Rozhovor s Diskoteket

Nebožka pro nás zašla udělat rozhovor s výbornou švédskou postpunkovou stálicí. Proč zpívají Diskoteket švédsky? Co tamní gotická scéna? Přečtěte si sami!

Foto: Diskoteket a Andreas Lindholm

Snad si ještě vzpomínáte, že jsme v létě nakousli švédský postpunk (tady to bylo) a že tehdy přišla řeč i na harcovníky Diskoteket, kteří rozhodně patří mezi nejoriginálnější uskupení místní alternativy, kvůli svému specifickému zvuku přirovnávanému k The Cure, Bauhaus nebo taky PJ Harvey.

Když internetovými vodami proběhla informace, že mají Diskoteket hrát v předvečer všech svatých a nemrtvých ve své rodné Uppsale, neváhala jsem ani minutu. A když už se člověk kodrcá na koncert až z dalekého jihu, bylo by škoda kapelu nepotkat a nepoložit pár zvídavých dotazů v rámci mezikulturního hudebního obohacování a zodpovědět tak obligátní dotaz, kdo že to ti Diskoteket vůbec jsou?

S vokalistkou Annou-Karin, kytaristou Snorrim a basákem Karlem jsme se sešli po víc než vydařeném koncertě, kde zazněly novější i starší skladby jako „Dödsstöten“ nebo „Mörka tankar“. Od banálních otázek ohledně hudebních začátků jsme se dostali až k tomu, proč zpívají výhradně švédsky, jestli ve Švédsku funguje nějaká temně alternativní scéna a jestli se Diskoteket sami vůbec cítí být gotickou kapelou…

SANCTUARY.CZ: AHOJ DISKOTEKET! JSTE KAPELA, KTERÁ NA ŠVÉDSKÉ HUDEBNÍ SCÉNĚ ROZHODNĚ NENÍ NOVÁČKEM. JAK TO CELÉ VZNIKLO? JAK JSTE SE DALI DOHROMADY?

Karl:
Já a Snorri jsme společně už předtím v jedné kapele hráli. Když jsme se pak rozpadli, tak jsem…

Anna-Karin: Počkej, ale my jsme spolu taky hráli….!

Karl: Ano, my dva jsme taky byli v jedné kapele. Vlastně to bylo tak, že se potkaly dvě kapely, jejichž členové založili hudební skupinu. Takže by se dalo říct, že jsme superkapela.

Anna-Karin: Jsme superkapela! Jsme dvě kapely, co se daly dohromady!

SANCTUARY.CZ: DOCELA MĚ PŘEKVAPILO, KOLIK VÁS DNESKA NAKONEC NA PÓDIU STÁLO. CELOU DOBU JSEM MYSLELA, ŽE JSTE JENOM TŘI...

Karl: Na koncerty si obyčejně někoho vypůjčíme.

Anna-Karin: Jsme radši, když je nás v kapele míň. Protože máme každý docela vyhraněné názory, nikdo další vlastně ani není potřeba. Vystačíme si tři a funguje to dobře. Ale na koncertech nás pak pochopitelně hraje víc.


SANCTUARY.CZ: JE NESMÍRNĚ ZAJÍMAVÉ, ŽE NA ROZDÍL OD VĚTŠINY KAPEL, KTERÉ DÁVAJÍ PŘEDNOST ANGLIČTINĚ, VY ZPÍVÁTE VE ŠVÉDŠTINĚ. CO VÁS K TOMU VEDLO? ŠVÉDŠTINOU ZASE TOLIK LIDÍ NEVLÁDNE....

Karl:
Že budeme zpívat švédsky, to byla jedna z prvních věcí, na kterých jsme se dohodli, když jsme kapelu zakládali. Že ať už to bude cokoliv, musí to být švédsky.

Anna-Karin: Když jsme to dávali dohromady, bylo vlastně docela nezvyklé, aby nějaká kapela ve Švédsku hrála švédsky. Ale my měli od začátku pocit, že tak to bude mnohem opravdovější, přímější. Takhle je mnohem jednodušší vyjádřit svoje pocity.

SANCTUARY.CZ: A ONO JE TO NA VAŠÍ TVORBĚ OPRAVDU ZNÁT. VAŠE TEXTY PŘIPOMÍNAJÍ BÁSNĚ, JSOU DOST OSOBNÍ. JE TO SKUTEČNĚ SÁM ŽIVOT, CO VÁS PŘI TVORBĚ INSPIRUJE? KDO Z VÁS PÍŠE TEXTY?

Anna-Karin:
Píšu je já. Děláme hudbu víceméně společně a často to vypadá tak, že text píšu ve chvíli, když skládáme hudbu. Vzniká to tím pádem velice přirozeně. Takže jsou to opravdu moje skladby, moje texty. Je skvělý skládat pocity do slov. Člověka to staví do úplně jiné pozice, když takhle pracuje s textem k hudbě, kterou tvoří.

Snorri: Máme rádi originální výrazy. Ono to má skutečně něco do sebe, když si zpěvák skládá texty. Podle mě je důležité to takhle propojovat.

Anna-Karin: Jo, nechtěla bych zpívat texty někoho jiného.

Snorri: Kromě toho bych řekl, že jsi lepší textařka než já, než my. Tak je potom docela pochopitelné, že ty bys ty texty skládala, i kdybychom měli jinou zpěvačku. Text je prostě pro naši hudbu důležitý, a tak je dobře, že vzniká takhle přirozeně.


