Polská Wroclaw hostila první ročník festivalu Return To The Batcave, který měl namířeno na fanoušky zejména kytarové odnože gotiky. Jak se festival vyvedl, si můžete přečíst v reportu, který sepsala českomoravská výprava.




 

Po krátké cestě vlakem a následném přestupu do auta se spojila pražská a moravská část výpravy a po polských silnicích a silničkách jsme se úspěšně probojovali až do Wroclavi.

Festival se odehrával v centru alternativní kultury CRK, což se ukázalo jako výborná volba. Koncertní sál spolu s barem a chillout zónou, spojený malým dvorem, ideální pro festivalové poflakování. Škoda jen, že studené počasí nedalo plně vyniknout výhodám tohoto prostoru. První festivalový den stačil na rozkoukání po Wroclavi i areálu festivalu, takže se pojďme podívat na kapely.

Alles

Favourite Slave píše: Čestná pozice otvíráků „sletu netopýrů" padla na domácí elektro-duo Alles. Jejich chytlavý coldwave příjemně naladil a „ostrostřelec" Paweł Strzelec nás svým pekelným tančením připravil na všechny ty divočárny, které nás čekají. Velmi příjemné překvapení.

Joanna Makabresku

Favourite Slave píše: Polská ikona se již pohybuje na scéně přes 25 let a to musí být sakra někde vidět. Originálním mixem coldwave a gothic rocku určitě neurazili. S menšími přestávkami na posilnění (podávalo se pouze české lahvové pivo, což však po zkušenostech s točenými pivy na Castle Party zase takové mínus nebylo) nám celý koncert utekl velmi rychle. Bohužel již zde se nabíral časový posun (což však není chybou kapely) a tak všechna další vystoupení začala o více než hodinu později.

The Mescaline Babies

Sam píše: Italská banda v čele s charismatickým Sidney Marsem slibovala solidní deathrockový nářez. Energický začátek, v čele se songem "Self -Pretending Whore", rozpohyboval nejen první řady návštěvníků. Nebyl jsem sám, kdo očekávál, že se v podobném tempu ponese i zbytek setu. Došlo však na věci pomalejší, některé až ve skoro akustickém podání, které uplně nefugovaly. Sama kapela, ač jištěná poměrně suverénním hlasem Sidneyho, působila nejistým dojmem a zejména delší věci trpěly nedostatkem nápadu. Nicméně závěr patřil The Mescaline Babies tak jak je známe – pěkně svižné a taneční. Na závěr Sidney oznámil nové album – fanoušci se můžou těšit již v únoru.

The Mescaline Babies

The Last Days Of Jesus

Sam píše: TLDOJ koncertují již nejaký ten pátek a je to rozhodně znát. Perfektně sehraná kapela nedala publiku odpočinout ani na jediný okamžik. Mary0 řádil na pódiu jako porouchaný mim na speedu a publikum to kvitovalo pogem přes celý sál. Při hitovkách "Connected or Infected" a "Everyday is Halloween" tancoval snad i zvukař s osvětlovačkou.

Favourite Slave píše: Frontman Mary0 svými „jokerovskými" kreacemi jednoduše uhranul většinu polského publika a nelze než doufat, že celý tento „pojízdný cirkus" v blízké době uvidíme i v našich luzích a hájích.
 

The Last Days Of Jesus - Corrupted

Popoi Sdioh

Favourite Slave píše: Jako další zářez na pažbě polských organizátorů vystoupili frantíci Popoi Sdioh. Bohužel, zde jsem se nedokázal srovnat s jejich atypickým „gotickým" zvukem. Jednoduše, mě jejich vystoupení nezaujalo. Odebral jsem se tudíž s valnou většinou české výpravy do „odpočívárny" a skupovali jsme všemožné suvenýry našich „bratov" z The Last Days of Jesus.

The Spiritual Bat

Favourite Slave píše: Headlinerem prvního dne festivalu byla zvolena dvojice gothicrockových matadorů z Apeninského poloostrova. A nutno dodat, že oprávněné. Unikátem na vystoupeních Spiritual Bat je zrakem neobdařený Dario Passamonti. Což však tomuto renesančnímu muzikantovi neubírá na kvalitě, spíže podtrhuje magičnost celého vystoupení. Dominantou skupiny však je zajisté pěvkyně Rosetta Garrì, která svým silným vokálem ovládla celé publikum a sázela jednu pecku z nového alba "Mosaic" za druhou. Nevynechala ani hity minulé, například „Sento". Nelze tedy jinak než celé vystoupení pochválit.
 

