Ezechiel | 16.07.2008 11:27

Autor: Ezechiel
Ilustrační fotka: Turmawen (díky!)
Rock for People tradičně patří k jedněm z největších festivalů v celé české kotlině. Letos však kromě obecně velkých jmen (Kaiserchefs, Massive Attack, The Offspring apod.) nabízela akce (přesunuta z Českého Brodu na letiště u Hradce Králové) i vyžití pro milovníky electro future popu. Čtvrteční čas od půl jedenácté byl totiž na Filter Stage vyhrazen irsko-anglickým VNV Nation.
Vzhledem k brzkému příjezdu to však chtělo ještě zabít nějaký ten čas, a tak mě kroky cíleně vedly na vystoupení skvělých irskofolk-punk-rockových Flogging Molly, kteří za sebou měli středeční show v natřískaném pražském Rock Café. Energií se rozhodně nešetřilo ani tady, dav reagoval skvěle a třičtvrtěhodinka s irskými nápěvy (dozdobenými houslemi a banjem - pusťte do The Pogues 220 voltů a dostanete Flogging Molly) utekla jako nic,. Na přetřes přišly jak novinky z aktuálního alba "Float", tak i "povinné" hitovky "Drunken Lullabies" ze stejnojmenné průlomové desky, nebo patriotská "What's Left on The Flag", jejíž refrén "Walk away me boys, walk away me boys and by mornin' we'll be free" zapáleně zpíval celý kotel.
Po slibném startu a rychlém útěku od česko/slovenského bloku Horkýže Slíže/Tři Sestry plus Jaroslav Uhlíř (!) se obloha začala zatahovat, a když už vedlejší stage rozehřívali pohrobci skapunkových SKA-P Los Locos (kteří přes veškeré kvality svého předchůdce rozhodně jen tak nedorostou, a předělávkami songů jako "Don't Worry Be Happy", či "Song 2" od Blur spíše poztráceli body v mé tabulce), spustila se solidní bouřka a provazy deště brzy nenechaly na nikom nit suchou.
Ještě štěstí, že Filter stage je v obrovském stanu. Hned při vstupu musel člověk ocenit neotřelé a chytré řešení - dvě pódia naproti sobě, dva zvukařské aparáty, dva pulty - zkrátka umělci se mohli střídat bez tradičních festivalových prodlev s přestavbami a zvučením. Zato malá skupinka pod pódiem VNV Nation, čítající přibližně 70 lidí působila ve stanu pro zhruba 5 000 návštěvníků opravdu smutně. Nota bene když se podle reakcí přišla přímo na VNV Nation podívat necelá dvacítka (většinou známých, nebo povědomých tváří ze scény) a zbytek se zkrátka ukrýval před deštěm.
Karty však byly rozdány a tak něco po půl jedenácté VNV Nation v klasickém složení Ronan Harris (zpěv), Mark Jackson (elektronické bicí) se dvěma podpůrnými klávesáky po stranách pódia začali. Set byl odpálen prvním songem "The Farthest Star" z loňské desky "Judgement" a když se skromný kotlík roztančil, bylo hned o něco veseleji. Frontman VNV Nation se projevil jako opravdový profík, běhal po pódiu jako lev v kleci, pokřikoval na lidi a všemožně hecoval tak, jak jsme od něj zvyklí i na akcích pro řádově větší počet účastníků. Set byl rovnoměrně rozložen mezi album "Judgement" (například "Carry You", nebo pomalá "Illusion") a starší "Matter and Form" (třeba "Chrome", "Homeward", "Perpetual").
I přes veškerou profesionalitu a poměrně slušný zvuk (i když zezačátku klávesy napravo nepříjemně vylézaly z celku) bylo však z kapely cítit jakési vnitřní zklamání. I když VNV Nation odvedli skvělou práci (a myslím, že jsem nebyl sám, kdo si koncert užil), set byl tak o čtvrtinu slabší, nežli jejich vynikající vystoupení loni v Lucerna Music Baru, který i přes (rovněž) nevysoký počet účastníků rozsekali. Škoda, věřím, že být ve stanu aspoň dvě, tři stovky přístupných lidí, bylo by všechno daleko lepší. Nicméně i zhruba dvacítka párů rukou a hrdel stačilo na vylákání ústřední dvojice VNV Nation z backstage na přídavek "Beloved" z CD "Futuperfect". A jak se říká - nakonec zůstává jen dobré, a tak člověk krátce před půl dvanáctou opouštěl stan s dobrým pocitem.
Ten ovšem vzhledem k vytrvalému dešti nevydržel dlouho, a tak se ani Kaiserchiefs na hlavní stage nepodařilo přemluvit mne k delšímu setrvání na místě. Konec čtvrtečního festivalového dne tedy probíhá v duchu potupného zalezení do auta, proměněného během okamžiku v zablácenou noclehárnu. Nezbývá než doufat a přát sobě i všem ostatním návštěvníkům jakýchkoliv open air festivalů hezké počasí (což, jak se obávám vzhledem ke zkušenostem, zůstane především zbožným přáním).
Komentáře
Přidat komentář