Téměř na den přesně rok po premiérovém obsazení centra Prahy nemrtvými se zombie sešly znovu. A jak to dopadlo?

Obyvatelé hlavního města se 16. května 2009 probudili do ocelově šedého dne, odrážejícího se v mokrých ulicích. Celkem běžný pohled však nepříjemně zahlodal snad ve všech, kteří se odpoledne chystali vyrazit na druhé dostaveníčko oživlých mrtvol „Zombiewalk“. Naštěstí Vyšší Mocnosti opět shovívavě přimhouřily očko nad zástupem nadšenců, a kolem třetí hodiny odpolední vymetly mraky z oblohy jako koštětem. A právě v ten moment mohla na Staroměstském náměstí odstartovat registrace všech, kteří nelenili a cestovali kolikrát i stovky kilometrů, aby mohli strávit sobotní odpoledne v notně netradičním stylu. Stále se zvětšující hrozen lidí ukusoval čím dál větší prostor pod sochou Jana Husa, a dával tak na odiv nové a nové rafinované modely. Kvalita kostýmů se od loňska vyvinula v duchu „od kvantity ke kvalitě“ – to znamená, že se mezi dobrými kostýmy podařilo najít o něco méně skvostů než loni, ovšem ty nejlepší byly opravdu nejlepší a tak jsme jako organizátoři vůbec neměli lehkou práci při vybírání pěti finalistů do soutěže Miss Zombie 2009. Bylo vidět, že si na sobě někteří účastníci dali opravdu záležet, a průkopnicky se pustili i do používání až kolikrát poměrně drsných rekvizit (namátkou jmenujme některé pravé zvířecí vnitřnosti, které byly později v rozpáleném klubu i cítit). Od posledně se průvod rovněž rozrostl o několik dětí (včetně jednoho miminka) a pár zkrvavených domácích mazlíčků (žádným zvířatům však nebylo ublíženo!). Pravdou však zůstává, že se na kostýmech obecně více „vyřádili“ pánové, zatímco se některé dámy spokojily pouze se svým (v podstatě) běžným oblečením, pouze pocákaným krví. Ač bylo k vidění i pár „pracovních uniforem“, a dokonce i postav z pohádek (Šmoulinka, Červená Karkulka), větší počet ozvláštněných kostýmů by určitě nebyl ke škodě.

Něco po páté byla registrace ukončena (ne všechny zombie vzaly termín srazu vážně a došouraly se pozdě), novináři nasyceni, a mohlo se tedy vyjít. Průvod vyrazil ze Staroměstského náměstí Železnou ulicí na Můstek (kde se střetnul s nic netušícími posluchači kapely hrající Gipsy Kings, které však s příchodem mrtvol nevěnoval téměř nikdo pozornost). Ve srovnání s loňským rokem se o poznání tišší horda po cestě roztrhala a stmelila se opět až pod koněm svatého Václava. To bylo způsobeno rozdílem rychlostí předních řad a zadním vojem průvodu, který se poctivě šoural, padal na zem a vůbec si walk všelijak užíval. Na Václavském náměstí bylo oznámeno, že podle předběžných odhadu rekord z roku 2008 PADL, neboť se nakonec sešlo přes sedm set oživlých mrtvol! Po tradičním focení se (doslova) rozpadlé procesí vydalo po Václavském náměstí dolů, ač byla na některých účastnících již znát únava, neboť vystupovali ze svých rolí, špacírovali běžnou procházkovou chůzí a povídali si s ostatními. Škoda, to trochu narušovalo celistvost průvodu, všichni však nakonec úspěšně dorazili do cíle ke klubu Chapeau Rouge.

Způsobně vyčkávající zombies byly vpouštěny do klubu, kde se nenasytně vrhly na bar a stánek s merchem - zde byla možnost zakoupit trika a placky připomínající letošní Zombiewalk. Ale to již se v horním patře chápe svého žezla DJ Nephilim, který vyslal oživlým mrtvolám v ústrety řádnou porci gothic/deathrockových melodií. Mezitím se ve spodních prostorách chystají k výkonu pražští Rocket Dogz, kteří něco po osmé spouštějí svůj našláplý psychobilly set. Ten přilákal na parket nejen příznivce této smečky, ale i zvědavce, kteří se ochotně nechali strhnout k tanci, a během několika minut tak proměnili chladnou kamennou místnost v poctivou saunu. Kompaktní zvuk příjemně kopal do pozadí, kapela komunikovala, a tak není divu, že někteří návštěvníci neodolali a odvážili se i ke skokům z pódia.

