Nová koncertní sezóna je od 9. ledna 2010 i přes řadu nepříznivých okolností otevřena. Jak se Dark Exit II vydařil? Čtěte dál…

Pokud jste v pátek poctivě sledovali náš web, určitě jste zaznamenali potíže, se kterými se Dark Exit II musel potýkat. Nejprve srazilo ve čtvrtek v podvečer zpěvačku formace LateXjesuS Daschu auto, a ta vzhledem k otřesu mozku a pohmožděným žebrům samozřejmě nemohla vystoupit. Naštěstí se doslova na poslední chvíli pražští EBMkáři No Name Desire uvolili zaskočit za své brněnské dark electro feminizer kolegy. Tím ovšem komplikace neměly být vyčerpány – vzhledem ke sněhové kalamitě zrušili v průběhu pátečního dne účast i Greedy Invalid, a otazník chvíli visel rovněž nad Alvaréz Peréz.

Ti ale nakonec srdnatě vyrazili vstříc sněhové bouři ku Praze, a tak byl večírek, ač v okleštěné sestavě, zachráněn. Z toho, že oněch dvě stě kilometrů, dělících obě města, jela kapela přibližně pět hodin, si člověk může udělat obrázek, jak to asi na dálnici vypadalo. Vlivem svízelné dopravní situace se tak o něco protáhly zvukové zkoušky, a i když byl začátek hudební produkce avizován na půl devátou večer, ještě do devíti se čile pobíhalo po pódiu a dozvučovalo.  Vzhledem k okolnostem se to však dalo pochopit, a podle příjemné atmosféry soudě to tak vnímali i návštěvníci. Ostatně rovněž v jejich řadách se promítla nepřízeň počasí, a část diváků zřejmě odradily závěje a poletující sníh (či změny v lineupu).

V devět večer je ale již vše nachystáno, pořadatel Krysa vítá zhruba osmdesátku posedávajících, omlouvá kapely, které nedorazí a s velkým poděkováním ohlašuje koncert No Name Desire. Na houkání sirén intra si však musíme počkat ještě čtvrt hodinky.

No Name Desire jsme v Praze viděli naposledy (téměř přesně) před rokem na Vol. 25 v Exitu, tehdy ještě v trojčlenné sestavě. Od té doby ale formaci opustil bubeník Neural_I, a tak jsme se alespoň mohli přesvědčit, jak Were (vokál) a VeNa (synths) obstojí pouze ve dvou. A nutno přiznat, že si vůbec nevedli špatně, vezmeme-li v úvahu, že se kapela dozvěděla o svém vystoupení pouhý den předem, a za uplynulý rok vzhledem k přípravě nového materiálu zkoušela asi tak třikrát. Pravda, bylo poznat, že Were nebyl zpočátku v ideální hlasové kondici a některá místa nevyzněla stoprocentně, ale s dalším a dalším trackem se hlas postupně „rozehříval“. V konečném výsledku tak vystoupení v Exitu formaci ostudu neudělalo, i když by určitě pomohlo, kdyby pan zvukař zachoval hlasitostní úroveň zpěvu a o něco zesílil hudbu. Jako bonus si zaslouží ocenit dobře udělaná projekce (rozumně umístěna přímo na pódium), a podání některých písní (například „Kursk (118 dead souls)“ s vojenskými poctami). Přesto, kdyby kapela měla „nazkoušeno“, mohlo být vystoupení o něco jistější a živelnější, vzhledem k okolnostem se však dá mluvit o slušném standardu. Podobně set ohodnotila i část diváků, která opustila bezpečné přístavy stolů a vydala se rejdit na širé moře parketu (kde dostatek prostoru rozhodně nechyběl). Po půlhodinové show bez přídavků se ale musíme přeladit na kytarovější notu.

No Name Desire - Relic (živě na Dark Exit II)

Předtím je ovšem třeba vyzdobit pódium dlouhými splývavými závoji a vyměnit projekční plátno za velkou plachtu s charakteristickou maskou. Zhruba deset minut po desáté je hotovo, a formace může nastoupit. V tradiční sestavě Ellen (basa, zpěv), s kytaristy Yyanem a Biggerem na křídlech však pro dnešek dochází ke změně. Vzhledem k indisposici Daschy, která je zároveň klávesistou a vokalistkou Alvaréz Peréz, zaskakuje za klaviaturu VeNa z No Name Desire. Stačí sloka a refrén první písně, abychom si potvrdili dávno známé – zvukař v Exitu je přeci jenom zvyklý na kytarovou hudbu a umí s ní lépe pracovat. Příjemný sound Alvaréz Peréz navíc podpořila vokální a instrumentální suverenita, která propůjčila prstům (a hrdlu) členů lehkost a svižnost. Částečně i díky tomu se formace mohla do své show pořádně opřít, a i přes zpočátku trochu vlažnou reakci publika (kdy si část šla sednout) si koncert užít. Právě nasazení Alvaréz Peréz je zřejmě tím důvodem, proč se nakonec někteří návštěvníci opět zvedli a jali se vlnit pod pódiem, kde spolu s přáteli vytvářel solidní kotlík pan pořadatel. Ten má ostatně hlavní podíl na tom, že kapela nepřidávala jen jednou, ale hned dvakrát. Jen škoda, že se při přídavcích zpěv někdy nepříjemně přebudil až do té míry, kdy se člověk bál, že se utrhnul reproduktor.

Alvaréz Peréz - Blíženci (živě na Dark Exit II)

Ve čtvrt na dvanáct je však koncertní část definitivně ukončena a může se rozjet afterparty. Útroby klubu se ale zvolna vylidňují, neboť mladší účastníci chvátají na poslední noční tramvaje. Zůstává tak opět jen skupina starých známých, střídajících debaty na baru s odskoky na parket, kde se dá zaskotačit nejprve na kytarami prokládanou oldschool EBM hodinku Sanctuary.cz DJs, a následně na dynamický o něco tvrdší set DJ Cassiela. 

První živá akce letoška je tedy za námi, a tak přejme všem smysluplným aktivitám a jejich pořadatelům především více štěstí, než měl Dark Exit II. Druhým dechem se však sluší dodat, že i navzdory četným komplikacím večírek dopadl důstojně, a tak si můžeme optimismus dovolit.

Fotky jsou opět v Galerii, videa na CZ Sanctuary youtube profilu.

• Přidat Nový
• Hledat
• RSS

Komentář (1)

• |2010-01-13 22:43:03 Johannes  - Great!
  Jo, večírek to byl, v rámci možností i vinou absence kapel, moc pěknej!
  OdpovědětReaguj

Přidat komentář

Tvoje kontaktní detaily:

Jméno:

Email:

Web:

Komentář:

Název:

UBBKód:         -barva-světlemodráčernámodrárůžovášedázelenásvětlezelenáhnědátmavěmodráolivováfialováčervenástříbrnázelenomodrábílážlutá -velikost-drobnémaléstřednívelkéobrovské

Message:

Antispam

Prosím, vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana).

Powered by !JoomlaComment 4.0 beta2