Faun: Je důležité znovu pocítit pouto s prastarým věděním

O magii a mýtech, kořenech, Skandinávii, živoucím světě, pohanství, Wardruně, němčině, spolupráci s velkým labelem, účinkování v soutěži "Písnička pro Rakousko" a dalších zajímavostech s předákem velkých Faun jen pár hodin před jejich vytouženou českou premiérou.

SANCTUARY.CZ: Ahoj Olivere, odkud se vlastně vzal název Faun? Jistě. Je to Satyr, ale kdo přišel s nápadem pojmenovat kapelu zrovna takhle a co to jméno znamená pro vás jako pro kapelu?

Oliver Sa Tyr
: To jméno mne napadlo, protože v Mnichově je stejnojmenná restaurace, takže mi to bylo blízké. Ale není to jen proto. Z části je tím důvodem i fakt, že neděláme jen čistě středověkou muziku. Hrajeme i keltskou hudbu, občas zabrousíme i do antického Řecka nebo Říma, daleko do minulosti. Zkrátka, nejsme omezováni pouze středověkem. Faun je všudypřítomná mytologická bytost, která má význam ochránce přírody, ztělesňuje také oslavy a sexualitu. Je to pro nás velice příhodný název, protože poměrně přesně vyjadřuje naše postoje.

SANCTUARY.CZ: Zmiňuješ hodně zdrojů inspirace – antickou, keltskou, středověkou muziku – ale vždy se to týká historie. Co je pro Tebe na historii tak magické? Co tě tak inspiruje k tomu, psát muziku vycházející z historických témat?

Oliver Sa Tyr
: Myslím si, že je to proto, že v minulosti měli lidé více znalostí o přírodě a o svém soužití s ní. Byli tu třeba keltští druidi, kteří měli vědomosti potřebné ke stavění kamenných kruhů, které my v dnešní době postrádáme. Byli tu tací, kteří uměli psát magické písně, které opěvovaly právě magii. V dnešní době už to nikdo neumí, ale stále tu máme aspoň ty písně a básně. My se snažíme najít spojení s tímto prastarým věděním. Myslím si, že v dnešní době je pro nás velice důležité znovu pocítit toto pouto, které bylo přetrženo. Že je velice důležité se znovu spojit s přírodou, protože stejně tak jako je příroda součástí nás, tak i my jsme součástí přírody. My přírodu potřebujeme. Když jí nebudeme mít, tak onemocníme.

Faun


SANCTUARY.CZ: Vaše muzika je často zařazována jako pagan-folk. Co pro vás znamená právě to slovo pagan – pohan?

Oliver Sa Tyr
: Pohanství znamená přírodní náboženství. Znamená nalézt víru v přírodě, která nás obklopuje. Pro nás je velice důležité přivést tuto víru k životu a znovu s ní lidi propojit. Myslím si, že nejlepší způsob, jak toho docílit, je právě skrze mytologii, skrze příběhy a písničky, protože tyhle staré písně a balady skýtají úhel pohledu, že všechno kolem nás je živé. Lesy, stromy ale dokonce i jezero, ve kterém může žít vodník nebo vodnice, je svým způsobem živé. S vědomím, které se nachází v těchto příbězích, si lidé říkají: „Jasně, všechno kolem mě je živé, plné živých bytostí, například elfů, démonů, gnómů.“ S tímto přístupem máme odlišný pohled na věci kolem a myslím si, že v dnešní době je to velice důležité, protože svět kolem sebe ničíme. Ovšem pokud budeme vědět, že všechno kolem nás je živé, tak se ke svému okolí taky budeme chovat s jistým respektem. A pak je přípustná právě i ta magie.

SANCTUARY.CZ: Takže pro vás je pohanství něco jako víra nebo životní filosofie?

Oliver Sa Tyr
: Řekl bych, že je to spíše životní filosofie, protože víra je něco jako politika. Máš vůdce a pod ním zástupce vůdce – a myslím si, že to není potřeba. Podle mého je dobré, když si každý najde svoje vlastní rituály, svá vlastní posvátná místa, prostě nenechá si to přerůst přes hlavu. Mám za to, že by si každý měl najít svůj chrám v přírodě, která ho obklopuje. Že není dobré jít někam daleko pro nalezení náboženství, které pochází z pouště, když naší domovinou jsou lesy. Myslím, že je daleko snazší tyto věci nalézt v prostředí, ve kterém vyrůstáme.

