Patnáct nejinspirativnějších filmů gotické subkultury. Část třetí: Česká a slovenská tvorba

Závěrečný díl našeho miniseriálu o nejinspirativnějších filmových dílech naší subkultury zakončíme pohledem na domácí (tedy českou a slovenskou) tvorbu. I u nás vznikla slušná řádka děl, která se dají bez nadsázky označit jako zásadní. Svědčí o tom i fakt, že vybrat patnáct finalistů pro následující žebříček bylo tentokrát jednoznačně nejtěžší. Tady je máte.

 

15. Hrabě Drakula (1970, režie Anna Procházková)

Toto televizní zpracování klasického tématu je jediným domácím přepisem slavného románu. V titulní roli se představil Ilja Racek, hrabě v jeho podání je náležitě démonický, v dalších rolích exceluje zejména Hana Maciuchová v roli Lucy. S minimem prostředků (což je bohužel mnohdy vidět na dekoracích) se režisérce Procházkové podařilo docílit maximálně sugestivní atmosféru, které napomáhá černobílé zpracování. Odkaz na shlédnutí filmu zde.
 

 

14. Svatba upírů (1993, režie Jaroslav Soukup)

Česká variace na Polanského Ples Upírů. Režisér Soukup dokázal svého slavnějšího kolegu v mnohém zastínit a učinil tak klasickým českým prostředkem, totiž humorem. Van Helsing v podání Luďka Kopřivy a Viktor Preiss jako hlavní záporák hrabě Kronberg. K tomu dokonalé ztvárnění Prahy 18. století a slušná atmosféra v pasážích, kde to bylo zapotřebí. Film byl komerčním propadákem, ale zpětně je doceňován jako jedinečné dílo svého žánru u nás. A tehdy opravdu krásná Iveta Bartošová jako bonus.
 

 
 
 

13. Příchozí z temnot (1921, režie Jan Stanislav Kolár)

Temný příběh ze začátku století s flashbacky z rudolfinské Prahy, v hlavních rolích němého snímku Theodor Pištěk, Anny Ondráková a excelentní Karel Lamač. Mysteriózní fantasy drama o oživení dávného předka, touze a smrti má na svou dobu pochmurně gotickou atmosféru a nese v sobě stopy německého expresionismu. Po téměř sto letech od svého vzniku stále svěží dílo a důkaz o tom, jak dobré filmy u nás vznikaly těsně po I. světové válce. V případě zájmu hledejte zrestaurovanou hodinovou verzi s doplněnými pasážemi a správnou chronologií scén.
 

 

 

12. Odysseus a hvězdy (1976, režie Ludvík Ráža)

Jeden z nemnohých sci-fi snímků české produkce, původně určený dětem. Film, odehrávající se ve dvou časových rovinách a originální námět o kontaktu s mimozemskou civilizací z dílny tvůrce legendárních Návštěvníků či Pana Tau, Oty Hofmana. Za zmínku stojí také tajemně děsivý hudební doprovod Zdeňka Lišky a z dnešního pohledu usměvně působící představa o roku 2000.
 

 

 

11. Morgiana (1972, režie Juraj Herz)

Morbidně dekadentní psychologické (a místy psychedelické) drama na motivy románu 'Jessie a Morgiana' od Alexandra Grina. Hlavní dějová linka o dvou sestrách znázorňující boj dobra a zla, v titulní dvojroli excelující Iva Janžurová a zdatně sekundující Nina Divíšková. Velkolepé výtvarné pojetí (především kostýmů z dílny Ester Krumbachové), nezaměnitelný horrorový rukopis Juraje Herze a vynikající hudba Luboše Fišera. Must see.
 

 

 

10. Krvavá paní (1980, režie Viktor Kubal)

Animovaný filmový přepis známé legendy o sadistické čachtické vládkyni. Nevinně, až pohádkově působící úvod filmu postupně přechází až k nefalšovanému horroru, atmosféře napomáhá i minimalistická animace, díky které vyniknou působivé detaily příběhu. Kromě úvodního slova se ve filmu nemluví a to dává více prostoru pro podmanivou hudbu Juraje Lexmanna. I přes prvky humoru maximálně sugestivní výsledek, o třídu výš než Jakubiskův velkofilm.
 

