Rozhovor se Stephanem Morrisem z New Order: Nemám rád zpívající bubeníky

Není na britské scéně vhodnější kapely, na jejíž tvorbě by se dala vystopovat většina zásadních žánrových zvratů posledních čtyř dekád, jako na pohrobcích legendárních Joy Division, New Order. Manchesterská popová legenda se podruhé dala po pauze dohromady, vydala devátou řadovou desku "Music Complete" a za pár dnů, konkrétně 3. října 2019 v pražském Foru Karlín, poprvé vystoupí v České republice. O peripetiích kapely napříč dekádami, o vlivu Joy Division na činnost New Order, o vedlejších projektech nebo personálních výměnách v kapele jsme mluvili s bubeníkem a zakládajícím členem New Order i Joy Division, Stephenem Morrisem. Rozhovor původně vyšel v časopisu Rock&All.

„VŽDY JSEM CHTĚL BÝT BICÍM AUTOMATEM” JE FRÁZE, KTEROU JSI KDYSI PRONESL V ROZHOVORU JEŠTĚ JAKO BUBENÍK JOY DIVISION. JAK MÁM TOMUTO PROHLÁŠENÍ ROZUMĚT?

Předpokládám, že byla vyslovena spíše jako přirovnání nebo vtip. Duchem totiž odkazuje k Andy Warholovi, který o svém přání stát se strojem neustále vyprávěl. Na druhou stranu na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let jsem se jako bubeník soustředil na velmi odosobněný, jakoby mechanický způsob bubnování. Hodně jsem pracoval s bicími automaty a vyznění jejich rytmických vzorců mě hodně inspirovalo. Bicí automaty vůbec změnily obraz populární hudby. Do té doby byli bubeníci bohové, kteří táhli muziku, a celá kapela jim byla zavázaná. Pak ale přišel automat, který jejich práci zastal a ještě leckterým z nich nastavil jejich umu kruté zrcadlo. Tak se ozvaly první hlasy, které haněly práci bicích automatů jako odlidštěnou, příliš chladnou. Přitom já osobně mám právě tenhle způsob bubnování moc rád. Na druhou stranu rozumím, že tu a tam je dobré cítit za hraním konkrétní osobnost, člověka z masa a kostí.

Joy Division - Transmission
 

KDO BYL TVÝM BUBENICKÝM VZOREM, KDYŽ JSI ZAČÍNAL?

Dobrá otázka. Jednoznačně jím byl Jaki Liebezeit z krautrockových Can, který měl styl hraní, který mi imponoval. Velmi úsporný, přitom rockově přímočarý s občasnými jazzovými okrasami.

MĚL JSI NĚKDY PŘÍLEŽITOST SE S NÍM SETKAT?

Nikdy. Přiznám se, že jsem o to ani neuvažoval. O čem bych si s ním povídal? Řekl bych mu, že jeho hraní moc obdivuji, a to by bylo asi všechno. Pak by zavládlo takové to trapné ticho. Navíc si nechci kazit ideály, které jsem si díky jeho hraní vysnil. A ty bývají často nosnější, než samotná realita, možná jsem v tomhle pesimista. Tím, že jsem poměrně stydlivá osoba, nechám to už asi tak, jak to je.

JAK DŮLEŽITÉ BYLO PRO TEBE I KAPELU POTKAT SE A PRACOVAT S MARTINEM HANNETTEM, PRODUCENTEM JOY DIVISION? JE PRAVDOU, ŽE TI PORADIL HRÁT „RYCHLEJI, ALE PŘITOM POMALEJI“?

Velmi důležité. Ve své době byl opravdovým pionýrem, který zvládal nejnovější technologie nahrávání. Například mě donutil nahrávat každý buben mé bicí soupravy odděleně, což byl v té době dost nezvyklý postup. Bylo skvělé koukat se mu pod prsty, jak pod jeho vedením vzniká celá deska Unknown Pleasures. Hodně jsme se v té době od něj naučili.

JE PRAVDOU, ŽE V DOBĚ VZNIKU NEW ORDER JSI BYL ŽHAVÝM KANDIDÁTEM NA ZPĚVÁKA KAPELY?