Diskoteket


SANCTUARY.CZ: V RECENZÍCH VÁS POMĚRNĚ ČASTO SROVNÁVAJÍ S BAUHAUS NEBO PJ HARVEY...

Snorri:
Počkej, on nás někdo srovnával s PJ Harvey? Wow!

SANCTUARY.CZ: ... TAK BY MĚ ZAJÍMALO, JESTLI TYTO INTERPRETY SAMI VNÍMÁTE JAKO ZDROJ INSPIRACE, JESTLI JE TO HUDBA, KTEROU MÁTE RÁDI...

Snorri:
No jasně! Miluju Bauhaus i PJ Harvey! Našlo by se ale samozřejmě mnohem víc inspiračních zdrojů.

Karl: Já taky.

Snorri: Vzpomněl bych si i na další kapely, které poslouchám a které mě inspirují. Ale tyhle dvě jsou to určitě taky.

Anna-Karin: Já myslím, že nejde o samotné kapely nebo o nějaký jasný inspirační zdroj. Když jsme se dali dohromady, měli jsme v určitém smyslu podobné životní názory. Cítili jsme, že to tak nějak asi bude znít. A takhle se to prostě stalo, tak to dopadlo.

Karl: Rozhodně jsme si neříkali, že budeme znít tak a tak.

Anna-Karin: Ale bylo nám jasné, že některé věci vnímáme stejně jako tihle muzikanti. Že se nám líbí stejné věci a motivy. Šlo spíš o tyhle pocity, než o potřebu být jako někdo nebo se vysloveně inspirovat.


SANCTUARY.CZ: TAKÉ VÁS ČASTO SPOJUJÍ S GOTICKOU SCÉNOU. CO VY NA TO, PŘIPADÁTE SI BÝT JEJÍ SOUČÁSTÍ?

Snorri:
No… Tak abychom si to nejdřív ujasnili. Rozhodně si nemyslíme, že jsme upíři! Mám gotickou hudbu velmi rád, ale myslím, že je vždycky těžké se na něčem shodnout, když přijde řeč na alternativu....

Karl: V létě jsme například hráli synthovém festivalu, ale taky na čistě punkové akci.

SANCTUARY.CZ: SANCTUARY SE VĚNUJE ČESKÉ GOTICKÉ SCÉNĚ. MŮŽETE TROCHU PŘIBLÍŽIT, JAK TO VYPADÁ S GOTHS VE ŠVÉDSKU? JE TU VŮBEC NĚJAKÉ SCÉNA?

Anna-Karin:
Moc tady toho není.

Snorri a Karl téměř jednohlasně: Ne, ne.

Snorri: Hodně se toho v rámci temné scény dělo v 80. letech hlavně v Anglii a Německu...

Karl: Ale jo, máme tady nějaký švédský kapely… Imperiet...

(Karl skáče Snorrimu do řeči)

Snorri: Jo, jasně, ty musíme zmínit! TO byli postpunkoví předchůdci se švédskými texty. Měli docela přímočarý projev. Jinak to tady moc nekvete. Ale my jsme o sobě takhle moc ani nepřemýšleli, když jsme začínali.

Karl: V současnosti tu v podstatě žádná scéna není, pokud vím.

Anna-Karin: Ne, moc ne. A já se vlastně ani v téhle škatulce necítím nijak zvlášť dobře. Je to jenom součást celku. A my se nesnažíme se do toho nějak napasovat. Když se vás pořád někdo snaží někam zařazovat, je to vlastně docela zklamání. Od gotických kapel se často očekává, že budou vystupovat určitým způsobem. A to já nemám moc ráda. Jde přece o to, aby člověk hrál dobře, aby ta hudba byla upřímná. Tolik temné hudby působí strojeně.


SANCTUARY.CZ: JE PRAVDA, ŽE KDYŽ SE ČLOVĚK SNAŽÍ DOHLEDAT NĚJAKÉ MÍSTNÍ KAPELY, KTERÉ SE OTEVŘENĚ HLÁSÍ K TÉHLĚ SCÉNĚ, JE TO TROCHU OŘÍŠEK... JE JICH DOST MÁLO...

Snorri:
Je pár dobrých kapel, co tvrdí, že jsou goth. Třeba London After Midnight si myslím, že jsou goth. Ale to zrovna možná není ten správný příklad. My jsme tuhle škatulku opustili.

Anna-Karin: Já proti goth scéně nic nemám, ale na druhou stranu do toho žánru spadá taky neskutečný množství sraček, divní týpci, kteří zpívají tak akorát o prsou. A to je strašně povrchní a o ničem to není.

SANCTUARY.CZ: NOJO, ON JE PROBLÉM I V TOM, ŽE SI KAŽDÝ POD POJMEM "GOTIKA" PŘEDSTAVÍ NĚCO JINÉHO. ALE NEŽ SKONČÍME, JEŠTĚ SE ZEPTÁM, JESTLI BYSTE CHTĚLI NĚCO VZKÁZAT ČESKÝM ČTENÁŘŮM, POTENCIÁLNÍM POSLUCHAČŮM?

Anna-Karin:
Poslechněte si nás, jsme zatraceně dobří!

P.S. Protože severské hudby není nikdy dost, nevydržela jsem to a musela jsem se položit ještě obligátní, byť e-mailovou otázku. Můžete mi dát tip na nějakou současnou švédskou hudbu, kterou máte rádi? odpověď zní: Via Fondo, Ştiu Nu Ştiu, Promise and the Monster, Silvana Imam, Franke.

Diskoteket

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.