 

9. Tajemství ocelového města (1978, režie Ludvík Ráža)

Atmosféricky temný steampunkový příběh na motivy románu Julese Verna s Orwellovskou symbolikou. Lehce mrazivé (někdy i doslova - viz ukázka níže) podobenství o vzkvétajícím městě Fortuna a technologiemi prošpikované továrně Ocelového města, snovajícího plány na zničení idylického souseda. Josef Vinklář jako hrozivý diktátor a Jaromír Hanzlík excelující ve dvojroli. Hudba Luboše Fišera jako bonus.
 

 

 

8. Konec srpna v hotelu Ozon (1966, režie Jan Schmidt)

Surové a naturalistické postapo. Depresivně beznadějný film natočený na Doupovsku znázorňující putování skupiny osmi žen zpustošeným světem, hledajících poslední zbytky lidstva a muže, s nímž by založily novou civilizaci. I z dnešního pohledu bestiálně sadistické zabíjení zvířat zde nepůsobí samoúčelně, ale dokresluje neuvěřitelnou zvířeckost boje o přežití. Pozoruhodný počin své doby.
 

 

 

7. Podobizna (1947, režie Jiří Slavíček)

Mysteriózní, hrůzu nahánějící horrorová fantasy podle námětu N. V. Gogola o zkázonosném obrazu, neblahém vlivu peněz na charakter člověka a opravdové ceně, kterou platíme za světská pozlátka. Polozapomenutý klenot české poválečné tvorby s působivě noirovou atmosférou, hercký koncert Vladimíra Šmerala. Pikantností je i postava režiséra Jiřího Slavíčka, syna slavného malíře.
 

 

 

6. Kladivo na čarodějnice (1969, režie Otakar Vávra)

Velmi temné a depresivní dílo, nejlepší film bohaté filmografie režiséra Otakara Vávry a jeden z nejlepších československých kinematografických počinů vůbec. Strhující alegorie podle románu Václava Kaplického o vykonstruovaném čarodějnickém procesu a bezmezné moci inkvizice. Děs a hrůzu nahánějící monology Václava Lohniského, spolu s předchozí Podobiznou také nejlepší herecký výkon Vladimíra Šmerala v roli fanatického inkvizitora Bobliga.
 

 

 

5. Tajemství hradu v Karpatech (1981, režie Oldřich Lipský)

A opět Jules Verne a přepis jeho díla, i když tentokrát se jedná o čistokrevnou oddechovku. Pátrání hraběte Telekeho z Tölökö po zmizelé operní divě, signorině Salse Verde, proradný baron Gorc z Gorců, šílený vynálezce profesor Orfanik nebo obecní blázen Tóma Hluchoněmec - to jsou jen střípky z tohoto neuvěřitelně nápaditého a neméně vtipného filmu. Dokonalá parodie na všechny horrory a děsivé příběhy, navrch korunovaná desítkami již zlidovělých hlášek. "Karbonizujte koksohydráty, termujte nukleáry, akcelerujte moderáty...ohřejte mi párek!"
 

 

4. Panna a netvor (1978, režie Juraj Herz)

Pohádkový horror podle starofrancouzské pověsti si vzal na starost mistr svého oboru, režisér Juraj Herz. Strašidelná atmosférická fantasy s výborným vizuálem doprovázená geniální hudbou Petra Hapky. Důvod bezesných nocí pro nejednu generaci dětí. Skvělé herecké výkony Zdeny Studénkové a Václava Vosky, velmi uvěřitelný Vlastimil Harapes v roli Netvora. Natočeno souběžně s dalším velmi kvalitním, podobně laděným snímkem Deváté srdce.
 

 

3. Mrňous a čarodějnice (1980, režie Gene Deitch)

"Kdopak to bdí a kdo to spí?!" Čtrnáct minut koncentrovaného strachu. Krátkometrážní česko-americká animovaná kooperace, hrůzu nahánějící hlas vypravěčky Marie Rosůlkové, detailně realistické znázornění čarodějnice, šeptající stromy a plot z dětských kostí. Doporučení: Nepouštějte malým dětem, může způsobit psychickou újmu. 
 