Když o hodinu později převzali spodní pódium hlavní hosté večera, slovenští The Last Days of Jesus, vládlo již v „Live Undergroundu“ podnebí tropického pralesa. To však nezabránilo nadšencům, aby si ve vlhkém vedru drželi místa hned pod pódiem, a dali už během několika prvních songů vzniknout solidnímu punkovému kotli. I Lastům se podařilo vykouzlit poměrně čistý, energický sound a výběr songů přímo vyzýval k pohybu. Kapela navíc do prostor Chapeau skvěle zapadla, a na jejích členech bylo vidět, že si koncert i přes teplotní masakr užívají – zkrátka parádní koncert, na který budou příznivci LDOJ jistě ještě dlouho v dobrém vzpomínat.

Po živém hraní bylo na čase vyhlásit „Nejlepší zombii 2009“, a už z finálové, čistě pánské čtyřky (Zahradník, Střihoruký Edward, Muž se srdcem na pravém místě, Střepináč) bylo poznat, že zvolit toho opravdu nejlepšího vůbec nebude jednoduché. Nakonec dav rykem, potleskem a hvízdotem upřednostnil (ovšem velmi těsně) Střihorukého Edwarda před Střepináčem. Vítěz si kromě pár drobností (utržená ruka Zombiewalk 2009, hororové DVD dle vlastního výběru) odnesl i čest vylosovat vítěze Zomboly, což se však nakonec ukázalo spíše jako trest, než jako privilegium, a tak nakonec losovali téměř všichni finalisté. Důvodem byl poměrně nízký počet lidí, kteří si schovali slosovatelné lístky, a tudíž se šťastný majitel ceny často hledal hned natřikrát.

Pak je ovšem čas na další party, kterou v horním patře opět roztančil DJ Nephilim, zatímco dole vznikla diverzní punkově/death/psycho scéna v režii DJs Sama a Paesanta. Skvělá atmosféra byla kolem jedné hodiny ranní narušena vpádem skupiny cizinců, kteří v centru hledali klub, ve kterém by si mohli zapařit. Netrvalo však dlouho, a během hodiny se prostory Chapeau jasně rozdělily na scény „pro Zombie“ a „pro turisty“. Ve dvě hodiny ráno bylo horní patro definitivně předáno cizincům, a příznivci českoumrlčí party se přesunuli dolů do v nejnižší roviny klubu.

Na závěr tedy malé shrnutí a zhodnocení:

Průvod:

+ počet účastníků – ač jsme to nepředpokládali, loňský rekord byl překonán, a prodloužil se akční rádius, ze kterého se zombies sjely do Prahy – finální číslo bude zřejmé během týdne
+ ukázněnost – až na pár výjimek se účastníci průvodu chovali parádně, za což jim patří dík celého organizátorského týmu, který tak může s čistým svědomím (i trestním rejstříkem) plánovat Zombiewalk 2010
+ kostýmy – práce některých účastníků zkrátka budily respekt, a tak vyloženě zahřálo u srdce, kolik času jsou zombie ochotny věnovat svým kostýmům a jakou kreativitou oplývají
- kostýmy – ovšem ne všichni se svému umrlému zevnějšku věnovali tolik, jako poctivější kolegové a někteří jej vyloženě odflákli krvavou šmouhou a napudrovaným obličejem – příště více invence, prosím, uvidíte, že vás to bude hned více bavit! ;)
- roztržení průvodu – s tím se asi špatně něco dělá, pokud nechceme ze Zombiewalku dělat
manévry v uzavřeném vojenském šiku – zkusíme vymyslet nějaké řešení, jak zdržet přední řady
- roleplaying – ne všichni udrželi svou šourací, slintací zombie roli po celou dobu průvodu – trénovat, trénovat, trénovat! ;)

Afterparty:

+ členitost klubu – všude se něco dělo, a přitom měl každý možnost vybrat si zábavu podle svého gusta
+ kapely – zvuk i nasazení kapel zkrátka potěšil
+ DJs – a podle plných parketů se dá soudit, že stejně dobrou práci odvedli i DJové
- soutěže – bohužel se nedaly v poněkud omezených prostorách klubu dělat soutěže zombies jako loni – ale vadilo to vůbec někomu?
- vpád cizinců – nojo, víme o tom, příště ubráníme spodní patro nějakou cedulí „Privat Party“, ač se situace nakonec vyřešila sama

Na závěr tohoto stručného ohlédnutí za druhým pražským Zombiewalkem by organizátoři chtěli poděkovat především všem, kteří se nějak podíleli na jeho přípravě, milým partnerům Black Rod a Nosferatu, vynikajícím kapelám The Last Days of Jesus a Rocket Dogz, klubu Chapeau Rouge, a především VÁM VŠEM, kteří jste se téhle taškařice zúčastnili, a dali si práci nejen s kostýmy, líčením a roleplayingem, ale i s cestováním z kolikrát úctyhodných vzdáleností (ano, i zahraničních). Snad jste si Zombiewalk 2009 užili, a může se tedy směle začít plánovat další hnilobná party. BRAAAAINS!

Fotky, reporty a další videa najdete na stránkách Zombiewalku a na našem Youtube profilu.