The Spiritual Bat

Druhý den festivalu, snad ještě studenější než ten první, sliboval hned od začátku slušný kotel v podání Totenwald.

Totenwald

Sam píše: Pohrobci berlínské gothpunkové formace Tanzkomando Undergang odstartovali sobotní lineup a šli na to pěkně z ostra. Jednoduchý bicí automat, výrazná basa a řinčivá kytara dohromady dávali vědět, že tady se bude čerpat spíš z punku než z gotiky. Škoda jen, že po delší době se zdály songy lehce repetitivní, trochu invence při programování bicích by opravdu neškodilo. Ve studeném Wroclavském počasí je nutné ocenit odhodlání zpěvačky, která v průběhu vystoupení odhodila křivák, potrhanou košili a stud, aby většinu koncertu odehrála oděná pouze do roztrhaných punčoch a kožených řemenů.

Voyvoda

Sam píše: V Praze dobře známí bulharští Voyvoda potvrdili, že hledání těch pravých muzikantů do ansámblu se konečně podařilo. Silný set s výrazným postrockovým feelingem doplněný občasným synth výletem strhnul celý sál k hypnotické cestě do bulharské minulosti, z které tvorba Voyvody čerpá.

Favourite Slave píše: Jeden z nejpodařenějších koncertů festivalu.

Hatestory

Sam píše: Zástupce polské scény se ukázal jako silné želízko v ohni. Ač se kapela prezentovala jako coldwave, překvapil mě syrový gothic rock s trochu neurvalým zvukem, zřejmě pozůstatek kapely Miguel and the Living Dead, kde někteří členové Hatestory působili.

Hatestory

BA13

Sam píše: Dravý postpunk z Paříže v čele s drobnou blondýnou Nash, kdo by s touhle kombinací měl problém? Koncert rychle odsýpal a sváděl minimálně k pohupování.

Ascetic

Sam píše: Na tuhle kapelu jsem byl dost zvědav už díky výborné desce „Self Initiation" a nepěkným referencím z letošního vystoupení na WGT. Zkoušeli jste si někdy pustit desku na gramofonu na pomalejší rychlost, než byla nahraná? Tak přesně takhle Ascetic naživo zněli – jako zpomalení Ulterior. Nelze ovšem kapele upřít jistou uhrančivost a naléhavost, se kterou dokázali jednotlivé songy vygradovat.

The Cemetary Girlz

Sam píše: The Cemetary Grilz naživo lehce zklamali. Poměrně zajímavý sound s pronikavým vokálem Aliena S. Pagana sliboval poutavý set, ale poněkud postrádal chytlavou melodii nebo jasně čitelný song. Hodně náladová muzika, která nemusela sednout každému.

Poslední kapelou na soupisce měli být Soror Dolorosa, nicméně zima a únava (a některé slabší kusy vodka) nás nekompromisně hnaly zpět na hotel. Snad příště.

Festival Return To The Batcave je rozhodně sympatickým počinem na scéně, jak ho tedy hodnotíme?

+ velmi dobrá atmosféra
+ silný lineup, žádná vyloženě špatná kapela
+ dobře vyřešený areál, prostor pro „odpočinek" a sdílení dojmů
+ vegetarianské/veganské občerstvení díky místní pobočce Food, not bombs
+ spousta stylově „vymazlených" gotik-punkáčů
+ malá stage s dobrým zvukem, který seděl valné většině vystupujících

- velké zpoždění kapel
- nedostatečně označený areál (hledejte vnitroblok uvnitř vnitrobloku bez označení...)
- slabší nabídka merchandise kapel (to ale nelze vytýkat pořadatelům)

mohlo by vás také zajímat

Právě teď chystají polští elektronici Alles zbrusu novou řadovku

Je vám pod 18 let? Můžete jít na The Last Days of Jesus zadarmo

Bulharská kapela Voyvoda na novém albu oprášila postpunkové kořeny

Festival Return To The Batcave už chrastí kostmi