 

 

2. Čarodějův učeň (1977, režie Karel Zeman)

Souboj dobra se zlem, v tomto případě upřímné a opravdové lásky proti temným silám. Původně indickou, později lužickosrbskou legendu o Krabatovi nejprve knižně zpracoval Otfried Preussler. Poté se látky chopil génius Karel Zeman a vytvořil nadčasové animované dílo, které nepřestává děsit ani po čtyřech desítkách let. Jednooký Mistr se sípavým hlasem Jaroslava Moučky, učedník kopající si vlastní hrob před zkouškou, šibenice, havrani, strašidelný mlýn. Hrůza v přímém přenosu.
 

 

1. Spalovač mrtvol (1968, režie Juraj Herz)

Psychologický horror podle novely Ladislava Fukse, životní role Rudolfa Hrušínského v titulní roli pracovníka krematoria. Neidentifikovatelný děs prýštící z každého rohu už tak depresivního místa, vlídný a vemlouvavý hlas pana Kopfrkingla. Sugestivní portrét šílenství člověka, přesvědčeném o vlastní vyvolenosti. Naprostý vrchol československé kinematografie. Tak co, chcete pohřeb žehem?

 

 

I tentokrát s naším žebříčkem samozřejmě nemusíte souhlasit a my budeme rádi, když si to nenecháte pro sebe. Pokud vám tu některé podstatné dílo chybí, pište do diskuse pod článkem.

Předchozí díly seriálu najdete tady a tady.

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Super výběr! Za mě ještě Valerie a týden divů.
No ale Spalovačem mrtvol jste mi udělali velkou radost ♥
Nephi, obdivuhodný dát dohromady z český kinematografie celých 15 filmů. Ještě mě napadá Deváté srdce, když je tu zmíněn Hapka https://www.youtube.com/watch?v=pu7s6WxFJQE
jj, o Devátém srdci píšu u Panny a netvora, oba filmy maj kromě kulis společnýho spoustu. Musim říct, že se vybíralo fakt těžko, těch zásadních filmů u nás je překvapivě velká spousta, konkrétně výše zmiňovanou Valerii a týden divů jsem s těžkým srdcem vyřazoval z finálové patnáctky jako poslední...;)
Ještě určitě: Adéla ještě nevecerela, za steampunk + Vynalez zkazy za to samé(od Zemana více filmu). Je škoda, ze se zde rovněž neobjevil nějaký film od Svankmajera třeba Alenka nebo více satanisticke Šílení. Rovněž film Postel by stál za zmínku. Dále prvni český film Pražský student za atmosféru. A Valerie by si to určitě zasloužila také. Jinak třeba i film Mandragora ma něco do sebe, hlavně za ukazani pražských klubů, třeba vinárna Pavouk, místo setkávání tehdejších skins, punx a všelijakých výstřelků let devadesátých. Za Slovaky urcite Lea a Orbis Pictus. Nebo i komercnejsi Bathory. Filmy opravdu točit umíme, věřím ze do teto kategorie bychom jich zařadili i pres 30.
Markéta Lazarova, Údolí včel, Ďáblova past (61 Vláčil Liška), Čest a sláva (68 Bočan Liška), Poslední propadne peklu 82, Poklad hraběte Chamaré (84 poslední Troškův Film), V erbu lvice 94, Kytice 00
Ještě mne napadlo: Prokletí domu Hajnu, ten tam zkrátka musí být za každou cenu. Možná bych tam dal i Případ pro začínajícího kata. A Lekci Faust od Svankmajera.
Jé, za tohle moc díky! Spoustu jsem neviděla a ráda se dovzdělám :)
Skvěle vybrané a zpracované, díky!
Majster kat, Lekár umierajúceho času / Svědek umírajícího času, Vlčí bouda, Pražské noci, Upír z Feratu, Kyvadlo, jáma a naděje , Zánik domu Usherů

Přidat komentář