Rozhodně bych sebe za žhavého kandidáta nikdy nepasoval. (smích) Ba naopak. Někdo v kapele zpívat musel, ale nikdo to nechtěl dělat. Všichni byli se svojí dosavadní pozicí spokojeni: Bernard byl kytarista, Peter basák, já bubeník a náhle někdo z nás musel vystoupit z řady směrem k mikrofonu (o přijetí nového zpěváka jsme tehdy vůbec neuvažovali). Tak jsme si tuhle roli postupně vyzkoušeli všichni tři. Nahrávali jsme se, abychom pak mohli zhodnotit, kdo z nás obstál nejlépe a já se po letech snažil všechny záznamy tohoto testu zničit. Zpíval jsem totiž opravdu hrozně. Ovšem ještě než se mi to podařilo, dcera jednu kopii objevila a vrzla jí na internet, čímž mě opravdu pěkně dožrala (smích). Žádný žhavý kandidát, to dnes může každý jednoduše zjistit. Navíc nemám rád zpívající bubeníky. 

New Order - Truth (Western Works Demo, 1980, Stephen Morris Vocal)
 

TEORETICKÁ OTÁZKA. JAK BY, MYSLÍŠ, ZNĚLI JOY DIVISION, KDYBY FUNGOVALI VE STEJNÉM SLOŽENÍ DODNES? MÁŠ ZA TO, ŽE BY SI PROŠLI PODOBNÝM HUDEBNÍM VÝVOJEM JAKO NEW ORDER?

Docela komplikovaná otázka. Mám za to, že ze třiceti procent určitě ano. Asi bychom se určitě nevyhnuli koketování s elektronikou, na druhou stranu bychom určitě, asi díky Ianovi Curtisovi, tolik nespadli do tanečního šílenství, ale napnuli naší tvorbu vice atmosférickým směrem. Zněli bychom jako New Order, ale trochu jinak.

KDYŽ JSEM JAKO TEENAGER POSLOUCHAL ZA KOMUNISMU DESKY NEW ORDER, BYLO MI VŽDY LÍTO BUBENÍKA, KTERÝ BYL NA MNOHA MÍSTECH NAHRAZEN BICÍM AUTOMATEM. DNES, KDYŽ ČTU ŘADU ROZHOVORŮ DOTÝKAJÍCÍ SE FUNGOVÁNÍ KAPELY V OSMDESÁTÝCH LETECH, TAK JSEM POCHOPIL, ŽE TO BYL TVŮJ VLASTNÍ NÁPAD. CHÁPU TO TAK DOBŘE?

Přesně tak. Trochu jsem si zašpásoval s vlastním osudem. (smích) Bicí automaty byly tehdy novinkou, a tak mě zajímalo, co by mohly do naší hudby nového přinést. Nemůžeš se pokroku vyhýbat. Je potřeba zjistit, co obnáší a případně adaptovat ty prvky, které se ti hodí do krámu. A tak to bylo i s námi, kteří jsme se snažili v osmdesátých letech po svém interpretovat americkou taneční horečku v britských souvislostech.

JEN PRO PŘEDSTAVU, JAK V TÉ DOBĚ VYPADALO VAŠE KONCERTNÍ VYBAVENÍ? NĚKDE JSEM ČETL, ŽE KONCERTNÍ SETLIST NEW ORDER BYL ZÁVISLÝ NA MOMENTÁLNÍ SITUACI, KTERÉ NÁSTROJE ZROVNA FUNGOVALI A KTERÉ NE.

Elektronické instrumenty v osmdesátých letech byly neskutečně drahé. Navíc většinou uzpůsobené ke studiové práci a ne k harcování na turné po všech čertech. Šlo používat předtočené pásy, což by naší situaci výrazně ulehčilo, ale tímhle směrem jsme se vydat nechtěli. Takže jsme s sebou vláčeli syntezátory, sekvencery (pro jistotu pět kusů), bicí automaty (tři exempláře) a další elektronické hračky, často i domácí výroby (byly tím pádem mnohem levnější). Jejich nečekané kiksy tu a tam naší hudbě i tu a tam pomohly, protože jsme byli nuceni improvizovat a v těch okamžicích vznikly inspirativní hudební podněty naší budoucí tvorby.

