Recenze Formalin – Supercluster

Již od loňského roku se říkalo, že berlínská dvojka Formalin připravuje nové album. Sláva, elektroniky není nikdy dost. A protože je "Supercluster" venku, pojďme se na ní podívat.

FORMALIN - Supercluster
Vydavatelství: Out of Line

Celé album otvírá track „Operation Haven Sky“, který poslouží dvojici Formalin jako kvalitní intro při živých vystoupeních. Od prvních momentů je asociace jasná, nebude prostoru pro nic jiného než pro počítačové zvuky a samply. Rytmicky i zvukově je hned poznat, že jde o home made z Berlína. Refrén, podbarvený ženskými vokály, si budete ještě dlouho notovat. Druhá stopa z nového alba nese titul „We are the Future“. Volání CML a zvuky osmdesátých let, blikající trojúhelník stojící u vozu značky Niva. Kdo pamatuje seriál Návštěvníci určitě pochopí. Celá píseň je protkána ječivými retro zvuky a svižnějším tempem. 

Třetím zastavením  je „Above the Sun“. Tady si pánové od Formalínojc dávají koncepčně protestsong. Je to elektronická všehochuť. Od vypravěčské části textu písně až po party plné kvílivých zvuků od točících čudlíků. Obdoba kytarových sólíček, kdy hlavní kytarista kapely rozdráždí kytaru. U Formalínů se však dočkáme ukázky škály elektronických zvuků. 

Gradující, zničující, zhýralý, dle momentálního rozpoložení fungující čtvrtý track „Salvation“. Kdo se o dvojici z Berlína zajímá o něco více, disponuje informací, že „Salvation“ bylo předzvěstí nového alba. A to již dlouhou dobu.V rámci živých vystoupení bylo „Spasení“ dáno všanc a nikdo nelitoval. Dokreslením výborně hudebně gradovaného tracku byl i videoklip, který světlo světa spatřil těsně před vydáním nového alba. Tím pádem se k tracku posluchač staví trochu jinak, jelikož melodie je zažitá a přesně víte, s jakým materiálem pracujete. Tento kousek je důkazem, jak lze pracovat s dynamikou a s myšlenkou, že Formalin přesně vědí, co dělají.

Posunutím písničky vpřed se dostáváme k „Fear As a Weapon“. Posluchači si v domácím prostředí nastartují raketoplán. Při prvních taktech dychtivě očekáváme, co se v dalších minutách odehraje. Posluchačský výlet do kosmu bude zjevně ponurý a s nádechem strachu . Nebylo by divu, kdyby hudba byla použita jako podkres pro film se sci-fi tématikou. "Neomania" – zvuky dávných spíše z dob osmdesátek včetně melodie a meziher. Tak přemýšlím, zda se skutečně jedná o chorobnou zálibu pro nové věci, jak název napovídá. Tady zaúřadovaly zvuky let minulých a po dlouhé době jsou slyšet v aktuální elektronice opět pady... ale vlastně, proč ne? I takové aranžmá má v současnosti své fanoušky.


Formalin – Salvation

Následující song „If the Stars Were Dead“ jsem slyšela mnohokrát. Poplach na vesmírné lodi? Aspoň takový je zvukově úplný začátek. Kdo není příznivcem tvorby Formalin, měl by aspoň ochutnat tento kousek. Myslím, že je to nejlepší track na albu. Je to poprvé, co od tohoto projektu můžeme slyšet baladu. Nemám ráda přirovnání, leč při prvním poslechu jsem se nemohla ubránit, že slyším Douglase McCarthyho z Nitzer Ebb. Tohle je však jiný gang a nesporně to umí. Jestliže jste tělem i duší elektronici, nechte se pohltit tóny a nenajde jedno přešlápnutí. A co je obrovským bonusem, že se píše rok 2015 a můžeme se těšit v podstatě z EBM nálože.

Kosmická tématika vévodí i v těchto částech nového alba. Krátké volání z vesmíru a instrumentální vsuvka v podobě songu „The Ignition“ má předpřipravit posluchače na další destinaci.  