SANCTUARY.CZ: Začali jste hrát myslím v roce 1998. Je to tak správně?

Oliver Sa Tyr
: To je těžké říct. Začínali jsme jako čistě akustická 3členná kapela, hrající na středověkých trzích bez pódia. Až někdy kolem let 2001 a 2002 jsme začali s velkými koncerty, kdy už jsme měli k dispozici zesilovače.

SANCTUARY.CZ: Takže to je zhruba doba, kdy jste začali vydávat svou muziku na deskách?

Oliver Sa Tyr
: Ano. Přesně tak.

SANCTUARY.CZ: Koukám, že dosud jste vydali devět alb. Poslední tři jsou výrazně úspěšnější než ty předchozí. Jak se přihodilo, že od „alba Von Den Elben“ jste tak úspěšní a to nejen v Německu, ale i ve Švýcarsku a v Rakousku?

Oliver Sa Tyr
: Před albem „Von Den Elben“ jsme si všechno dělali sami. My jsme dostávali nabídky od nahrávacích společností, ale byli jsme součástí rodiny. Rodiny, která pokrývá celou středověkou scénu, která je v Německu velice silná. Tudíž jsme hráli na mnoha festivalech, kde jsme si sami prodávali desky, a měli jsme přátele, kteří je taky prodávali na trzích, takže jsme se prostě nechtěli upsat nějakému labelu. Chtěli jsme si to všechno dělat po svém. Ale potom, někdy myslím v roce 2012 přišli Universal music s nabídkou spolupráce s televizí, což je samozřejmě velká nabídka, která se ne všem kapelám naskytne. Zvlášť, když děláte dost zvláštní muziku, jakou pagan-folk rozhodně je. Ale oni nám chtěli natáčet videoklipy a prodávat je televizím, což pro nás bylo velice zajímavé, protože rádi pracujeme s vizualizacemi a s videem obecně. Takže jsme s tím souhlasili a poté jsme se stali velice úspěšnými. Hlavně v Německu ale nejen tam. „Von Der Elben“ získalo zlatou a poté i platinovou desku, což nám dost pomáhá, jelikož díky tomu nás teď zná mnohem více lidí i vně té středověké scény.


Faun – Von den Elben


SANCTUARY.CZ: To je pravda ale podle některých lidí je spolupráce s labelem jako hrát si s ďáblem!

Oliver Sa Tyr
: Ano. Hodně lidem se tenhle nápad nelíbí a já s nimi musím souhlasit. Uznal jsem před nimi, že to první album bylo velice náročné, protože jsme museli spolupracovat s producentem ve velkém studiu. Oni nerozuměli naší muzice a stejně tak my jsme nerozuměli tomu, co po nás vlastně chtějí. První album mělo vážně dobré písničky, ale na druhou stranu také songy kde ta spolupráce prostě nefungovala. Další deskou byla „Luna“, kde jsme mohli říct: „Hele, tenhle tým fungoval dobře, ale bude to tak i nadále?“ Tudíž jsme změnili tým a teď můžu říct, že ta muzika zní zase na 100 % tak, jak chceme, aby zněla. A šíří ji televize, která má veliký dopad na mainstremové publikum. Pro nás to také byla těžká cesta, ale naštěstí to zafungovalo, fanoušci viděli naše koncerty a řekli si: „Jo, ty koncerty jsou skvělý.“ Byla to kamenitá cesta, ale když to beru zpětně, myslím si, že jsme se rozhodli správně a jsme tam, kde bychom chtěli a měli být.

SANCTUARY.CZ: „Luna“ bylo řekněme velice romantické album. Jejími tématy byla ženskost, intuice, romantika, což spolu s přístupnější hudební složkou byla pro některé hudební redaktory příliš silná káva. Kritizovali, že jste příliš propadli mainstreamu. Jak bys na to reagoval?

Oliver Sa Tyr
: Každé album Faun má jiný aspekt. Nechceme udělat jen 12 skladeb, ale chceme vytvořit celistvý příběh, téma. „Luna“ zněla hodně žensky. Bylo to proto, že s námi spolupracovalo spoustu holek – tanečnice, cellistky, zpěvačky – tudíž se očekávalo, že album bude romanticky naladěné. Tahle deska se nám moc líbila. Veškerý materiál jsme si zase napsali sami, a i když osobně ji mám hodně rád, chápu, že pro někoho, kdo hledá folkovější nebo tvrdší zvuk, tohle album asi nebude to pravé a raději sáhne po materiálech jako „Eden“ nebo „Midgard“.


Faun – Walpurgisnacht


SANCTUARY.CZ: Před dvěma roky jste se rozhodli vstoupit do televizního kláníUnser Song für Österreich“, německé větvě písničkové soutěže Eurovision. Proč jste to udělali?

Oliver Sa Tyr
: To bylo jednoduché. Požádal nás o to náš label, protože se rozhodovalo o tom, která skupina bude na této soutěži reprezentovat Německo. Ale v Německu je hodně skupin a jen u nás tuhle soutěž sleduje přes 5 miliónů lidí. Musím říci, že jsme za sebou neměli mnoho velkých vystoupení v televizi. Není divu, je tu hodně velkých kapel rozdílných žánrů a přece jenom, folková kapela je v takové soutěži spíše jakýmsi osvěžením. Takže nás požádali, jestli bychom nezahráli jednu písničku. Lidem se to líbilo, ale v národním finále vybrali nějakou popovou kapelu. Věděli jsme, že nemáme moc šancí, protože jsme zvláštní, ale už jen pro tu šanci, představit svou muziku takovému množství diváků, jsme do toho šli a zahráli. Myslím si, že nám to ve výsledku hodně pomohlo.

SANCTUARY.CZ: Pojďme si popovídat o vašem novém albu nazvaném „Midgard“. Cítíme z něj silné ovlivnění Skandinávií. Jsme na správné stopě?

Oliver Sa Tyr
: Zajisté. Řadu let mě inspiruje hudba ze Švédska a Norska. Osobně jí hodně poslouchám a nějakých 6 nebo 7 let mám učitele v jiné skupině, který dělá jenom muziku ze Švédska, takže se učím způsoby, jak dělat muziku právě odtamtud. A naštěstí mnoho členů Faun je naladěno na stejnou vlnu jako já. Tato myšlenka, zasvětit album Faun právě skandinávskému folklóru, se zrodila před mnoha lety.

SANCTUARY.CZ: Pohanská témata ze Skandinávie se nyní objevují všude. Minulý měsíc jsme dělali rozhovor s Corvus Corax, před jejich koncertem v Praze. Taky nahráli dvě alba inspirované Skandinávií. Co je na tomto druhu muziky tak magického?

Oliver Sa Tyr
: Není to jen muzika, ale jsou to i mýty a kontext, protože pro nás jsou germánské kořeny právě ve Skandinávii stále velice pevné. U nás se děje mnoho věcí, ale Skandinávie je svým způsobem izolovaná. Mají knihy jako je „Edda“, ve kterých najdeš nepřerušené vědění, nepřetrženou historii. A stejné je to v muzice – je tu velice silná tradice písní, které se dědí z generace na generaci. Je pro nás velmi zajímavé vyhrabávat v historii útržky těch písní a jejich textů a příběhů a vytvářet z nich písně pro naše alba.

SANCTUARY.CZ: V současnosti hodně spolupracujete s Wardrunou, která je na pagan scéně opravdu populární. Jak k tomu došlo?

Oliver Sa Tyr: Potkávali jsme se s nimi na mnoha festivalech v Holandsku i v Americe a už od prvního okamžiku pocítili velice silné pouto, které nás svazuje dohromady. I Wardruna se hodně zajímá o tuhle muziku a chce ji znovu přivést k životu. Také hledají ten magicko-mytologický obsah v muzice. Je tedy jasné, že se cítíme být navzájem propojeni a že pro sebe máme navzájem pochopení. Ten nápad spolupráce už tu byl předtím, protože jsme chtěli hrát skandinávskou muziku, a tudíž bylo velice jednoduché rozhodnutí zeptat se Einara, jestli by neměl zájem o spolupráci alespoň na jedné písničce nebo třeba na koncertě. A ono to zafungovalo. Dokonce velice dobře. Právě jsme s Einarem dokončili „Midgard tour“ a spolupracovalo se nám znamenitě. Všechno bylo podle našich představ.


FAUN - Odin (feat. Einar Selvik / WARDRUNA & Martin Seeberg)

 

SANCTUARY.CZ: Na tomto novém albu si hodně pohráváte s nordickými mýty a legendami. Vím, že bylo ASI složité začlenit runy kvůli jejich zneužívání Třetí říši. Jak se věc má teď? Změnilo se to k lepšímu?

Oliver Sa Tyr
: Myslím si, že se to hodně zlepšilo. Mám kamarády, kteří před pěti nebo šesti lety měli runy na obalu desky, čímž si způsobili nemalé problémy. Teď jsme to vyzkoušeli my a prošlo nám to. Nikdo s tím neměl žádný problém. Je to pro mě velice dobré znamení. Znamená to, že lidé už se daleko méně bojí a jsou ohledně historie uvědomělí. Myslím, že je to velice důležité. Nepotřebuji, aby tyhle symboly a vědění nějakým způsobem pohoršovalo lidi. Koneckonců, je to součást naší historie a my máme právo to používat a je pro nás důležité vědomí, že to v dnešní době můžeme používat, aniž bychom kvůli tomu měli nějaké problémy. Že to není tak, že si někdo řekne, že jsou to nacistické symboly a že do svojí muziky taháme politiku, když to s politikou nemá vůbec co dočinění. Lidi to chápou a to je jedině dobře.

SANCTUARY.CZ: Vaše texty vycházejí z mnoha odlišných jazyků. Standartní němčina, vyšší střední němčina, staroislandština, prostá němčina, staronorština, maďarština, finština nebo taky, mimo jiné, latina. Podle čeho vybíráte jazyk, který použijete?

Oliver Sa Tyr
: Nejčastěji vycházíme ze starých pramenů, které chceme oživit, a naštěstí jsem také studoval středověkou literaturu, takže vím kde a jak se pohybovat v knihovně. Většinou je přivádíme k životu a chceme je převést tak, aby byly pro publikum srozumitelné. Snažíme se proto, pokud je to možné, přeložit tyto jazyky do angličtiny nebo do němčiny tak, aby jim publikum rozumělo a mělo z toho ten pravý požitek. Ovšem někdy je ten text nebo rým tak silný, že si prostě řekneš: „Ne já to nemůžu přeložit, pokud chci zachovat autenticitu.“ A pak to prostě nepřeložíme a zpíváme to v původním znění.

SANCTUARY.CZ: Před pár měsíci jste odehráli dva koncerty v Brazílii, pokud se nemýlím. Jak k tomu došlo?

Oliver Sa Tyr
: Upřímně nevím, jak je to možné, ale máme velice silnou fanouškovskou základnu v Mexiku, Brazílii a dalších státech Latinské Ameriky. Tamní lidé cítí silné pouto mezi sebou a středověkou muzikou, ale také muzikou Keltů a obyvatel Skandinávie. Dostali jsme mnoho pozvánek a naštěstí se všechno seběhlo v náš prospěch a tak jsme tu odehráli dva koncerty. Oba měly velkou návštěvnost, takže pro nás to byl ohromný úspěch a v roce 2018 tam plánujeme hrát znova.

SANCTUARY.CZ: Jaký je to pocit zpívat převážně německy pro jihoamerické publikum? Neuvažovali jste o tom, že byste zpívali víc v angličtině kvůli mezinárodnímu publiku?

Oliver Sa Tyr
: Popravdě ne. Tím, že hrajeme víc než deset let a už jsme v Americe odehráli několik koncertů, jsme se rozhodli, že budeme převážně zpívat v němčině. Ale každopádně oznámení a vysvětlení děje písničky podávám v angličtině. Lidem se líbí původní texty. Je to proto, že ty texty jsou staré a lidi prostě chtějí mít ten pocit autenticity a občas s námi dokonce i zpívají. Je to pro ně zážitek. Hlavně třeba v Brazílii, když místní fanoušci slyší němčinu. Němčina je zvláštní jazyk, a když přijedeme někam do zahraničí, je to ve smyslu: „Němčina…jasně, tu známe od Rammstein! Tak to bude něco jako Rammstein…“ Ale pak uvidí dvě nádherné holky zpívající německy a řeknou si: „Ale jo, tohle zní úplně jinak.“ Myslím si, že je velice hezké představovat svoje národní tradice v rodném jazyce v zahraničí.
 


Faun – Federkleid


SANCTUARY.CZ: Proč by ne. Taky hrajete akustické show. Například koncem letošního roku. Jak vypadají vaše akustická vystoupení v porovnání s normálním elektrifikovaným koncertem?

Oliver Sa Tyr
: Máme dva programy. Jeden je pro normální koncerty, to jest ten, který předvedeme v Praze. Je to převážně pro stojící publikum, mnohem energičtější set, při kterém lidi můžou tancovat. Jsou tam romantické balady, ale také velké bubny a různé rytmy. Začínali jsme na středověkých trzích s keltskou harfou při vyprávění příběhů. Tenhle materiál, tyhle staré písně pořád máme. Vždycky jich pár jednou do roka zahrajeme – čtyři až pět z nás před sedícím publikem při komornější atmosféře. Žádné beaty, žádné velké bubny. Jen pár nástrojů a hlavně vyprávíme příběhy. Lidem se to hodně líbí, ale děláme to převážně v Německu, protože je to hodně povídání právě v němčině. Jsou to příběhy o našich kořenech, které nechceme zapomenout.

SANCTUARY.CZ: V rozhovorech jste říkali, že jste vlastně vznikli právě na těch středověkých trzích, ale na druhou stranu říkáte, že už na nich nehrajete. Proč?

Oliver Sa Tyr
: Tohle není tak úplně pravda. Já začínal na těch trzích jako žonglér a plivač ohně. Tomu jsem se věnoval nějakých 7 let a potom jsem začal s muzikou. Teď něco podobného děláme s Faun na jednom takovém festivalu, ale je tu mnoho dalších trhů, které chtějí být autentičtější. Žádná velká stage, žádné mikrofony. Na některé tyhle akce přijde zhruba 1000 až 2000 lidí a to už prostě nejdou dělat bez pořádné techniky. Takže říkám pořadateli: „Tohle nejde dohromady – Ty chceš pořádat krásný středověký trh, který bude vypadat skutečně autenticky, takže si uspořádej trh a my si uděláme koncert někde jinde.“ Ale občas mi to chybí. Mám další kapelu zvanou Kaunan. S tou hrajeme ve třech lidech jen a pouze skandinávskou muziku. Objíždíme s ní malé středověké trhy, kde hrajeme několik dní po sobě a užíváme si to, že jsme na jednom místě a večer si prostě sedneme kolem ohně a hrajeme pro pár lidí. Tohle občas dělám, abych nezapomněl svoje kořeny. Na to, odkud jsem přišel.

SANCTUARY.CZ: Kaunan je nové trio. Máte v plánu taky vydat nějaké album?

Oliver Sa Tyr
: Jasně. Právě dokončujeme nahrávání alba ve studiu. Doufám, že se nám ho podaří vydat ještě v průběhu letošního podzimu. Opět je tu silná vazba na Wardrunu, takže možná spácháme něco společně. Příští rok bychom chtěli uspořádat nějaký koncert. Šest let jsme dělali muziku jen tak pro zábavu. Za ty roky jsme vytvořili mnoho materiálu, který teď chceme vydat na albu. Vystupovali jsme i na několika festivalech a lidem se naše tvorba moc líbila. Jsem neskutečně rád, že mám po svém boku podle mého soudu dva z nejlepších muzikantů, co se Skandinávie týče. Je to velice specifická muzika, kterou není snadné poslouchat a hrát.


Kaunan – Halteguten



SANCTUARY.CZ: Taky máš kapelu Folk Noir. Čím se liší od Faun a Kaunan?

