Report z WGT 2017 - pondělí

Čtvrtý a poslední den letošního Wave Gotik Treffen očima našich redaktorů. Jak se povedlo vystoupení Psyclon Nine, Drab Majesty, Funker Vogt nebo Suicide Commando?

 

Nephilim: Pondělí má v Lipsku vždy nádech smutku. Návštěvníci vědí, že mají zase na rok utrum, a tak se snaží poslední den stihnout co nejvíc. Nám naopak dnes trvá docela dlouho, než se vykopeme z ubytování, včerejší party až do ranního světla si vybrala svou daň. Proto přicházíme o vystoupení třeba Johnnyho Deathshadowa, Eisfabrik, Vain Warr, ale i o jediného českého zástupce mezi kapelami, Magadan. Po půl osmé večerní ovšem stepujeme pod pódiem v Agře, protože není jisté, jestli následující kapelu ještě vůbec někdy uvidíme.

Psyclon Nine předchází pověst velmi problémové a nespolehlivé kapely. Principál Nero Bellum a jeho drogové eskapády zapříčinily už několikrát rozpad kapely a ostatně i Praha před třemi lety zažila zrušení koncertu pár týdnů před domluveným termínem. Po nezbytném intru ale na pódium Agry vyběhla sebevědomá a dobře šlapající čtyřhlavá bestie a spustila svůj zkázonosný mix industrialu, black metalu a electra. Na ďábelském chcípákovi Nerovi nebyla vidět žádná známka nejistoty a jeho fistule řezala zatěžkaný vzduch haly jak dobře nabroušený list cirkulárky. Hrálo se prakticky jen z prvních tří alb, největší díl setlistu - téměř polovinu - pro sebe samozřejmě uzurpovala přelomová deska "Crwn Thy Frnicatr", z prozatím poslední fošny "Order of the Shadow: Act I" třeba nezaznělo vůbec nic. P9 jsem viděl poprvé a bohužel mi uniklo legendární vystoupení na pražské Sedmičce, o kterém očití svědci tvrdí, že se jednalo o největší elektronický nářez, který kdy Praha zažila. I v Lipsku to bylo nekompromisní a omračující, ale nic naplat, velká hala takové smažbě prostě úplně nesvědčí.

 

Psyclon Nine

 

Pavel Zelinka: Trpělivost a píle růže přináší. Ne ty padající, ale ve formě čím dál většího davu pod pódiem, které nadšeně přijímá vaší muziku. Androgynní dvojice Drab Majesty poctivě objíždí Evropu i Severní Ameriku, aby s novinkou "The Demonstration" nabídla opojný koktejl darkwave elektroniky, gotických kytar a zasněných vokálů. I když se jednalo o čtvrtý den festivalu a publikum by si zasloužilo spíše svižnější lomcováky na aktivování posledních sil, stejně Deb DeMure nakonec dostal publikum zaplněného Altes Landratsamt na svou stranu. „Jak to, že jsem si nechala jejich koncert před pár týdny v Bruselu utéct?“, ptala se dokola okouzlená zpěvačka The Breath Of Life Isabelle Dekeyser. Tak jen, aby bylo jasno, jak koncert na diváky zapůsobil.

 


Drab Majesty - Cold Souls (live at WGT 2017)

 

Pavel Zelinka: Militantní EBM Němčoury Funker Vogt jsem ještě nikdy naživo nespatřil. Proto nemohu kvalifikovaně posoudit, jak jejich živou prezentaci posunul jejich nový zpěvák Chris L., jinak chronicky krvácející frontman Agonoize a klávesák Dance or Die. Tak či onak, základem jejich prezentace zůstala vojenská stylizace, zděné nášlapy/zákopy, za kterými se tyčily dvě houfnice a nad nimi pak preludovali na zvýšených místech dva klávesáci Gerrit Thomas a Jens Kästel, kteří své místa pokryli maskovací látkou. Kapela má na svém kontě řadu hitů, a tak se celý set vlastně sestával z jejich prezentace prokládané řadou novinek z čerstvé návratové desky „Code To Conduct“. Na Chrisovi bylo poznat, že se s pozicí frontmana Funker Vogt teprve sžívá. Tu a tam mu vypadl kus textu, tu a tam se s nervozitou ještě potřebovat schovat na bok pódia. Všechno bylo vlastně po letech znovu nové a to bylo na vystoupení vlastně sympatické. Navíc energie z pódia tryskalo poměrně hojně, doplňované navíc tričky a plachtami kapely, které pálili do publika oněmi houfnicemi najatí saldáti. Tuším, že až se Chris na pódiu s materiálem více sžije, bude do ještě větší jízda.

 

Funker Vogt - Für immer (live at WGT 2017)

 

Pavel Zelinka: Rozloučení s festivalem si vzali v Agře na starost Suicide Commando. A začátkem setu opravdu překvapili. Muzika začíná hrát, Mario Vaerewijck za bicími, Torben Schmidt trápí synťáky, když místo Johana Van Roye vyběhne na pódiu podivný skřet a skřehotavým hlasem začne diktovat. Přiznám se, že jsem v něm nepoznal Nera z Psyclon Nine. Záměr překvapit, alespoň v mém případě vyšel. Pak už přišel věčně se šklebící Johan a show se mohla plně rozeběhnout. Se mnou to má Johan těžké. Už jsem se tu dříve rozepsal, jak mne vytáčí velmi časté roztleskávání publika, či snaha o dirigování jeho emocí pomocí různých posunků (Neslyším! Pořád neslyším! – Je tu vůbec někdo? atd.).

Chápu, že se jednalo o poslední koncert čtyřdenního festivalu, publikum už bylo unavené, přesto tohle bylo na mne moc. Přitom koncert šlapal jako hodinky. Žádné dlouhé proslovy, klasická zadní projekce, výborně zapracované akustické škopky…. co víc si vlastně přát? Možná ještě více vyšlápnutí mimo zaběhnuté schéma koncertu. Proto jsou koncerty Skinny Puppy pokaždé takovou událostí. Nejen, že je stále na co se koukat, Kanaďané navíc vždy poměrně výrazným způsobem zahýbou setlistem. Johan by přitom mohl se seznamem provést to samé. Snad s vydáním "Forest Of The Impaled" dojde k něčemu podobnému. Potenciál tu stále je. A jaký!

 

Suicide Commando

 

Nephilim: A najednou je po všem. Rozsvícená hala se pomalu vylidňuje, cestujeme poslední narvanou tramvají a připravujeme se na návrat do reality. Šestadvacáté Wave Gotik Treffen je minulostí a my jsme pro vás připravili tradiční shrnutí a nejdůležitější poznatky:

- WGT zůstává místem s naprosto neopakovatelnou atmosférou a geniem loci. Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o gotickou hudbu by měl 'hlavní město gotiků' alespoň jednou v životě navštívit. Tohle se prostě nedá převyprávět, tohle se musí zažít.

- Na řadě míst bylo opět husto, některé koncerty by jednoduše zasloužily větší prostor. Je jasné, že pokud chtějí všichni vidět Skinny Puppy, Agra už se nafouknout nedá. Jde spíš o středně velká jména, kterým na této akci stage pro pětistovku přihlížejících zkrátka nestačí.

- Ač tomu pondělní report příliš nenapovídá, letošní program obsahoval opravdu poskrovnu EBM, harsh electra a dalších příbuzných stylů. Velkou část programu naopak zaujímaly kytarově laděné spolky nebo rozličné fúze jemnější synth elektroniky.

- Beraní rohy a bažantí peří na čelenkách a hučkách pořád frčí. Nejnovějším hitem je ale cokoliv s obsahem kostí - ať už pravých, či nepravých. A pokud chcete být letos skutečně 'trendy goth', nakupte kapuce a kápě. Zakuklenci letos vítězili na všech frontách. A taky DIY styl. Třikrát hurá!

Tak. A teď zase rok čekání. Pojedete příště s námi?

 

Fotky z dílny In Motion naleznete v naší fotogalerii.

 

 

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář