Cassiel; Nephilim; Pavel Zelinka | 21.06.2017 19:12

Druhá část reportu z letošního Wave Gotik Treffen očima našich redaktorů. Jak zaúřadovali V2A, Trobar De Morte nebo Klangstabil a jak se vyvedl návrat Scary Bitches na pódia?

Nephilim: Poklidné ráno v poklidném hostelu. Okleštěná letošní sestava dokonce v pohodě stíhá časový slot snídaně a následný nákup potravin a tekutin na zbytek festivalu. Díky tomu se tak nečekaně brzy můžeme poprvé vydat směrem k veletržnímu výstavišti, které kromě hlavní stage Agra ukrývá také stejně velkou halu plnou rozličných shopů s oblečením, hudbou a všemi doplňky, které potřebuje gotik k přežití.

Už loni jsme přijali s nadšením fakt, že kdysi dominantní značky jako Aderlass, Queen of Darkness nebo Darkstore pomalu ustupují ze zájmu a do popředí se opět dostává prapůvodní myšlenka gotické scény - tedy osobitost, jedinečnost a DIY styl. Velké stánky tedy nahradila řada drobných prodejců s originálním zbožím, roztodivnými čelenkami, hučkami a jinými pokrývkami hlavy. Narazit jste mohli ale také na netopýří brýle, celou plejádu fetish doplňků nebo šperky z prakticky jakéhokoliv materiálu. Při současné renesanci vinylů je ale překvapením, že až na dva osamocené ostrůvky úplně vymizela nabídka hudebních nosičů.

Pavel Zelinka: Hlavním lákadlem lipského gotického Babylonu ale zůstává hudba ve všech jejích podobách. Organizátoři v posledních letech používají často při propagaci Wave Gotik Treffen motiv ruiny kostela. Jedná se o fotografii pobořeného novogotického chrámu, který stojí na předměstí Lipska, ve čtvrti Wachau. Kostel nepřežil americké bombardování na konci druhé světové války a dnes jsou upravené zbytky malého, ale honosného svatostánku z poloviny 19. století využívány především pro kulturní účely.

Sobotní program pro jemněji laděné posluchače začal ve dvě hodiny odpoledne právě zde, a to koncertem španělské darkwave šestice Trobar De Morte. Jako správní Španělé přijeli pozdě, ovšem zcela plné hlediště, do kterého se řada fanoušků nakonec ani nevešla, jim to za zlé nemělo. Koncert kapely byl příjemnou hodinou, kdy se akustické nástroje od perkusí, přes kytary, niněry, duchy a kontrabas rozezněly a milovníci akustického darkwave a pagan folku se tetelili blahem. Na začátku koncertu vymetená obloha se postupně zatáhla těžkými mraky a pět minut po skončení koncertu se spustil hustý liják. Tomu říkám time management!

Schovaní gotici pod všemožnými stromy a výklenky začali přemýšlet, jak se dostanou nazpět, a tak i nás oslovila neznámá dáma, aby se zeptala, jak se hodláme dostat k Agra hale. Měla štěstí. S Miragem jsme byli na koncertu autem a jí i s partnerem jsme byli schopni vzít autem. Z partnera se nakonec vyklubal Barry Galvin, bývalý člen Christian Death a více než třicet let předák Mephisto Walz. Díky „záchraně“ jsme byli podarováni kopií zcela nové desky „Scoundrel“, kterou Barry po čtyřech letech ticha vydává. I o takových „treffen“ je největší gotická akce v Lipsku!

Nephilim: Sedáme do tramvaje a necháváme se dovézt do industriální zóny na jihozápadě města. Tady, ukrytý mezi polorozpadlými budovami a výrobními halami, leží půvabný komplex Täubchenthal, nabízející během WGT především kytarovou stravu. Taky hned dostáváme v ústrety nekompromisní přímočarou nářezovku právě finišující italské trojice Soviet Soviet. I tady je narváno a to poctivě zkoušíme i horní balkón. V bílém oblečený Andrea a oba Alessandrové do toho pořádně řežou, stíháme jen dva jejich poslední tracky. Taliáni pak svůj set zakončí vazbením kytarových aparátů.

Soviet Soviet - 1990 (live at WGT 2017)

Ven se ovšem nežene nikdo, protože saské nebe ukázalo svou zachmuřenější tvář a venku se solidně rozpršelo. Dáváme tedy rychlou cigaretu na kryté verandě a mizíme zpět do útrob TäTa. Svůj gotický flašinet tu totiž chystá znovuobnovená britská partička důchodkyň (?) s poetickým názvem Scary Bitches. Jejich vystoupení jsem viděl naživo jen jednou, před osmi lety na témže festivalu. Tehdy ale zpívající kytaristka Alma Geddon, klávesistka DEADri Ransiid a bubenice Bet The Lincher rozdováděly publikum jen ve trojici, nově čítají SB pět členů (u jedné/jednoho z nich jsem až do konce koncertu nezjistil, jestli je to muž nebo žena). Kapela na úvod prozradila, že se jedná o první koncert po téměř osmi letech a že chystá nový materiál - však také poslední nahrávka "The Island of the Damned" je ještě z minulého desetiletí.

Naživo se ovšem jedná o navlas stejnou hudlařinu, která je ale pořád zatraceně zábavná. Neumětelské instrumentální výkony ke spolku bab prostě patří stejně jako obrovitánské barokně halloweenské úbory a jako celek to prostě funguje. Kapela na nic nečekala a jako rozehřívací track předložila jeden ze svých největších hitů "Lesbian Vampires from Outer Space". Vidět deathrocková číra v divokém kotelním reji a plný sál burácející refrény místo zpěvačky byl zase zážitek. Nebudu unavovat výčtem skladeb, pokud patříte k těm, kteří vědí 'vo co go', pak vězte, že jsme dostali klasickou best of show a příslib toho, že bychom se příště mohli dočkat i novinek.

Scary Bitches

Pavel Zelinka: Počkáme, až se mezi provazy deště utvoří trochu místa a přesouváme se do Agry. Čtvrt hodiny před osmou večerní zde nastupuje na pódium britská aggrotech formace V2A. Omlouvám se, ale u jejich vystoupení jsem jen trpěl. Jejich projev totiž vykazoval všechny prvky klišé žánru bez jediné přidané hodnoty. Kevin Stewart a spol. obsadili pódium řadou figur, klávesy, živé bicí, ale i pumpovači energie, kteří na pódiu defilovali s vlajkami a podobnými rekvizitami. Vpředu Kevin Stewart s vokální protiváhou v podobě Ines Lehmann, oda samozřejmě v maskáčích a neprůstřelných vestách) šli do lidí po hlavě, to se musí uznat, všechno to byla ale jen taková „zlá hra“, které už jsme byli svědky tolikrát. Klišé za klišé a k tomu opravdu zoufale neinvenční muzika. Ta mi z desek nikdy nepřišla tak fádní, na ovšem WGT zněla tak, že jsem to v polovině setu zabalil a odešel.

Nephilim: Prvním z večerních headlinerů byli domácí Klangstabil, kteří během posledních pár let vyrostli v opravdu velké jméno. Nejsem bůhvíjakým znalcem jejich tvorby, takže hlavní slovo přenechám povolanějším. Osobně se domnívám, že jejich poctivě provedený set by mě víc ohromil v intimnějším prostoru.

Pavel Zelinka: Po V2A se prostor Agra haly zaplnil asi nejvíce, co jsem měl možnost prozatím zažít. Byl to důkaz toho, že dříve experimentální industrialisté Klangstabil se stali po přechodu k přehlednější temné elektronice velkým pojmem. Více se o vystoupení rozepíše Cassiel, který je jejich velkým znalcem. Já za sebe mohu jen poznamenat, že jsem byl výrazně spokojený. Tahle dvojice je důkazem toho, že temná elektronika se stále vyvíjí.

Cassiel: V sobotu večer jsme se nemohli dočkat Klangstabil, kteří poprvé vystoupili v Agře na hlavní stagi v prime timu a své role se zhostili ve svém luxusním 75 minutovém setu na výbornou. Nutno dodat,že celý set byl trošku pomalejší a ne tak divoký jak u performera a zpěváka Borise Maye bývá zvykem a prakticky se odvázal a vyřval jen v zásadním tracku "Push Yourself", v ostatních skladbách byl vcelku klidný a mezi skladbami hodně vyprávěl publiku.

Němečtí z industriálu vyrostlí IDM klasici nechali zaznít několik exkluzivních skladeb, třeba hned jako první čarokrásnou pohádkovou "Kantorku" nebo Sonic Area remix posledního hitu "Pay With Friendship". Zazněl samozřejmě i nadupaný hymnus "You May Start", překrásná skladba "End Of Us" z posledního alba a samozřejmě terapeutická "Vertraut"! Celé scéně dominovalo skvěle nasvícené Klangstabil logo a působilo tak velmi svěže a symbolicky. Kreativnost vystoupení dodal také track "Gloomy Day" odřvaný jinak v projektu sound operátorem Mauriziem Blancem, který měl na sobě tričko spřáteleného IDM-ambient mága Dirka Geigera. Prostě bomba!

Klangstabil

Po nich přišli na podíum irští EBM synth-popeři VNV Nation. Frontmanu Ronanu Harrisovi komunikace s publikem nedělá vůbec problém a celé vystoupení má tak velmi
vřelou a příjemnou vstřicnou atmosféru.

Pavel Zelinka: Po půlnoci každého příznivce Prague Gotik Treffen muselo zahřát u srdce, když viděl v Moritzbastei DJ Markuse Antona Muellera, organizátora pravidelného lipských večírků Schwarzes Leipzig Tanzt, kterak se prezentuje s tričkem Prague Gothic Treffen. Tomu říkám oddanost Praze!