„ All of them pray watching the white moon…“. Dráždivá houpačka „Moon“ plná samplů a veškeré rozkoše, kterou elektronická hudba může poskytnout. Typově je písnička spíše poslechová a svůj účel splní v přítmí pokoje. Zavřete oči a poslouchejte: “ …grey people, look up to the sky!“. Další velmi povedený kousek, který nese stejný název jako album, je „Supercluster“. Pokud posluchač chtěl začít panikařit, neb zatím nenašel track jednoznačný soundem z dílny Formalinů, tak tady ožije. Mohutná rytmika, kterou si užijete pouze v případě, že ovládání hlasitosti bude na maximum. Skleničky musí dostatečně drnčet v poličkách. Čistý a syrový pravidelný rytmus dobře načasované kytarky nenechá nikoho lhostejným.

Tak si trochu zajančíme a dáme tomu nádech lehké zvukové elektro-erotiky. Předposlední položka alba „Virtual Love Supply“. Chytlavá melodie, vzdechy, provokativní zabarvení hlasu Toma L. Každý má nějakou fikci své perfektní virtuální lásky. Takto ji hudebně personifikovali Formalin. "The Universe inside" – pamatujete na teaser z minulého roku, který posluchače dostatečně žhavil na připravované album? Tady máme onen hudební podkres, který nás nechával teoretizovat nad tím, na co se můžeme těšit. Ztraceni ve vesmíru, bez kontaktu, bez pomoci… sami, jen družice a satelity obíhají kolem nás. Zůstali jsme sami. Hudebně určitě velkomožný závěr alba.

Pokud jste si koupili deluxe vydání alba, pokračujeme ve šlapavé jízdě dál. Kdo je příznivcem strojového rytmu a představí si, s jakou pravidelností pracuje výrobní linka, dostane prostor. Z chvilky melodického zacyklení posluchače vytrhne volání: „Alien Lover !“ Tato berlínská mašinka pracuje s přesností. Čím víc se blížíme ke konci alba, tím přidáváme na BPM. V songu „Alive“ je slyšet široké spektrum a škálu elektroniky. Track nesporně roztančí publikum a fanoušci EBM si zašlapou zelí ve svém tanečním stylu. Není problém zcela podlehnout přehršle energie, která tryská všemi směry.

Předposlední píseň „Rocket“. Na začátek si  připravte repráky a subwoofer, to musí dunět! Jinak si track pořádně neužijete. Pohrdavý tón zpěvu je jeden z rozpoznávacích znaků Toma L. „Rozžvejkaná“ koncovka anglických slov slov typu „fjůčaa“ mě vždy bavila. Překvapivá je poloha mezihry, ale o to je to celé pestřejší!

Je čas se rozloučit  a vstřebat poslechnuté. „Postcard from Beyond“ může trochu děsit roztříštěností a nejednotností stylu. Začátek je spíše dubstepový, ale během chvíle se celý koncept písně mění a najednou slyšíme zvuky a melodii typu Depeche Mode z roku 1983. Pro mě osobně „nijak“ uchopitelný kousek, ale své místo na albu dostal.

Hodnocení: 90 %

Formalin Supercluster

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Nevím, zda jsem jejich dřívější věci poslouchal jen na půl ucha nebo jsem si jako vzorky zrovna vybral skladby, který mě nebavily, nicméně tohle je naprosto úžasný!!! Totálně mimo nějaký žebříčky je Above the Sun, to je neskutečnej mazec, jako z jiný galaxie. Další super věc je krásně naléhavá If the Stars Were Dead, Neomania působí jako nějakej psycho rmx Necro Facility (v dobrým smyslu!), super je taky Rocket nebo Postcards from Beyond atd. atp. Jediná věc, která mě vyloženě nebavila, byla The Universe Inside, ale když je to jen jedna ze sedmnácti, tak...90% bych dal asi taky.

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.