New Order live @ Manhattan Club, Leuven, Belgium (17 Dec 1985)
 

POJĎME SE KONEČNĚ VĚNOVAT NOVÉ DESCE NEW ORDER. JAKÉ TO BYLO NATÁČET MUSIC COMPLETE BEZ DOSAVADNÍHO PEVNÉHO ČLENA KAPELY, PETERA HOOKA?

Myslím, že nám nahrávání šlo poměrně od ruky. S Tomem Chapmanem jsme se seznámili jako se schopným basákem už v dobách Bad Lieutenant. Takže když Peter odešel a my dostali nabídku podpořit dvěma koncerty našeho kamaráda, filmaře Michaela Shamberga (natočil pro New Order několik klipů, mimo jiné i pro největší hit kapely True Faith – pozn. autora), oslovili jsme rovnou jeho. Koncerty byly přijaty s nadšením, a tak naše spolupráce dodnes pokračuje. Nejdříve jako koncertní výpomoc, a teď i při nahrávání nové desky Music Complete. Ta je na rozdíl od dvou předešlých více elektronická, taneční, ale stále s jasně rozpoznatelným zvukem New Order.

A JEŠTĚ JEDNA OTÁZKA K PETERU HOOKOVI. JE TO PÁR LET OD VAŠEHO BOUŘLIVÉHO ROZCHODU. JSOU VZTAHY MEZI VÁMI UŽ LEPŠÍ?

Nemůžu mluvit za všechny, ale osobně jsem ho nedávno viděl hrát s kapelou The Light na jednom festivalu a mě se to docela líbilo. Měli jsme možnost i prohodit pár slov a vše proběhlo na pohodu. Takže asi takhle.

DOKÁŽEŠ SI PŘEDSTAVIT, ŽE BY SE NĚKDY V BUDOUCNU VRÁTIL DO KAPELY?

Teď si to moc nedokážu představit. Na druhou stranu nikdy nevíš, co se v budoucnu přihodí.

New Order - Singularity
 

PROČ SE NOVÁ DESKA JMENUJE MUSIC COMPLETE?

Původně jsme si říkali, že bychom jí mohli pojmenovat Music Concrete, po známém hudebním směru. Pak se nám postupně tento nápad zdál čím dál tím méně vhodný. Album, které jsme totiž připravili, je velmi různorodé. Při skládání jsme zabrousili do několika rozdílných žánrů, takže někteří novináři říkali, že jim to přijde jako takový soundtrack ze života New Order.

MÁM Z NĚHO PŘESNĚ STEJNÝ POCIT. MĚ PŘIŠLO NA MYSL PŘIROVNÁNÍ KE KATALOGU JEDNOTLIVÝCH TVÁŘÍ KAPELY V PRŮBĚHU DEKÁD. TAKŽE VÝSLEDNÝ NÁZEV MŮŽE ODKÁZAT K JAKÉMUSI ZAVRŠENÉMU KRUHU, KTERÝ NEW ORDER NA DESCE POPSALI.

Jasně, tak se dá název taky vyložit. Každou desku skládáš jako tu poslední….. abys pak natočit jejího pokračovatele. (smích)

A NA ZÁVĚR TAKOVÉ POVZDECHNUTÍ. SEZNAM VÝZNAMNÝCH KAPEL, KTERÉ V ČESKÉ REPUBLICE JEŠTĚ NEHRÁLY, JE ČÍM DÁL TÍM KRATŠÍ, ALE NEW ORDER NA NĚM STÁLE FIGURUJÍ. JAK TO? (otázka byla položena v roce 2015 - pozn. autora)

Upřímně, vůbec netuším, proč se vám stále vyhýbáme. Zeptám se kapely, třeba mi dají nějaké vysvětlení, protože i z dob bývalého Československa jsme od fanoušků z vaší země získávali na naší tvorbu výborné reakce. 

 

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

To protože neslyšel Pepu Melena. Určitě by změnil názor.

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.