tvarují postavu a ženy, které je nenosí, jsou naopak "postav neohrabaných a nepěkných." Domácí (pravdivý) vševěd zase v r. 1909 píše: "Odloží-li žena korset ...může to vésti ke zkřivení, vybočení páteře a skutečnému zmrzačení celého těla, neboť břemeno, jež se tím ukládá zesláblým svalům zad, stává se přímo nesnesitelným." Pravda je však taková, že špatně vyrobený a často nošený korzet vás skutečně může poškodit. Hlavní nevýhodou je, že trpí cévní systém a okysličená krev se dostává do mozku hůře. Mimo to se zmenšuje objem plic, žaludku, jater a sleziny, což může vést až k trvalému poškození. Deformuje se i pas, žebra a pánev. V důsledku toho ženy často omdlévaly, ale i z toho se udělala přednost a předpokládalo se, že každá dobře vychovaná dívka či žena z vyšších kruhů občas ve společnosti ztratí vědomí. Proto je lepší mít korzet šitý na míru a utahovat ho postupně, ne najednou, aby si tělo zvyklo.

Dnes je korzet rozšířen hlavně v gotické subkultuře, ale i na BDSM scéně. Občas ho můžeme vidět i na mainstreamových přehlídkách např. u Christiana Diora. Pro někoho je korzet fetiš, někdo si zase užívá pocitu uvěznění a někdo to kombinuje i s příznivými účinky na záda. Na internetu je čím dál víc obchodů, kde si můžete korzet koupit, ale je lepší vybírat z těch obchodů, kde vám nabízí ušití na míru. Je to sice dražší, budete však mít jistotu, že bude dokonale sedět a nebude působit problémy.

Klikněte pro zvětšení
Novodobý korzet


Pár odkazů na obchody s korzety ( i na míru):
http://www.korzety.com
http://www.darkgarden.com
http://www.versatile-fashions.com
Riwaa@seznam.cz http://www.lide.cz/riwaa slečna, co mi už taky šila korzet

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Hodně pěkný a poučný článek. Je zajímavé přečíst si historii něčeho, s čím se člověk setkává prakticky neustále...
Ať žije mrzačení ženskýho těla, miluju korzety!!! 8-)
sem borec ale tohle sem si přečet fakt dobře udělany :-)
Neni nad korzety na míru. Žádný kupovaný tak nesedí.
SLINT :-) MLASK
Korset je skvělá věc, zvlášť když bolí záda ;-)<br />Pamatuju když sme brali secesi, tak nám profesorka říkala že se během nějakého plesu jedné dámě zlomila kostice a probodla jí plíce.
mecii: Tak když ty kostice byly z velryb, tak se ani nedivim, ze když se to zlomilo, tak to mohlo člvěka poranit. Normální dnešní korzet je plný plastových nebo kovových kostic, které se většinou ani zlomit nemůžou(pokud to neni laciný korzet)
to Tarake. Já sice nevim z čeho tam mám kostice ale typuju to na plast, dá se v něm docela dobře ohýbat :-)
mecii: Nedávno jsem dala kamarádce jeden, ze kterého už lezly ven, a byly plastové. Ono je to jedno, hlavní je, že že má korzet vpředu ty zámečky. Všechny co mám a nemají to zapínání na zámečky, se vpředu krabatí, což by korzet dělat neměl. Někdy dělají zesílený předek korzetu tím, že tam dají víc kostic, ale zámečky jsou prostě zámečky.
korsety miluji
[10] Já taky, když je sundávám ;-) nebo když zůstane na partnerce jenom korset
Na korzety nedam dopustit, pravda neženu to do extremu jako kdysi dávno milé dámy :-) Prostě skvělý doplněk šatníku. A mimochodem moc pěkný článek.
a o panskejch cyber korzetech se tu nepise ? :-D
Díky všem, jsem ráda, že se článek líbí:-) <br />[13] mno nepíše, protože ty se stejně vyvinuly jako nápodoba těch ženskejch, ne? ;-) Nebo taky možná z těch korzetů, co nosili Dandyové;-)
Opravdu pekne a poucne, taky chci jedeeeen!!! :-D
Povedený článek. Konečně někdo kdo šíří moudro vlastnímy slovy a ne jako ty blogy přez kopírák. Opravdu povedené. Přiložené odkazy se hodí ;-)
Já také vlastním korzet a nedám bez něj ani ránu. Cítím se v něm hrozně žensky a sexy a ona je to vlastně i pravda. Jen bych uvítala možnost většího výběru v obchodech. Na šití na míru nemám, ale i tak se dají sehnat solidní kousky. ;-)
moc krásný clanek nedam na tesné korzety dopustit jen nechapu proc i u nás v nich nechodí víc zen je to uzasný posit mít tak krasne vytvorene telo
Nošení korzetu se vrací do módy. Zde máte článek proč si ho nasadit http://www.modadnes.cz/6-duvodu-proc-se-opet-spoutat-korzetem/

Přidat komentář