V těchto dnech je v českých kinech k vidění snímek, který do svého čela staví postavu přímo inspirovanou světovými legendami gothic rocku. Přesto, že jej plní černokněžné maškary a neodmyslitelná deprese stárnoucí generace rockerů, žádnou sentimentální ódu obracející se ke kořenům této scény nečekejte. Rozčepýřený Sean Penn míří mnohem výš.

Dívat se na Sorrentinův anglojazyčný debut pouze optikou gotické subkultury je bariérou, která vám hned na startu zahradí cestu před dvouhodinovou road movie míjející celou řadu úchvatně zpracovaných témat.  Pravdou ale je, že už tak vrcholně absurdní zápletce dává postava přerostlého dítěte ve vrásčitém make-upu Roberta Smithe dokonale surreálný rozměr.

Na vykreslení Cheyennovy (Sean Penn) bezradnosti v praktickém světě stačí málo.  Přestárlý gotik, který si skoro půl století stejným způsobem maluje tvář, v životě nepoznal klasickou práci a díky své dětské nevinnosti nikdy nezkusil chuť cigarety, je k přečtení v jediném záběru před zrcadlem.

Právě tam ale nastupuje nutkavá preciznost filmařů, kteří  z obyčejné komediální látky o penzionovaném rockerovi dělají vysoké umění o melancholii stáří, rodinných tragédiích i podstatně komplexnějších otázkách, jakou je vyrovnání se s hrůzami holocaustu pro židovské potomky amerických emigrantů. Téma, které byste po prvním zhlédnutí plakátu „Tady to musí být“ sotva čekali, ovšem buduje zápletku celého děje a dodává neodmyslitelně americkému žánru road movie onu požadovanou „evropskou“ úroveň.

Každodenní užírání nudou, kterou u Cheyenna představuje tlačení nákupní tašky na kolečkách a zdlouhavé vysedávání u vegetariánské pizzy pod obřím neonovým nápisem „CUISINE“, naruší jednoho dne telefonát. Jeho otec je na smrtelné posteli, židovská obec New Yorku truchlí a vysloužilý rocker se po třiceti letech zhýralého života se zapřenými semitskými kořeny jede dozvědět něco o svých předcích. Nemá ale nejmenší tušení, že ho na setkání s rodinnými příslušníky na otcově pohřbu čeká osudový úkol – vystoupit z role nesamostatného chlapce v androgynní postavě starého transvestity a stát se na moment lovcem nacistických zločinců skrývajících se v americké pustině před pomstychtivou kulkou.

Kdo by ale čekal hrdinskou akci hodnou „Hanebných Panchartů“, bude zklamán. Film se vydává mnohem spíše cestou putování starého mládence z Jarmuschových „Zlomených květin“, kterému občas scenáristé vrazí pár facek, nechají vzplanout jeho luxusní jeep nebo jej vystaví útoku kejhající husy při noční vloupačce, jindy z něj naopak udělají pána situace. Například ve scéně, kdy si Cheyenne silácky odfoukne rozčepýřené vlasy z čela a natře to venkovskému přeborníkovi v ping pongu, aby jej nechal zaplatit přepálený cheesburger v místním bistru.

Titěrné detaily, kterými film vykresluje americké reálie, náboženské symboly, rodinné ideály, bizarní sexualitu i subkulturní hrdost zjemněnou do roztomilé parodie, z něj dělají doposud neznámý divácký zážitek. A takových se vám dnes pod nos příliš nedostane. Zvlášť když se pod tím nosem šklebí rtěnkou natřený úsměv dokonalého anti-hrdiny, kterého není možné si nezamilovat.

Hodnocení: 85%