Oliver Sa Tyr
: Je to můj nejstarší projekt, jelikož jedním z mých prvních nástrojů byla kytara, která se ale pro Faun moc nehodí. Takže je tu pár písní psaných pro kytaru a v angličtině. Stefan, který hraje ve Faun na niněru. Hraje mimo jiné taky dobře na piano, které se do Faun taky nehodí. Tak jsme založili kapelu, která je trošku modernější a využívá nástroje a hraje písničky, který se do Faun nehodí. Máme tam loutnu, niněru, ale právě i piano a kytaru. Hrajeme takový dark folk, který zní moderněji.

SANCTUARY.CZ: Našel jsem jenom jedno vaše EP Folk Noir. Vydali jste víc muziky na CD, vinylu nebo něčem podobném?

Oliver Sa Tyr
: Naneštěstí ne, ale právě jsme ve studiu i s Folk Noir, protože se nám před dvěma lety vyměnil zpěvák, a to nás trochu pozdrželo, a pak nějak nebyl čas, protože Faun má prostě vždycky přednost. Myslím, že v příštím roce by něco mělo vyjít. Je s tím ale samozřejmě hodně práce. Na druhou stranu si myslím, že jsou to písničky, které se snadno poslouchají a mají šanci uspět u velkého publika, takže možná oslovíme nějaký label, a to taky zabere nějaký čas.

SANCTUARY.CZ: Stephan Groth, o kterém jsi mluvil, je důležitý člen Faun a Folk Noir. Myslel jsem si původně, že je to zpěvák Apoptygma BErzerk. Ten se totiž jmenuje úplně stejně. Má s ním něco společného?

Oliver Sa Tyr
: Ne, bohužel vůbec ne. Je to hloupé, protože i v psané podobě jsou jejich jména totožná. Nikdy se ale osobně nesetkali.

SANCTUARY.CZ: Je to dvacet let, co jsi byl oceněn cenou Leonharda a Idy Wolf za literaturu. Píšeš pořád?

Oliver Sa Tyr
: Jistě. Pořád píšu, ale většinou jsou to písničky. Samozřejmě, že tvořím i jiné věci, ale je to spíš takové moje hobby, protože je těžké vydělat si na živobytí psaním literatury. Ale třeba minulý rok jsem vydal knihu s názvem „Wanderlust“, která je o tom, jaké to je být na cestě. Zvlášť když jsi muzikant, tak se totiž věci dějí rychle. A tak jsem začal psát o tom, jaké to je, když jsi třeba na turné s kapelou. Sepisuju si myšlenky a vzpomínky, když třeba na nádraží čekám na vlak nebo na letišti na letadlo. Takže tahle kniha jsou vlastně moje vzpomínky, které si chci uchovat nejen pro sebe, ale taky pro ostatní čtenáře. Ale nemám zájem to moc šířit na veřejnost. Tisknu si to sám a prodávám to na koncertech. Je to pro mě dobrý způsob, jak zpomalit čas a zvolnit tempo.

SANCTUARY.CZ: Takže možná v budoucnosti budeš mít víc času a budeš se moct víc rozepsat…

Oliver Sa Tyr
: No, to teda nevím, vzhledem k tomu, že mám tři kapely (smích). Ale kdo ví, jak to v budoucnu bude. V každém hotelu máš na pokoji k ruce tužku a papír. Je dobré zapsat si svoje nápady a postřehy, protože tyhle věci se hrozně rády zapomínají.

SANCTUARY.CZ: Takže teď je to pár hodin do vašeho koncertu v Praze. Myslím, že je to váš vůbec první koncert v České Republice nebo jste tu už někdy hráli?

Oliver Sa Tyr
: Ne, nikdy jsme v České republice nehráli. Ten koncert je ale pro mne moc důležitý, protože jsem tu strávil spoustu času. Když jsem byl mladší, jezdil jsem velmi často na Vltavu, protože žiju v Bavorsku a mám to kousek. Strávil jsem hodně času v české přírodě nebo tak, jezdil po krajině a užíval si to. Taky jsem navštívil Krumlov a strávil tam nějaký čas a zhruba desetkrát jsem byl v Praze. Taky sleduju, co se tu děje – různé koncerty a tak. A jsem zvědavý, jak bude probíhat to naše vystoupení.

Faun

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář